Co učit na prvním stupni, abychom žáky zbytečně nepřetěžovali a zároveň využili efektivně daný čas? Podle RVP máme učit výstupy, rozvíjet kompetence a ještě vhodně začleňovat průřezová témata. A to se objevují pořád další "gramotnosti". Jak je vidět, je to problém i v jiných zemích. Dokazuje to studie o přetíženosti elementárního vzdělávání, kterou vypracovali v Irsku. Jak jste na tom vy? Co považujete za zbytečné vyučovat na prvním stupni a co naopak za důležité?

Letos mě dojala maminka, která se asi dvakrát zeptala, zda děti budou umět vše, co musí umět v páté třídě. Myslela především češtinu- kdo nahlédl do jakékoliv učebnice, musel zákonitě přemýšlet, kam vlastně jdeme. Děti mají chabou slovní zásobu, ale i když se mluví o čtenářské gramotnosti- kolik hodin je čtení věnováno v obyčejné páté třídě? Jak potom mohou děti získat jazykový cit a zvládnout vzory, shody atd. To prostě není v jejich silách a učitel se může rozkrájet- kolik dys se trápí s cizím jazykem a nezvládá mateřštinu?
No ale na druhém stupni čas učitele tlačí ještě víc a tak zase tlačí na první stupeň....je to kolotoč, který už by se opravdu měl zastavit a měli bychom děti učit to, co využijí.

K efektivnímu využití času bych navrhla plně integrovanou tematickou výuku minimálně do 3. ročníku. Později nějaké to učení v blocích, rozhodně bych zrušila rozvrhy v podobě, jako jsou dnes, stejně tak dělení na předměty tak, jak většina škol nechala ve svých švp.

Abychom mohli odpovědět na druhou otázku, myslím, že by to chtělo položit stejnou otázku učitelům na II. stupni a psychologům.

Není příliš brzy vysvětlovat např. zlomky v 5. ročníku? Já vím, že jsou jen jako rozšiřující, jenže učitelé z II. stupně pak nemají čas na jejich vysvětlování. Jaký paradox - my nemusíme, oni nemohou.
Co taková shoda přísudku s podmětem? Pořád to těm dětem nějak nejde, i když to do nich "rveme" už od 4. ročníku! Kde je zakopaný pes? Proč není čas na procvičování a rozšiřování na II. stupni?
A české dějiny? Slyšela jsem výtku jedné učitelky dějepisu, že to nemáme na I. stupni přehánět, že pak nemá co učit .

Možná bychom se mohli pokusit tuto otázku rozkouskovat. Zkuse začít v matematice: Máte pocit, že je v požadavcích rvp něco zbytečného, co žáci nemohou zvládnout nebo to prostě není potřeba?

A nemyslíte, že o tom měl přemýšlet ten, kdo RVP tvořil?
Jen co ho vytvořili, už se po nás chce, ať tam napasujeme finanční gramotnost, etickou výchovu...
Spousta výstupů a učiva je nekonkrétní a učitelé, kteří spoustu předmětů učí neaprobovaně se z toho můžou "opupínkovat".

Pro porozumění tomuto tvrzení by nám pomohlo uvést konkrétní příklady z jednotlivých předmětů na prvním stupni. Můžete nám je uvést?

Zdravím - osobně mi připadá opravdu předimenzované učivo vlastivědy - zeměpisná, ale především opravdu ta dějepisná část - myslím, že tak jak je to v RVP, je pro dětský mozek ještě nepochopitelné navzdory všem číselným osám a snahu o moderní metody. Ty rozumově nadanější děti se to naučí a ty "hloupější" ne. Ale moc tomu nerozumí ani jedni. Sama za sebe si vzpomínám, že já některé souvislosti pochopila až na gymnáziu.

Znovu jsem si vzal RVP - Člověk a jeho svět - a našel jsem tam jen jeden tematický celek, vztahující se k lidem a dějinám - Lidé a čas. Myslíte tento tematický celek? CO je tam předimenzované?

Myslím, že předimenzované bývají spíše požadavky učitelů než výstupy RVP.

Dobrý den,
možná právě proto měl být RVP napsán tak, aby se zamezilo učitelům přetěžovat žáky.

Neustále jsme "tlačeni" do testování žáků. Pokud budou hodnoceny znalosti, kdo stanoví kriteria, když výstupy nejsou dány konkrétně. To pak může lehce vést k přetěžování, aby žáci (škola) uspěli.