Milý Karle,
na druhou stranu je to něco, na co se děti do školy těší, ale opravdu! Nikdy se neozve matematika (nebo počítání), ale čtení a psaní!
Ptala jsem se svých prvňáčků, ale také dětí z MŠ, když přišly na návštěvu do školy.
Takže jestli se někde podaří získat odpor ke psaní, tak v prvním ročníku to není!
PS: Ještě i teď, když zavelím "vezmeme si písanky", tak se ozývá oddech ulehčení, úsměv a milé šumění.

Pak si tedy kladu otázku, jestli ten "odpor" nevzniká v době, kdy děti mají pocit, že už psát umí (a většinou to opravdu tak je) a jen se procvičuje bezmyšlenkovitě zas celá abeceda do písanek. Ale to je asi na trochu jinou diskuzi.

Možné to je, paní Pavlíno. Ale tak trochu potvrzujete mé úvahy. Odporem k psaní jsem měl na mysli spíše stavy, kdy se po dětech vyžaduje něco, co neznají či co jim nejde, pod čím si nedovedou nic představit, nebo stavy, kdy děti již ztratily radost z učení, kdy se objevují problémy a pomocná ruka učitele patrně není dost pomocná. Věřím Vám s oním oddechem ulehčení a úsměvem, v první třídě o tom nepochybuji, ve vyšších bych to ale považoval za neočekávané. Buď jak buď, první třída je rozhodující v přístupu k dalšímu tréninku psaní.
Začít psát znamená, že se stávám tak trochu dospělým, najednou sdílím s dospěláky tajemství psaní a moji mladší kamarádi jsou jaksi "mimo". Že umím počítat, to není vidět, ale přečteným nápisu nad obchodem je ohromím. Jsem něco víc.
Právě proto, že je ona nechuť k psaní vzniká později, ve škole, během výuky psaní, si myslím, že není v pořádku metodiky výuky a zřejmě ani přístup učitelů či jejich podání výuky.
Je rozdíl, když v dějepise někomu řeknu "Přečti si to v učebnici" nebo když o tématu zasvěceně pohovořím včetně detailů a případných zákulisních pikantností, které se v učebnici nenacházejí. V kterém případě bude děti téma zajímat víc, které si lépe zapamatují, které v nich může vyvolat zájem o dané téma? S psaním, i když je to nepoměrně složitější, to bude nějak podobně. Můžu dětem nechat opsat vzor na tři řádky bez dalšího slova a určitě se dá najít na stejné téma, "legenda", "omáčka", "příběh", prostě odlehčení, díky kterému nebudou děti vnímat psací dril tak úkorně. Udělat z psaní hru. Zábavu. Soutěž. Sledovat, poukazovat a opravovat chyby s grácií, legrací, ale důsledně.
Není to otázka typu písma, ale podání výuky.

Neznalost psacího písma, které používají ostatní, může být důvodem k posměchu a šikaně v okamžiku, kdy budou malí pokusní králíčci nuceni opustit svou izolovanou skupinu, t.j. jednu z osmdesáti pilotních prvních tříd.

Tři otázky položila v prosinci Kamila Ventová :
Myslíte si, že současné písmo odpovídá požadavkům doby?
Myslíte si, že by se výuka psaní měla dětem usnadnit?
Jaké změny byste navrhli?
72 příspěvků svědčí o tom, že výuka psaní dělá mnoha dětem potíže. Díky za všechny příspěvky. Je vidět, že společná diskuse může upozornit na mnoho aspektů problému. Pokud se týká příčin obtíží, v tom se již účastníci diskuse rozcházeli. Konečné slovo však asi řekne praktická zkušenost, kterou získají učitelé těch škol, které se rozhodli vyzkoušet tento nový typ písma. Jejich přítomnost jsme v diskusi postrádali. Diskutující účastníci však také upozornili na možné komplikace, spojené s tím, že tito žáci pak nebudou v psaní "kompatibilní" se svými ostatními vrstevníky po přechodu na jinou školu.
Bude dobré soustředit všechna pro a proti, která se v jednotlivých příspěvcích objevila. Výčet všech argumentů jsem vypsal v příloze. Pokud se objeví nějaký další argument pro či proti, budeme rádi.

Takto zásadní změna psacího vzoru, jakou přechod k Comenia Script nesporně je, bude mít dopad na celou českou populaci.
Není tedy možné problematiku nazírat jen z pohledu vlastní výuky psaní v 1. třídách ZŠ.

Už jsem nechtěl do další debaty vstupovat, ale nakonec musím pochválit pana Jendu za práci s vypsáním argumentů pro a proti, musela to být dost úmorná práce. Ale výsledek je kvalitní. I když já bych asi některé argumenty pro spíše vnímal jako argumenty proti zavedení

Nikdo se vzoru nedrží nebude se držet ani v budoucnu, takže změna je zbytečná.
Změna, protože se norma stejně v běžném životě nedodržuje pak je celkem jedno, co se učí, když to nikdo nedodržuje.
Žádný žák nikdy nepíše podle předlohy dtto jako hore.

Ale je to věc názoru.
Takže díky, pane Jendo!

JE ČAS ZMĚNIT PSACÍ VZOR ? PODÍVEJME SE TROCHU DO HISTORIE:

Důležitým mezníkem pro stabilizaci českého písma bylo vyhlášení Všeobecného školního řádu v r. 1774, který sjednocoval školskou výuku psaní. Oficiálním školním písmem se stal kurent.
Až do pol. 19.stol. byl ke psaní běžně používán seříznuly ptačí brk. Do počátku novověku byl seřezáván do širokého hrotu, čímž bylo umožněno psát pomocí silných a vlasových tahů. V novověku se však začal seřezávat šikmo, takže stopa byla vlasová, což umožnilo rychlejší psaní. Stínování se pak provádělo přítlakem pera.

Pračí brk v 19.stol. nahradila ocelová pera, do r.1921 vyráběná i v Čechách.
K zásadní změně pro výuku psaní ve škole dochází v r.1870, kdy humanistickou polokurzívu kodifikoval všeobecně platný školní řád.

V r. 1884 byl patentován princip plnicího pera, neboť vyhovující inkoust se začal vyrábět teprve v 60. letech 19. století (pera se nesměla ucpávat). Tato pera byla hojně používána po 1.světové válce (inkoust je veden do hrotu pera jednak gravitací, současně i na principu kapilár).
Jednotné a jednoduché tvary psacího školního písma, používané v Čechách dosud, byly zavedeny v roce 1932. Změnil se tehdy i způsob výuky psaní, který připouští četné individuální varianty písma. Krasopis byl nahrazen požadavkem rychlého a osobitého psaní.

Princip kuličkového pera byl patentován v r.1888 ke značkování kůží, propisovací tužka ale spatřila světlo světa až v roce 1938. Kuličkové pero po 2. světové válce umožnilo psaní tahů všemi směry, ruka tedy nemusela být při psaní tolik odlehčena tolik. Avšak do r.1954 byla tato pera velmi nespolehlivá, neboť se často zadrhávala. Později byla ocelová kulička v hrotu pera nahrazena keramickou.
V současné době jsme svědky návratu k používání plnicích per, jakožto znaku vyšší vzdělanosti a luxusu. Psaní jimi je snazší, neboť není nutné tolik tlačit na hrot.

Psaní pomocí klávesnic psacích strojů (stroj vynalezen r.1714, ještě v r.1874 o něj však byl pro jeho nedokonalost a nespolehlivost zájem minimální) se rozmáhá až po roce 1888, kdy bylo změněno rozložení kláves tak, aby se vzájemně nezasekávaly. Do Čech se psací stroje začaly dovážet z Německa koncem 19.století, a to se stejně sestavenou základní klávesnicí, jak ji známe dnes (proto se liší od anglické, ale i francouzské…).

ZÁVĚR:
Na otázku, zda nadešel čas k tak radikální změně psacího vzoru, jakou nabízí Comenia Script, lze odpovědět, že NIKOLIV. Dosud totiž nedošlo k zavedení žádné převratné technologie, která by tuto změnu opodstatňovala. Pořád běžně píšeme týmiž nástroji, které byly chronicky známy i v minulém století.
Ani psaní na počítačích pomocí jejich klávesnic nemůže být z historického hlediska důvodem ke změně psacího vzoru. Psací stroj byl patentován téměř před 300 lety a zdokonalen před 122 lety…

Jak souvisí psací prostředek s podobou psacího vzoru???

Ano, jak paní Moudrá zjistila, tak psací stroj byl patentován před 300 lety. Ale tak starý není ani náš současný vzor.
Američani, Němci, Poláci, Angličané atd. píší dostupnými psacími prostředky a přesto píše každý národ jinak. Nebo čím by psali, že mají jiný vzor než my? Ach jo...

Připadá mi, že už se jako argument hledá ledacos, jen aby byl proti Comenia Scriptu.

Psací nástroj souvisí s podobou psacího vzoru velmi. Každý písař je totiž jeho kvalitami limitován. Teprve plnicí pero umožnilo psát kdykoliv a kdekoliv – rychle a spojitě (ale i nespojitě - jak komu vyhovuje).

Psací stroj, tedy ani klávesnice počítače, jakož i vynález knihtisku s ručním psaním nesouvisejí vůbec. Těší mě, že jste na to přišla – na rozdíl od jiných diskutujících v jiných diskusích, kteří se domnívají, že v době, kdy „všichni“ píší e-maily je psací písmo přežitek (pozn.: dle agentury Factum Invenio má doma internet jen 54% respondentů, naopak 36% k němu nemá přístup vůbec).

Na druhou stranu je ale zajímavé, že ačkoliv knihtisk je znám minimálně 560 let, klávesnice psacích strojů jsou masově používány kolem 120 let, přesto se důsledně spojované psací písmo od doby baroka udrželo dosud. Asi na něm přece jen něco bude…