Souhlasím, že jde v první řadě o záležitost ekonomickou pro některé subjekty. Dlouhodobá vize našemu školství chybí. Každý ministr či ministryně přichází s novými nápady, které se aplikují na ty předchozí a RVP nám roste do výšky i do šířky
Vezměme v potaz jen praktickou stránku věci - když přichází žák z jiné školy a učitelé zjišťují, co vlastně probral, co nikoli. Úžasný problém je, když je žák ve střídavé péči rozvedených rodičů a střídá i školu, ale v každé škole je úplně jinak rozvržená výuka...

Metody a principy patří do obecných pedagogiky. Jsou to nástroje učitele, jak jsem psal výše. To, jak učitel učí, není záležitostí RVP či osnov, to je jeho práce. On je nástrojem učení. RVP považuji za zbytečné a kontraproduktivní z praktických a provozních důvodů.
Dále, teď se na mne budou kolegové zlobit, ale každé pracovní odvětví potřebuje kontrolní činnost, jsou zedníci dobří a špatní, stejně tak učitelé a jejich práci je třeba posuzovat. Jak se kontroly řeší nyní? Soustředí se na správnost ŠVP.
Jestli někdo z vás četl "Dlouhodobý záměr..", z něhož jsem tu citoval, tak dalším kontrolním krokem bude rozjíždějící se testování a na jeho základě také hodnocení kvality škol. To teprve bude něco. Ke kontrole už nebude třeba školu ani navštívit, protože vše se zvládne on-line.

Že "v každé škole je úplně jinak rozvržená výuka"? A bylo tomu někdy jinak? Ani jednotné osnovy závazně nepředepisovaly rozvržení výuky. Zásadní roli hrála a stále hraje tradice. A učebnice. Argument proti RVP ZV o stěhování žáků je hloupě účelový. Chcete snad opravdu předepsat nejen závazné učivo, ale dokonce i závazné časové plány? Aby se v jedné chvíli v celé zemi učila jedna stejná věc? Třeba to mají v KLDR.

Hloupě účelový? Proč myslíte, že účelový? Vycházím ze svých zkušeností z praxe. Setkal jste se někdy s takovou situací?
Nerozumím příliš Vašemu termínu "tradice". Z čeho vychází tato tradice? Z původních jednotných osnov? Když byly jedny učebnice pro každý ročník stejné, žili jsme snad v KLDR?
Vždyť RVP přeci neznamená, že si každá škola učí, co chce. Výstupy jsou jasně dané, jen si je školy mohou v určitém období zařadit podle svého uvážení, ale na konci tohoto období musí být splněno. A v tom je právě ten problém. Žák, který přechází z jedné školy do druhé, nemusí některou látku probrat vůbec.
Váš argument s KLDR a závaznými časovými plány mi přijde jako strašení uniformitou. Ale řekněte mi, když učíte děti násobilku, Vaším cílem je, aby děti uměly násobilku, že? Když učíte děti číst, chcete, aby uměly číst. Není to rigidní, když tohle chtějí na všech školách stejně? Myslím si, že mnohem důležitější je cesta, kterou se k cíli doberou a to je umění učitele. Takže argument o uniformitě mi přijde zbytečný.
Ale děkuji za reakci, je lépe diskutovat a hledat, než mlčet a nechat se vláčet.

Všimněte si, že nejdříve mluvíte o výstupech, ale nakonec o látce. To je však podstatný rozdíl. Stane se něco, když žák nějakou látku neprobere, ale zvládne výstupy? Nestane. Jenom bychom měli chtít, aby ty výstupy byly jasněji a jendodušeji formulované. Samozřejmě nelze přeskočit násobilku nebo vyjmenovaná slova, ale proč by nemohl přeskočit dobu předbřeznovou nebo blanokřídlé?

Účelovost vidím v tom, že přestupy mezi školami nejsou zase tak časté, aby to nešlo zvládnotu individuálně. Měli jsme žákyni, které chybělo několik let angličtiny. A šlo to.

Říkáte správně, že ani RVP neznamená, že si každá škola učí, co chce. Tak proč vracet jednotné osnovy? Nebo dokonce jednotné řazení látky? Chceme, aby děti četly písmenka, ale proč trvat na stejném celoplošném termínu? Tohle je zbytečná uniformita.

Nakonec nepotřebujeme ani jednotné osnovy a školy jsou stejně stále stejnější (jak píše D. Dvořák).

Kolik dětí ročně mění školu? Máme nějaké statistiky?

Neměl by každý zaměstnavatel požadovat stejnou práci, abych si nemusel zvykat na něco nového?

Tohle je docela kouzelné přání! Asi by to mělo být v Zákoníku práce (kdyby to mělo platit všude). Ale u žáka běžně také dochází ke změně učitele beze změny školy. Jak tedy zajistit absolutní stejnost? To nezvládly osnovy, nezvládá to ŠVP.

Snažil jsem se upozornit právě na absurditu přání, aby všechny školy v celé republice byly stejné. Aby byli učitelé synchronizovaní. I když pro učitele by to možná bylo dobře. Každý by měl stejné učebnice, stejné pomůcky, stejné přípravy. To by se ušetřilo času a práce!

[quote="Marek Adler] Snažil jsem se upozornit právě na absurditu přání, aby všechny školy v celé republice byly stejné. Aby byli učitelé synchronizovaní. I když pro učitele by to možná bylo dobře. Každý by měl stejné učebnice, stejné pomůcky, stejné přípravy. To by se ušetřilo času a práce![/quote]

Myslím, že bych si dokázal představit, že všichni učitelé máme top vybavení - všichni notebooky, interaktivní tabule, odborné učebny, papíry a barvy do kopírek, atp. Bylo by to špatně?
Stejné učebnice - jen rozdílná učebnice dělá jiného učitele? Tak to nemusíme být učitelé. Nezlobte se na mě, ale co je tedy třeba, aby byl učitel dobrý a pro žáky zajímavý? Učebnice? Barevné křídy?
Se zavedením RVP se z učitele stal více úředník a administrátor. Vadí mi ten nárůst administrativy na úkor přímé práce. Vadí mi zbytečně vynakládané prostředky na teoretické plky, namísto investic do vybavení a lidí.

Pokoušel jsem se ukázat (dovedeno ad absurdum), že bezproblémový přechod mezi školami by mohl existovat za zajímavé (dle mého ale nesmyslné) situace, kdy by se z učitelů stali dělníci. Každý by dělal to samé, se stejnými prostředky, podle stejných plánů a příprav.

Samotnému se mi líbí opak. Tedy volnost současného RVP, kdy si každá škola může zvolit svůj postup. Mnoho škol ukazuje, jak lze s RVP pracovat zcela rozdílně. Tuhle volnost bych nevyměnil za pohodlnost pro stěhující se.