Pavlína Hublová píše:
Alexandra Blažková píše:
Na Ostravské univerzitě, obor učitelství pro 2. st. ZŠ jsme měli obecnou didaktiku s praxí (4 náslechy v různých předmětech), následovaly náslechy u konkrétních předmětů (opět cca 4-5). Dalším rokem vlastní učení (1 hodina a zbytek sledování spolužáků, jak se snaží oni) a poté průběžná pedagog. praxe (20hodin na každý předmět).
Dobrý den,
když jsem si četla Vaši odpověď, uvědomila jsem si, že vlastně netuším, JAK by měly fakulty nabízet praktickou výuku.
Praxi nelze naučit jinak než praxí. Ale náslechy, příprava na 1 vyučovací hodinu - to není praxe, to je ukázková hodina podle scénáře: přijdu (kde je kontrola docházky a zápis do třídnice?) - předvedu, co jsem si připravila (i když netuším, co se zrovna v třídě odehrává, jestli o přestávce nedošlo k nějakému konfliktu, kontrolu domácích úkolů nemusím dělat) - udělám rozbor a odcházím. Scénáře, který eliminuje cokoli jiného kromě výuky.
Jak říct studentům, že ani náhodou nebudou učit celých 45 minut? Nebo bychom jim to raději neměli prozrazovat, aby nám neutekli dřív, než nastoupí?
Dobrý den,
moje první praxe (učit 1 hodinu) proběhla ve třídě, kde učitelka již měsíc nebyla a žáci tím pádem přírodopis tak dlouho neviděli, což mi nikdo dopředu neřekl a já měla připravenou hodinu na opakovaní - samozřejmě nic už nevěděli. Navíc mne představili jako studentku, čímž autorita zmizela v nenávratnu - okamžitě pochopili, že jim nemohu nijak rozkazovat, nakazovat a ani je trestat. Myslela jsem, že vstupuji do jámy lvové a po 45minutách mne až "zachránil" zvonek. Ten den jsem chtěla s učitelstvím praštit
Ale máte pravdu, předtím šlo vždy jen o teorii a praxe žádná. Jak mluvit, jak reagovat, jak mohu motivovat.. co dělat a co nedělat - nic z toho člověk neví a nezná.
Jakým způsobem nabízet praktickou výuku je zřejmě otázka, kterou se trápí na výškách delší dobu. Mne by vyhovalo docházení např. celý školní rok do konkrétní školy, ke konkrétnímu učiteli, abych mohla pozorovat stále stejné žáky, jejich reakce, jejich způsob učení. Později se například zapojit a dělat asistenta onoho učitele, abych se sama zapojila do dění. Ovšem jak to skloubit a kde najít tolik ochotných a trpělivých škol a učitelů, to netuším. Takový přístup by byl zřejmě nemožný.