Myslím, že naše děti stráví mnohem více času biflováním detailních nebo pro každodenní praktický život nepoužitelných věcí, které po nich vyžadují kantoři, jež svůj předmět považují za nejdůležitější ze všech. Myslím, že počítačová gramotnost, logické myšlení a umění prezentace a obhajoby vlastního názoru je dle mého názoru mnohem a mnohem důležitější pojmy než proporce, kreativita, estetické kvality..., které tak rádi používají obhájci této revoluční změny.

Ale to se přeci nevylučuje, ne? Naopak je důležité umět psát čitelně svoje postoje, názory, logicky myslet. Po dětech nikdo nechce, aby znaly pojmy jako kreativita atd. A autorka těchto revolučních změn považuje také za důležité, aby byly děti počítačově gramotní.

Dobrý den,
tak jsem si ještě jednou znovu přečetla celou diskusi.
Dostali se mi do rukoustaré dopisy, některé skoro 100 let. Musím říct, že tehdy bylo písmo doopravdy nádherné. Ať psal kdokoli, písmo bylo čitelné.
Myslím si, a mnoho učitelů mi to možná potvrdí, že dnes se učitelé věnují grafomotorice více než dříve. Mají lepší pomůcky, v písankách je mnoho přípravných cviků.
Určitě je také důležité nestresovat děti psaním, nehodnotit je tolik přísně a naopak motivovat ke psaní.
Poslední dobou mi připadá, že ani učitelé nehodnotí psaní tak přísně, jako dřív. Nejdůležitější je čitelnost.
Jak je tedy možné, že děti později píší nečitelně? Čím to je?
Přeji krásný den! Kamila

Nečtete přesně. Nechcete nebo neumíte ?

Bohužel nevím, co tím myslíte. Můžete mi to přiblížit?
Děkuji, hezké odpoledne

Nemyslím, že máte pravdu. V kolik je přípravných cviků v písankách? Tři předtištěné řádky v pracovních sešitech a děti začínají psát. Pokud to srovnám se mnou před 40 lety, tak tehdy se nácviku věnovalo několik listů sešitu. Nic nebylo předtištěné, jen odpovídající řádkování. Kdo nezvládl, nezačal psát. Ještě v nějaké 7.třídě se hodnotila grafická úprava domácích úkolů či písemek. To teď nikoho nezajímá od 3. třídy.
Nepíšete, jak staré byly ony dopisy, ale pokud 100 let, pak odhaduji, že čas a úsilí věnované výuce psaní bylo ještě mnohem větší. Takže se opět obloukem vracíme k jednomu a tomu stejnému, k zásadnímu bodu celé diskuse. A to je trénink a výuka. Jestli mám vykroužit oblouček, pak je to prostě oblouček a ten je stejný v psacím i v tiskacím písmu. Takže měnit typ písma jen proto, že mi nejde oblouček v jiném typu písma, je přinejmenším podivné. Pokud to někdo navrhuje, pak zjevně nepochopil základní principy a logiku problému, byť má VŠUP a deset stáží. Je to jen byznys, nic jiného. Bohužel na našich dětech a za naše peníze. Se skutečnou snahou o zlepšení výuky písma to nemá nic společného. Navíc argumentace pomíjí vliv individuality na písmo. A to i bez revoluce v psaní.
Jestliže se výuce psaní bude věnovat alespoň polovina času jako před lety, bude to na výstupech znát. Obávám se ale, že školy na to v ŠVP moc nemyslely. Takže teoreticky můžeme mít školy s pěkným písmem a školy z nichž vystupují škrabalové.

1. Dočetl jsem se zde, že v Británii si mohou přečíst díla Shakespeara,neboť píšou dodnes stejným písmem. Pokud se v současné době v Anglii píše stylem Secretary hand či Court hand (anglická novogotická písma,v podstatě obdoba kurentu) tak si opravdu mohou tato díla přečíst v originále http://en.wikipedia.org/wiki/File:Shake ... tament.jpg.
2. Vývoj psacích nástrojů. Dnešní době ať se nám to líbí nebo ne vládnou kuličková pera a ty zrovna kurzivnímu (spojovanému) psanu nepřejí, což je vidět u lidí kteří takto píšou. To co navrhuje Lencová je v podstatě psaní skriptem či polokurzívou, která ve své kaligrafické formě připomíná Italiku, což je dosti oblíbený a úhledný druh písma čitelný ve všech zemích používající latinku.
České školní písmo není zrovna žádný estetický zázrak, ale to je čistě subjektivní názor.
3. Dokud budou kurzivní písma užívat na pozvánky, nadpisy a podobné záležitosti, nebojím se že toto písmo nebudou umět lidé číst. Jak už zde tuším někdo zmínil, mohlo by se učit třeba ve výtvarce

Nemyslím, že jde o obdobu kurentu, protože teorie nazývá typy písma užívané v Anglii alžbětínské doby písmem humanistickým. Vyvinulo se z italské humanistické polokurzívy a je hodně podobné českému renesančnímu humanistickému písmu. Naproti tomu kurent, který vychází ze švabachu, bývá označován jako kurzívní písmo a psalo se jím především v německy mluvících oblastech. Soudobá "latinka" se vyvinula z humanistického písma.
Samozřejmě i v Anglii docházelo k vývoji písma, ale změny nejsou tak dramatické, jako ve střední Evropě. Uvedený odkaz, který předkládá autoklav, je rukou psaná závěť "starého" muže. Tak, jako každý rukopis, je ovlivněn pisatelem, navíc v tomto případě jde o starší typy písma http://www.english.cam.ac.uk/ceres/ehoc/alphabets/minuscules/courthand.html. V Anglii se ale v té době psalo spíše takto - http://www.english.cam.ac.uk/ceres/ehoc/alphabets/minuscules/italic.html. Autoklavem zmíněné typy písma jsou rovněž celkem slušně čitelné http://homepages.rootsweb.ancestry.com/~oel/handwriting.html, byť se skutečně trochu podobají švabachu (především ostrými tahy)
Je nepochybné, že i přes pozůstatky raně novověké zdobnosti u humanistického písma, je anglické písmo současníkům více čitelné, než české texty zapisované kurentem, písmem, které používaly generace našich předků. A stejný dopad bude mít v budoucnu i diskutovaná rezignace na výuku "složité" psací latinky.

Pravda v tomhle jsem poněkud zabředl Nicméně sem to sem napsal jako ukázku toho, že ani v Anglii se nepsalo humanistickou kurzivou odjakživa. Jinak humanistické písmo se dle Vademeca PVH Hlaváček, Kašpar, Nový prosazovalo postupně "od spodu". "Soudní ruka" se ve státní správě houževnatě (i přes zrušení za Cromwella) držela až do úplného zákazu v roce 1731. Co se týče kurentu a češtiny. Tam byl celkový problém s kompatibilitou písma, pokud jste chtěli psát diakriticky (například rozlišovací půlkroužek nad u). Celkově ale mám pocit, že kurent měli mnohdy problém číst i lidé co jím psali (zvláště v jeho přezdobených či velmi osobitě psaných formách, kdy jsou minuskule natolik zmenšené, že se při čtení spíš uplatní intuice ).
Jinak moje vzpomínky na hodiny psaní nebyly zrovna nejšťastnější. Vlastně jsem byl na základce na psaní absolutně alegrický, neboť mi to nešlo, musel jsem často přepisovat domácí úkoly ap. párkrát jsem se pokoušel použít něco ala CS což mi bylo zamítnuto slovy nepiš tiskacím. Spojovanou kurzivu bych ponechal na hodiny výtvarné výchovy, nás třeba nikdo neučil o tom, že by se dalo písmo brát jako víc než nástroj jak trápist děcka v češtině .

Já netvrdím, že výuka psaní je u žáků oblíbená. I já měl s psaním problémy. Pro šestileté dítě je psaní něčím opravdu zcela mimořádným, něčím, co přesahuje jeho představivost i veškeré dosavadní zkušenosti. Ale je to něco, co ho posouvá o řády dál, do zcela jiné kategorie lidství (to zní hodně vzletně, že? ) . Aniž si to, samozřejmě, uvědomuje, takže se učí psaní s vrcholným odporem - nejde to snadno, pokroky jsou pomalé a hlavně - aby byly vidět pokroky, je třeba nemalé úsilí, na což nejsou děti zvyklé. Není divu, že většina dětí je na výuku psaní alergická, protože vyžaduje něco, co se po nich doposud nikdy nevyžadovalo.
Bohužel za celou tuto diskusi nikdo neodpověděl na otázku, zda změna psací typu změní či odstraní i tyto "minusy" psací gramotnosti.
Stejně neoblíbené jako psaní v první či druhé třídě je později matematika nebo fyzika (či jiné předměty). Někdo nemá hudební vlohy, zpívat mu nejde a tak je alergický na hodiny zpěvu. Přestaneme je vyučovat? Ani na tuto otázku nikdo neodpověděl, byť je - v souladu s hojně používanou argumentací pro změnu - logická i legitimní.
Ano, písmo je nástroj, jak říká Autoklav. Ale to je přece matematika, fyzika a další také. Je to nástroj, kterým se lze dorozumět na dálku i v čase. S jeho pomocí jsme gramotní. Pakliže pomineme část tohoto nástroje, jsme méně gramotní, neboť část nástroje neovládáme. Ať zde píše kdokoli, stále z toho vychází, že potíže jsou s "oblíbeností" výuky písma, od které se odvíjí krása písma (zvládnutí krasopisu) a vice versa. Nasnadě je pak tedy řešení způsobů výuky a níkoliv to, co se učí, tedy písmo. Pro děti bude psaní pořád jenom psaní, ať se učí jakékoliv typy písma. Pořád to bude pro ně nová, nepříjemná realita (tedy něco, s čím se už budou potkávat celý život ). Možná jim opravdu půjde vytváření (nějak se sem nehodí ani psaní ani tisknutí) tiskacího písma lépe, ale to jen svědčí o již dříve zmíněném snižování laťky na výuku i znalosti. A jak říkával už Komenský, stromek se má ohýbat, dokud je mladý, což lze parafrázovat tak, že jen vytrénovaní na stres a nepříjemnou realitu se později nezhroutí nad banálním problémkem - ale to již zacházíme příliš daleko od meritu tohoto vlákna.
Nicméně - pokud tato má laická logika ohledně výuky psaní je špatně, jsem asi trotl. I přes znalost psacího písma a další vzdělání.