Paní Petrů, je sice od Vás chvályhodné, že se obracíte na ASUD, který jakožto profesní organizace sdružující dějepisáře má co říci k danému problému, ale v tomto případě by bylo třeba "zatlačit" na MŠMT jako tvůrce vzdělávacích koncepcí. Nepochybuju o tom, že ASUD se k dané věci nesporně kvalifikovaně vyjádří,ale co dál? Příslušná úprava v RVP ZV je možná jen skrze MŠMT.
A proč myslíte, že by se v jednom ročníku nestihly probrat tzv. celé dějiny, jak píšete? A musí se vůbec probrat celé dějiny? Opět jsme u vhodného výběru a případné redukce, protože samozřejmě nejde probrat vždy všechno, proto bude záležet na učiteli, jak provede výběr, aby nepominul nic zásadního, ale na druhé straně není třeba se zabývat podružnostmi...

Podle mě je cestou zpátky říkat (nařizovat) učitelům dějepisu, co učit ve kterém ročníku. Učitelé dějepisu by se měli shodnout na tom, co nevynechat, ale kdy se co bude učit, by mělo zůstat na učitelích a školách. Kvalitní kurikulární dokument na téma dějepis by tedy vypadal spíše takto:

Žák analyzuje historické prameny (písemné, obrazové, hmotné...)
Žák propojuje více různorodých historických pramenů, interpretuje je a hodnotí
Žák před cestou do zahraničí vyhledá informace o historii navštívené země a vybere památky, které by chtěl navštívit
Žák zná nejvýznamnější stavby ve svém městě a dokáže je seřadit od nejstarší po nejnovější a přiřadit je k uměleckému slohu
Žák dokáže naplánovat cyklistický výlet po technických památkách kraje, ve kterém žije

Něco podobného jsem už slyšel jako řešení zeměpisu (od rodného tedy nejbližšího regionu přes vlast k Evropě a celému světu) a přírodopisu (od toho nejbližšího tedy od vlastního těla přes zvířátka k abstrakcím jako je buňka). Až v devítce by se mohly logicky potkat pedosféra a pedologie.

Ale zase jde o nařízení, co, kde, kdy. Já bych ponechal současnou chronologii (6. ročník pravěk, starověk atd.), 50 % uložil jako povinné (na základě diskuse samozřejmě, ne ministerského diktátu), 50 % ponechal na učitelích jako volbu různých modulů. (Nebo 40 : 60?) V tom povinném by měly hrát velkou roli spíše dovednosti (asi tak, jak píše kolega Sárközi).

Nevím, jestli si dobře rozumíme, ale CELÝM dějinám rozhodně říkám NE. Celé dějiny jsme neprobrali ani na fakultě, a vlastně ani nevím, co to jsou ty CELÉ dějiny.

To je právě ta otázka - má to být opravdu ministerstvo, kdo to bude schvalovat? Neměla by to být spíše ta profesní asociace? Co ví Dobeš nebo jiný politik o tom, jak, proč a co se učí/má učit?

Zcela souhlasím. (Buďme upřímní, stejně to dobrý učitel dělá; aby se mohl některými tématy zabývat důkladněji, jiná musí pominout.)

Jedno z možných východisek další diskuze je možná tady: http://digifolio.rvp.cz/view/artefact.p ... &view=5473

Pane kolego, plně Vás chápu a souhlasím s Vaším návrhem cca půlku vzdělávacího obsahu uložit jako povinnost a půlku nechat na výběru učitele. Ovšem dle mého to má asi tak dva docela zásadní problémy - prvním je, zda by tu polovinu volitelného obsahu zvládli vhodně a účelně vybrat všichni vyučující dějepisu, tj. zde hraje zásadní roli zhruba 1/4 neaprobovaně odučeného dějepisu. No a ten druhý háček, či spíše "hák" je v tom povinně nastaveném obsahu - tady půjde o zásah do RVP ZV, a tedy o nutný souhlas a schválení MŠMT, které je tvůrcem a "strážcem" vzdělávací politiky.

Jednoznačně souhlasím s tím, že tzv. celé dějiny nelze probrat, a to z vícero důvodů - zejména časových, a pak z důvodu obsahově definičních - co to ty "celé dějiny" jsou a jak je lze vlastně identifikovat. Tudíž jsme u cíleného a uvědomělého výběru vzdělávacího obsahu, tj. opět jsme se vrátili na začátek naší diskuse, tedy co, jak a proč z dějepisu učit?

Paní kolegyně, díky za avízo na minimetodiku ke školnímu dějepisu - jako jeden z tvůrců jsem na ni nechtěl příliš upozorňovat,abych nebyl obviňován ze sebepropagace . Přičemž bych uvítal konkrétní reakce praktikujících dějepisářů, zda obsahové zaměření minimetodiky směřuje k jádru věci a minimetodika tak bude k užitku, a pokud ano, tak bych samozřejmě byl rád, aby se dostala k co nejširšímu okruhu uživatelů.

Mně osobně přijde ta minimetodika špatná. Plná podivných výroků. Nevím, komu je určena a co bylo jejím cílem. Nic inspirativního jsem v ní nenašel. Opakuje samozřejmosti v podivném rádobyvědeckém jazyce... Kvalitní minimetodika by měla obsahovat alespoň zajímavé weby.