Diskuzní fórum
https://diskuze.rvp.cz/

Co dělat, a co rozhodně ne, aby příští PISA dopadla lépe?
https://diskuze.rvp.cz/viewtopic.php?f=101&t=16661
Stránka 2 z 6

Autor:  Pavlína Hublová [ sob 18. pro 2010 12:39:17 ]
Předmět příspěvku:  Re: Co dělat, a co rozhodně ne, aby příští PISA dopadla lépe

Je zajímavé pročítat diskuzi, kde se dohadujeme o tom, KDO ZA TO MŮŽE. Obracím tedy pozornost zpět k článku B. Brdičky. Zkusme se zamyslet nad tím, CO MŮŽEME UDĚLAT, ať už jsme v jakékoli pozici.

Učitelé:
  • umožnit žákům větší práci s textem (a volit metody, které jim umožní se to naučit);
  • vzdělávat se i v předmětech, které nejsou v kompetenci daného učitele (i učitel fyziky by měl znát strategie rozvíjení čtenářské gramotnosti) - toto je asi úkol pro vedení školy a VŠ;
  • spolupracovat a využívat možnosti propojení různých předmětů (i učitel fyziky by měl vědět, jak rozvíjí čtenářskou gramotnost učitel českého jazyka).
  • ...

Rodiče:
  • číst si (děti musí vidět rodiče s knihou), předčítat dětem (dítě, které s knihou vyrůstá, má mnohem větší šanci, že po knize sáhne i v pozdějším věku);
  • umožnit dětem kontakt s různými texty - návštěvy knihoven, zásobárna knih a časopisů doma apod.
  • ...

Těším se na další doplnění seznamů.

PS: Omlouvám se všem fyzikářům. Nic proti nim nemám, nějaký příklad jsem potřebovala :twisted:

Autor:  Marie Slavíková [ sob 18. pro 2010 15:01:08 ]
Předmět příspěvku:  Re: Co dělat, a co rozhodně ne, aby příští PISA dopadla lépe

Kvalitní standardy výukových cílů, které mají všechny úspěšné země, - chci se zeptat, kdo je u nás pověřen jejich přípravou a v jaké fázi zpracování tyto standardy aktuálně jsou? Každý měsíc zdržení, kdy se ještě ve školách učí zcela "po svém" a tedy ne zcela efektivně, nás vzdaluje od šance zlepšit výsledky PISA. Děkuji za odpověď.

Autor:  Ondřej Hausenblas [ sob 18. pro 2010 15:20:15 ]
Předmět příspěvku:  Re: Co dělat, a co rozhodně ne, aby příští PISA dopadla lépe

Co s tím dělat?
Je rozhodně dobře začít se o výsledcích PISA společně vážně bavit. To tenhle web dělá, i některé jiné - ale celkově je to málo! V hovoru a diskusi se totiž teprve zjistí, jak různě nebo jak omezeně rozumíme stejným slovům o čtení a o porozumění, a taky jak různě si představujeme, že děti čtou a že se učí číst. A taky co vlastně učitelé dělají s dětmi ve výuce, nejen v literární výchově.
Myslím, že učitel (pokud ovšem ještě má nějaké síly) by mohl vzít některé z úloh s PISA do třídních schůzek - tady by měly smysl ty schůzky hromadné -, ale až poté, co nechá děti některé z úloh v příslušném věku vypracovat. (Ukázkové úlohy byly publikovány v UIV, nyní vyšla v VUP brožurka "Gramotnosti ve vzdělávání", kde jsou dvě z úloh minulé PISy. NA webu UIV jsou někde tzv. uvolněné úlohy i pro páťáky z PIRLS. Neříct výsledky ještě dětem ani rodinám, ale ukázat, jak jsou rozložena procenta úspěšnosti: v naší třídě máme dva z té nejvyšší úrovně, a 15 procent žáků dosáhlo pod tu nejnižší, to je lepší než celostátní průměr... A teď si to, milí rodiče, zkuste taky, a dostanete své body, abyste věděli, jak poučeně a spravedlivě mluvit s dětmi, až přinesou své body z "průzkumu" (jenom prosím ne známky! z těch nikdo nic nevyčte, nanejvýš děcku doma nabijou). Ovšem experimentujte jen ve třídách, kde není většina rodičů zběsilých nebo zcela tupých.

Za druhé, co dělat: hádanice o čísla z PISA nevedou konkrétně k návrhům na zlepšení, protože hadači neberou v úvahu to, co se s dětmi dělá ve třídách. Teprve až poučeně vezmeme ty výsledky, analýzy úloh, a propojíme to s dobrou informovaností o tom, jak se tedy u nás zachází s dětmi a četbou ve škole, můžeme uvidět, co by se asi tak mělo začít měnit a zlepšovat. Pokřikem nad ubohými výsledky se dosáhne asi tak málo, jako plánovanými testy páně ministrovými. Dosáhne se jen strachu, možná trestů, a ovšem se vynaloží marné úsilí a promrhá zájem té malé části veřejnosti, která se ještě o školství zajímá.
Tedy učitelé by měli hodně informovat rodiče a sebe navzájem o tom, co se děje ve výuce, jak vlastně postupují, jak se ve třídě přečítá a čte v duchu, jak se kladou a zodpovídají otázky k textu, jak se texty vybírají a k jakému účelu a zda ho žáci chápou a uznávají, co a jak se o přečteném ve třídě píše. A kdo to umí, ať k tomu vysvětlení své práce přidá taky informaci o tom, co čeští patnáctiletí neuměli v šetření PISA - jak že on sám k nápravě napomáhá.

Co třetího: nespoléhat na rodinu! Tu k ničemu moc zásadnímu nepřinutíte ani nepřesvědčíte. Tu rodinu,která dokáže chápat argumenty a pracovat pro dítě, obvykle o ničem přesvědčovat nemusíte... A tu, která to chápat nezvládá, nepřesvědčíte ani nepřemluvíte. Proto se to čtenářství a porozumění musí pěstovat ve škole - je to jediný nástroj, který jako národ máme, na to, aby z dětí nevyroslti stejní troubové, jako jsme my sami (tak nějak to před asi 15 lety napsal Tomáš Feřtek v Reflexu).
Takže jsme zpátky ve škole. Nehádal bych se o to, kdo je VINEN, ale diskutoval bych o tom, co kdo může napravovat - ať za sebe, nebo za druhé.

Autor:  Jana Blažková [ sob 18. pro 2010 18:16:10 ]
Předmět příspěvku:  Re: Co dělat, a co rozhodně ne, aby příští PISA dopadla lépe

Děkuji. Vy to vždycky tak krásně shrnete a řeknete.

Autor:  Marie Slavíková [ sob 18. pro 2010 18:33:58 ]
Předmět příspěvku:  Re: Co dělat, a co rozhodně ne, aby příští PISA dopadla lépe

Pane Hausenblasi,
kde berete svoje přesvědčení, že je nutné "nespoléhat na rodinu!" ..? O tom, že právě rodina je ten pravý základ výchovy dítěte a základ každé společnosti a státu přece věděl a často mluvil i J. A. Komenský. Cožpak život v té dnešní společnosti je až taková anarchie, že máme rodinu úplně přehlížet? Vůbec s tímto názorem nesouhlasím. A myslím, že mladé rodiny stojí za to, abychom jim třeba s výchovou trochu poradili či pomohli, pokud ji samy ne zcela zvládají.

Všímám si, kolik zájmu a pozornosti mladí rodiče kolem 30 i více let věnují diskusím o zdraví, přirozeném životním stylu, o přírodě a společnosti, o kultuře. A jak "naivně" se někdy ptají na věci, které by ve svém věku a jako rodiče snad měli či mohli znát ... :) Myslím, že mnozí ani nevědí, že by jejich dítěti pomohlo a prospělo, kdyby si s ním více povídali o knížce, kterou právě čte, nebo o filmu v Tv, o pohádce, nebo i o té hře na PC, nad kterou tak rádo sedí. Případně si zazpívali nějakou písničku, zarecitovali básničku, říkadlo, zkusili hru s pohybem. Vím, že mnozí dobří učitelé o tom na aktivech mluví a vlastně rodiče učí, jak vychovávat své dítě ke vzdělanosti a kultivovanosti. Ale jsou také učitelé, kteří to nedělají. A ti by se měli změnit.

Pevně věřím, že náš výchovně vzdělávací systém se už snad začne rozvíjet k lepšímu, není přece možné pořád jen klesat. A že rodiče posléze budou moci vnímat, že nevěnují-li se vůbec výchově svého dítěte a nepodporují je v učení, je svým způsobem handicapováno. Uvědomuji si, že touto myšlenkou asi někoho rozzlobím, ale třeba si někdo uvědomí, že právě takhle to funguje v "úspěšných zemích".

Autor:  Radek Sárközi [ sob 18. pro 2010 18:56:20 ]
Předmět příspěvku:  Re: Co dělat, a co rozhodně ne, aby příští PISA dopadla lépe

Název tohoto diskuzního fóra je trochu zavádějící, protože nejde ani tak o to, aby v roce 2012 naše školství dopadlo lépe v dalším výzkumu PISA. Jde o to, aby žáci uměli prakticky používat, to co se učí ve škole, i mimo ni. K tomu směřují všechny "gramotnosti". Čtenářskou gramotnost považuji za nejdůležitější, protože ta dále ovlivňuje efektivitu učení (ve všech předmětech) nebo finanční gramotnost (podle posledního průzkumu je velká část populace na nedostatečné úrovni i v ní).

Učitelé dnes čtenářským dovednostem příliš neučí. Sami se to totiž nikde neučili - ani na pedagogických fakultách, ani v dalším vzdělávání. Nikdo to po nich nepožaduje ani v kurikulárních dokumentech. Mezi pedagogy je myslím i velmi nízké povědomí, co to čtenářská gramotnost je.

Dobré by bylo mít k dispozici desítky úloh podobných těm z šetření PISA. Vymyslet je ale není nic snadného! To je u nás velký dluh, kteří mají odborníci. Učitelé by pak mohli takové úlohy dávat žákům od prvního ročníku až po maturitu. Zjistili by z nich, jak na tom jejich žáci jsou. Samozřejmě nesmí jít o nějaké zkoušení, testy či známkování. Ale spíše o diagnostiku.

Protože nemáme k dispozici vlastní české šetření, které by v souladu s PISA zkoumalo, jak jsou na tom žáci různého věku, nemůžeme ani říci, zda v 15 letech dochází k náhlému propadu čtenářských dovedností... Já bych řekl, že u znalostí může k propadu dojít velmi snadno (sám jsem zapomněl z ZŠ vše, co nepotřebuji ve svém dnešním životě - a je toho neuvěřitelně mnoho, což mě děsí - kolik času jsem ve škole strávil něčím, co nikdy neuplatním, a naopak musel se pracně naučit jinde, protože co potřebuji, mi škola nedala...). V osvojených dovednostech ale podle mě k náhlému propadu jako u znalostí nedochází. Jsou jako jízda na kole - tu člověk nezapomene, i když na něm 10 let neseděl...

Nadále vidím jediné řešení současné situace v tom, že se učitelé různých předmětů sami od sebe rozhodnou naučit se, jak vyučovat čtenářským dovednostem, a začnou tyto dovednosti předávat svým žákům. Odborníci jim v tom mohou pomoci tvorbou metodických materiálů, úloh a kurzy DVPP, ministerstvo školství zase doplněním RVP o cíle z oblasti čtenářské gramotnosti, politici a známé osobnosti veřejnou podporou akcí propagující čtení (Celé Česko čte dětem, Kniha mého srdce apod.) v rodinách. Každý může za sebe něco udělat, už schází jen to, aby to skutečně začal dělat :-)

Naše občanské sdružení Abeceda se rozhodlo přispět svou troškou a zprovoznilo web pro učitele http://www.ctenarska-gramotnost.cz a další web pro žáky chystáme, já sám jsem kdysi zkusil vytvořit atraktivní učebnici literatury: http://www.eucebnice.cz/literatura/egypt.html, která by mohla přilákat žáky ke čtení středoškoláky...

Autor:  Marie Slavíková [ sob 18. pro 2010 18:57:52 ]
Předmět příspěvku:  Re: Co dělat, a co rozhodně ne, aby příští PISA dopadla lépe

Vlastně jsem původně chtěla spíše poděkovat p. Hublové za pěkné náměty práce s jazykem. Ale ten problém "rodina, nebo škola?" mě příliš vytočil. Přece obě, a spolu!

Chci přispět svojí troškou do mlýna a jen doplnit, že výborně se k rozvoji čtenářských dovedností hodí hudební výchova. Naši studenti na PedF mají kombinace s češtinou - jazyky a výchovy. Ve všech těchto kombinačních předmětech jde velmi dobře rozvíjet dovednost práce s textem a jeho porozumění. Jedná se např. o verbální vyjadřování uměleckých obrazů, pocitů, nálad, dějů - a následně i neverbální vyjádření pomocí hudebních nástrojů, pohybu, zpěvu. Tedy žák vnímá hudbu, dešifruje obsah sdělení - buď slovně, nebo neverbálně. Je v tom obsažena intenzivní snaha o reflexi a sebereflexi, případně ve srovnání "já - ostatní vnímající", uvědomění si vlastní odlišnosti nebo podobnosti způsobu rozumění hudbě - tedy v důsledku přesně to, po čem ve čtenářské gramotnosti voláme.
Další velkou oblastí jsou texty písní. Každá vokální skladba má kromě melodie a rytmu také text. A zde se nabízí nepřeberné množství forem práce s textem - jde vlastně o poezii, básnická vyjádření. Porovnáváme své pocity, chápání významů, obměňujeme slova a sledujeme účinek... atd. Písně v cizích jazycích - další velká možnost mezipředmětových vztahů. Takže se hrdě hlásíme za hudebníky k "rozvíjitelům čtenářství" skrze procítění textů :)

Autor:  Ondřej Hausenblas [ sob 18. pro 2010 18:59:03 ]
Předmět příspěvku:  Re: Co dělat, a co rozhodně ne, aby příští PISA dopadla lépe

Milá kolegyně, já s Vámi úplně souhlasím, že rodina je základ všeho! Ale psal jsem o tom, co můžeme dělat, aby PISA příště dopadla líp - a podívejte se na ta slova "spoléhat na rodinu": jak bychom mohli SPOLÉHAT? Že to rodiny nějak za nás zvládnou, nebo že se v tomhle národě rodiny nějak zvetí a náhle začnou učit své děti milovat četbu a kulturu? To si tedy nemyslím, i když je mi jasné, že bez téhle péče rodinné je to fakt téměř nemožné. Ale rodiny to prostě neudělají - kdyby ano, nebyli bychom teď v takové krizi.
Máte dobré předsevzetí, že je třeba mladým rodičům pomáhat. A protože se o dítě musíme starat už dlouho před narozením, je potřeba pomáhat rodičům dost mladým, že? Oni sice začínají rodit stále později, jenomže brzy se asi přijde na to, že rodiny, které do 37 let chrtily za kariérou a penězi nebo radovánkami z cest atp., už pak jaksi neumějí věnovat tomu děcku tutéž péči a lásku, jakou dává dosud méně vyspělý rodič dvacetiletý nebo pětadvacetiletý. To si jen myslím, ale uvidíme.
Ale když pomáhat rodičům - kdy mají chuť a čas si dát pomáhat? S děckem už mají dost starostí, a nejsou dost naučení - já to zase vidím spíše na školu. To podstatné, že být v pohodě v kruhu rodinném, mít spoelčné radosti a hovory a četbu - ne? To se naučí děti právě ve škole, a čím líp to zažijou, tím spíše jednou svým dětem dají to, co čtenářství potřebuje, i když třebas jejich rodiče byli celý den v advokátní kanceláři, za obchody, u pásu nebo na poli, nebo v hospodě nebo v Tramtárii.
NA šklu se spéhat taky moc nejde - ale chtěl jsem říct, že tu můžeme - když se nás na to dost domluví - napravovat. U rodiny to jde ještě mnohem hůře...

Autor:  Bořivoj Brdička [ sob 18. pro 2010 19:02:08 ]
Předmět příspěvku:  Re: Co dělat, a co rozhodně ne, aby příští PISA dopadla lépe

Máte všichni pravdu. Důležití jsou rodiče, a je správné je ovlivňovat, i když u mnohých je to ztráta času. Důležitá je výuka ve škole. Každý by se měl snažit dělat maximum. Podle mého názoru je však nejdůležitější koncepce. Nastavení pravidel a cílů.
Dnes to vypadá, že připravované standardy budou definovat výukové cíle v podobě tradičních osnov, které RVP zavrhl. Hlavním záměrem je vrátit školství do stavu před záhájením reformy, protože ta se tzv. "nezdařila". Pokud se toto stane, bude to moc špatné.
Co tedy dělat? Pracovat na koncepci, vzít z RVP to nejdůležitější a přesvědčit veřejnost, že je to cesta správným směrem - a je navíc zcela v souladu s PISA. Ověřovat schopnosti žáků na úlohách s PISA kompatibilních a pomocí nich ukazovat učitelům, jak mají správně učit (jak velmi správně napsal pan Hausenblas). Čili ty plošné testy, když už, by měly být určeny v první řadě učitelům.
Máme tady miliardy z evropských fondů. A co s nimi děláme - posíláme je do škol, což sice není zcela špatně, ale ani dobře. Je to totiž opatření zcela nekoncepční!

Autor:  Mgr. Ludmila Kovaříková [ sob 18. pro 2010 19:31:58 ]
Předmět příspěvku:  Re: Co dělat, a co rozhodně ne, aby příští PISA dopadla lépe

Nicméně přesvědčování rodičů je pouze jednou stranou mince. Ráda bych vrátila diskusi ke konkrétnějším návrhům tak, jak je nastavila Pavlína Hublová.
Momentálně mě napadá jen další web nebo wiki, kde by se daly jednotlivá témata rozpracovat. Články by mohly být psány i komentovány odborníky. Nechci nás jen zahltit dalším webem, spíš rozjet diskusi s jednotlivými návrhy, tady se brainstorming snadno ztratí ve stěžovací náladě.

Co takhle vzít např. úlohy z Pisa (když už to tedy musí být, neučím kvůli testům), ke každému typu připojit podrobné popisy aktivizačních metod, postupně připojovat časté chyby v jejich použití, předvést na různých textech, připojit formy práce, teorii didaktiky a prostě rozpracovat didaktiku. Nezapomenout na strategie. Uveřejnit nápady, jak dovést aplikaci dovedností do formy sdílení na internetu. A konečně diskutovat o tom, co znamená číst. Odkazovat rodiče na tyto (a jiné stránky).

Prostě vytvořit PERSONAL LEARNING NETWORK pro čtenářskou gramotnost.

(Bohužel se mi nedaří návrhy Pavlíny Hublové realizovat "naživo" ve škole, tj. spolupracovat s ostatními učiteli s naprosto odlišnými názory)

Stránka 2 z 6 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group
http://www.phpbb.com/