Dobrý den,
opakovaně slýchám, že studenti volají po praxi. Myslím, že by v tom nebyl z naší strany žádný problém. Kdyby za vámi přišli zástupci fakulty s žádostí, odmítli byste? Předpokládám, že z nás asi nikdo.
Jasně, všichni chápeme, že je to další zátěž pro učitele i žáky. Ale myslím si, že když překonáme tu představu, že hospitující chce vidět "nacvičené a dokonalé divadlo", že nesmíme ani my ani děti udělat jedinou chybu, pak se atmosféra v mnohém odlehčí.
Asi před měsícem jsem měla ve třídě na tři vyučovací hodiny studentky filozofické fakulty. Dobrá, přiznávám, že jsem vybírala ze zajímavějších aktivit (studentky nechtějí vidět shrbená záda žáků při diktátu). Ale zkušenosti s ukázkovými hodinami mne naučily, že hospitující:
[*]chtějí vidět i chyby, zajímá je, jak na ně učitel a žák reagují;
[*]většinou netuší, jak by měla v ideálním případě vypadat zvolená aktivita, takže se jim povětšinou líbí tak jak je, ačkoli já jsem na sebe naštvaná, že to mohlo (a mělo) být tak a tak;
[*]hospitace (nejlépe dlouhodobějšího rázu) nahradí spoustu biflování.
Vím, že průběžné praxe jsou standardem na středních školách (studovala jsem SPgŠ v Praze). Jak to probíhá při denním studiu na VŠ?
Stráví studenti alespoň tři týdny ve své třídě?Další problém průběžných praxí vidím v termínu.
Skoro vždy probíhaly na střední škole v červnu. Je to tak i u vysoškolského studia? Všichni víme, jak vypadá výuka v červnu...
Reforma probíhá v základním školství, teď pomalu vstupuje do středního školství. Nevím, jestli ten postup neměla být jak odspoda (tedy od nás), tak shora. Nebo mi nějaká ta reformička unikla?
.
