Můžete mi prosím napsat, jak jste to myslela?

Já to pochopila tak, že čekáte, že se začne psát něčím jiným než nyní, potom bude teprve možné měnit vzor. A to já nesouhlasím.

A důsledně spojovaným písmem od baroka taktéž ne

Vývoj čehokoliv je zcela jistě motivován potřebami lidí, nebo-li doby (jak někteří jedinci vzletně uvádějí). Z vývoje psacích per lze soudit, že od nich lidé očekávali především schopnost zapsat rychle a bez kolizí velké množství informací, a to v jakékoliv situaci, ba i poloze. Jinak by se asi novinář László Biro netrápil přemýšlením nad tím, jak ke psaní využít rychle zasychající tiskařskou tuš.

Máme-li tedy dnes běžně k dispozici takové psací nástroje, jež nám toto rychlé psaní umožňují, proč zavádět písmo Comenia Script, které svými serify, nespojitostí a potřebou více tahů pro napsání mnoha znaků rychlost psaní zcela záměrně brzdí?

A potřebujeme vůbec měnit psací vzor v době, kdy je možné informace zaznamenávat i pokročilejšími technologiemi než je ruční psaní?
Qui bono ?

Upřímně vaším dedukcím příliš nerozumím...

Ale i dnes mnoho lidí píše plnicím perem, které je vývojově starší. Ale to už asi záleží jen a jen na pisateli, čemu dá přednost, ne?

Zkuste si napsat velké H podle současného vzoru a vedle dle Comenie? Co je rychlejší?

Zkuste si napsat celou větu-jakoukoli, přesně tak, jak by se psát měla-podle současného vzoru, tak, abyste vskutku dodržela správné tvary i proporce písem, sklon. Jak jste byla rychlá? A zkuste stejnou větu napsat rychleji, jak jste dopadla s čitelností? A napotřetí stejnou větu vaším běžným psacím stylem... Porovnejte a dejte vědět

Však já zkouším, už od února:
http://diskuze.rvp.cz/viewtopic.php?f=100&t=3185&start=20
„Pilně procvičujíc písmo Comenia Script zjišťuji, že …..“ (12.2.2010)

Comenii ale zatím stále spíše kreslím než píši, tudíž o nějaké závratné rychlosti či vytrvalostním výkonu nemůže být ani řeč. Zapomínám háčky a pořád potřebuji linkovaný papír (!).
To neplatí u bezserifové varianty, která se ovšem v mém provedení podobá spíše Arialu. Stále mi vysloveně vadí velké „U“ dvěma tahy.

Comenia se dobře píše fixem, hůře už ale propiskou. To souvisí s mechanismem posunu inkoustu pomocí kuličky, která je opakovaným zdviháním a pokládáním hrotu znovu a znovu zatlačována, čímž se zvyšuje množství vytékajícího inkoustu, který se následně hromadí na hrotu propisovací tužky. V kuličkových perech je inkoust méně viskózní, tudíž na hrotech neulpívá.

Hodnocení čitelnosti písma má četná úskalí. Ostatně i R.Lencová výstižně napsala, že KAŽDÉ písmo může být nečitelné. Vždycky záleží nejen na zručnosti pisatele, ale též na IQ čtenáře a okolních podmínkách – jak v okamžiku psaní textu, tak i v okamžiku jeho čtení.

Do písma a jeho čitelnosti se promítají schopnosti, znalosti a dovednosti pisatele i čtenáře, stejně tak jako jejich zdravotní stav, momentální nálada a další okolnosti.
Jinak si člověk píše soukromé poznámky, jinak vzkazy svým blízkým a jinak třeba životopis pro budoucího zaměstnavatele. Jinak píšete, když vás bolí hlava, jinak v momentální euforii, jinak, když trpíte Parkinsonovou chorobou. Čitelnost ovlivní, píšete-li za jízdy autobusem nebo třeba bez brýlí, pokud je potřebujete, ale nejsou právě v dosahu. Není-li text vzhledem k jeho pozadí dostatečně kontrastní, luštíte ho stejně obtížně, jako jiný za šera.
Jestliže čtenář textu špatně vidí, je netrpělivý nebo prostě natvrdlý, moc toho nepřečte. Jsou samozřejmě i tací, kteří některým textům ani rozumět nechtějí…

Šance na přečtení jakýchkoliv poznámek ale existuje jen tehdy, mají-li všichni zúčastnění stejné startovní podmínky – tedy znají-li tentýž standardní psací vzor. Jakmile ho čtenář nezná, má smůlu – moc si nepočte.
Pakliže jej naopak zná, po určitém čase si na písmo zvykne, akceptuje individuální projev pisatele a text dešifruje. Výhodou je, vyzná-li se navíc v dalších specifikách typických pro danou ukázku textu (např. lékařské zprávy budou nezasvěcenému vždycky připadat nečitelné, nezná-li terminologii a zažité zkratky).

Je málo platné, je-li Comenia za určitých podmínek čitelnější, když její uživatel jiné psací vzory nezná.
Spolupracující lidé potřebují komunikovat všemi směry – jednou čte/píše ten a příště zase onen. Současný psací vzor zná dnes každý, ačkoliv jej třeba používá jen jako jeden z možných (dle příležitosti), případně upravený či nepoužívá vůbec. Ale pořád ho zná, a tedy dokáže přečíst.

I čitelnost Comenie, tak jako ostatních psacích písem, je ovlivněna osobností písaře a čtenáře. Změna proporcí znaků ve prospěch střední výšky může činit obtíže, zejména osobám trpícím presbyopií (vetchozrakost – běžná u lidí nad 40 let), jakož i dyslektikům (gpqbdaohnuIltfCG… v Comenii). Může docházet k záměnám, jelikož rukou psaný text nikdy není totéž, co tištěná předloha.
Mimochodem: „t“ je v Comenii nezvykle malé, takže v souvislém textu se úplně ztrácí.

Najdu-li ve zprávě psané běžným psacím písmem kličku pod linkou, vím jistě, že jsem našla písmeno "f,g,j nebo y". Přímým tahem pod linku zasahuje pouze "p". Kličku hrdě se tyčící vzhůru mají: "b,f,h,k,l"; přímý tah nahoru má "d", jakousi stříšku pak "t". Tyto markanty mi v rozsáhlejším textu umožňují rychle se orientovat, jakož jej i dešifrovat. Jestliže nepřesahují dostatečně, je tato činnost mnohem obtížnější.
Kromě toho je pro čitelnost písma výhodné, když se od sebe znaky pro jednotlivé hlásky liší co nejvýrazněji.

Další obtíže s čitelností Comenie vyplývají z její nespojitosti, resp. nesystematické částečné spojitosti (což je ještě horší). Právě ono částečné spojování písmen podle toho, jak jej umožní jejich tvar a „pohyb lokte po podložce“ (R.Lencová) mě jako uživatele nesmírně deptá. Spojím-li několik písmen přesně dle vzoru, následující mezera se jeví širší, takže slovo jako celek je čitelné obtížně, a to zejména ve vydatně rozvitých větách.
To už je lepší psát úplně nespojitě a raději bez serifů, byť i jakýmkoliv jiným "tiskacím" písmem.

Ale jako font pro tisk knih, zejména poezie, by se mi Comenia líbila. Dokonce hodně.

Chce to nejspíš počkat na výsledky z budoucích dvou let. Bohužel neočekávejte, že pro rychlé psaní je navržen ComeniaScript. Očekávaní, že se novým písmem zlepší "krasopis" dětí je podle mne mylné. Písmo je přísně stojaté, bez napojení v rámci celého slova. S TÍM VZNIKAJÍ NEMALÉ PROBLÉMY PŘI RYCHLEJŠÍM PSANÍ. Napojování je nezbytné tehdy, kdy muže už tak zjednodušenými tvary dojít k záměně znaků, typicky když jsou vedle sebe znaky "o" a "l" nebo "r" a "n". Nikdo nejsme počítač a zjednodušování znaku v psací formě nese nemalá rizika. U starého psacího písma byla nezaměnitelná mezislovní mezera a nezaměnitelnost velkého a malého písmene. Zde v diktátu se o správně napsanou mezeru můžete jen hádat a to, zda je napsáno velké "V" nebo malé "v" taky.



ComeniaScript je krásné písmo, které bych klidně vyučoval v hodinách písma na střední škole, ale pro prvńáky je lepší alespoň malinko nakloněné doprava s více diferencovanými tvary. Uvidíme, co přinese čas. Zatím spousta odborníků vyčkává a raději se nevyjadřuje. Bohužel.

V citaci předešlého příspěvku je text od Kamily Ventové viz viewtopic.php?f=100&t=3185&p=36717 z 12. 7. 2010.
robertj

PS: Trochu nesrozumitelné je propojení výše uvedené diskuze na tuto diskuzi. Nevím proč je můj příspěvev vložený zde.

Dobrý den,
myslím,že by bylo nejlepší nechat původní psací písmo,žádné novinky.

Je listopad a prvňáčkové bez potíží nejen čtou, ale i píší věty. To je dost podstatná informace- nové písmo rozhodně napomáhá v počáteční fázi spojí čtené s psaným téměř okamžitě.
Jak pilotování dopadne, nikdo neví, ale seznámení s klasickým typem písma také proběhne. Pokud máme v textech Slabikáře psací písmo-děti se poradily s tabulkou.
Je pravda, že mám štěstí na velmi zvídavé prvňáčky, které zajímá všechno, ale spojení- poskládej, přečti, přepiš ( nebo dokonce zakryj a napiš...)je pro mne v tuto chvíli ohromující.

Ale jistě, nadané děti se tiskacím písmem naučí všechno dříve. Zejména ty, které velké tiskací, tedy hůlkové, bezpečně ovládají již z domova či ze školky.
Nic to ale nemění na tom, že neznají dosud používané psací písmo. Neumějí jím psát, ani je číst. Za polovinu času se tedy naučily jen polovinu toho, co ostatní. Včetně dyslektiků...

tady bych oponovala .. děti učící se psací písmo, zdaleka jim ještě nepíší - ještě neznají psací podobu všech písmen