Daniel Suchý píše:
Zkusil jsem v rámci informatiky v tomto školním roce v 5. až 9. třídě trochu zavést psaní všemi deseti. Ti nejmladší to zvládali mnohem jednodušeji, ale hlavně mnohem přirozeněji. Nedovedete si představit ten odpor deváťáků a netroufám si představit ten odpor středoškoláků.
U nás jsme zavedli letos výuku všemi deseti jako volitelný předmět pro žáky 8. ročníků. Neslyšela jsem žádnou kritiku tohoto kroku. Ale možná je to tím, že volitelný předmět si prostě mohou žáci zvolit. A ten, kdo se rozhodne pro tento předmět, tuší, do čeho jde a nebrblá.
Daniel Suchý píše:
Jinak proč na základku? Práce s počítačem je dnes základ (kolik lidí dnes pracuje na počítači, kolik lidí ho používá doma?). Je to nástroj mnohého usnadnění. Automatizace je tady namístě stejně jako automatizace při násobilce (oni by si tozvládli děti odpočítat, ale je mnohem jednodušší, když to umí).
A jestli chcete něco místo čeho, tak klidně v jednom ročníku místo pracovní výchovy.
Zajímavý návrh.
Dovolím si shrnout, co jsem z předchozích příspěvků pochopila o výuce všemi deseti:
- rozhodně patří mezi žádoucí už na základní škole;
- čím dříve se s ní začne, tím lépe, tj. měla by začínat už na 1. stupni;
- rozhodně není součástí výuky ICT, resp. nepatří do hodin informatiky.
Výstupy všech předmětů jsou dány rámcovým vzdělávacím plánem. Možná mne nějaký odborník opraví, ale nejsem si vědoma, že by výuka psaní všemi deseti byla byť jen zmíněna v rámci některého z předmětů. Takže...
Takže pokud bychom ji chtěli zařadit do výuky na 1. stupni, bylo by třeba vytvořit nový předmět a použít na něj některou z disponibilních hodin. Nelze splnit výstupy např. praktických činností (které doporučujete) a ještě tam nějak "naroubovat" výuku psaní všemi deseti.
Daniel Suchý píše:
Ehm, a vy jste se překonala a začla psát všemi deseti?
Bohužel, píši pouze třemi prsty a nebyla jsem schopna za celý svůj život naučit se všemi deseti. Ačkoli jsem to zkoušela asi tak třikrát
Chybí mi ta rychlost, kterou mám a moc mne to psychicky namáhalo - pořád jen přemýšlet, který je který prst...
Ráda bych zopakovala svou výzvu - stále více a více se nám toho nabaluje (nejnověji etická výchova), ale nic moc neubývá. Propadám mnohdy zoufalství, protože bych velmi ráda ke všem svým úkolům přistupovala zodpovědně a ráda bych viděla, že čas, který jsme výuce věnovali nebyl zbytečný, že děti něco umí. Bohužel právě ve výuce všemi deseti vidím další balvan, který by nám rád někdo naložil, přičemž zase nic z "baťůžku" neubírá.
I já chápu smysluplnost podobné výuky, ale v reáliích našeho současného školství to vidím černě. I když jsou prázdniny
a já jsem v pohodě. Aby to nedopadlo tak, že pak někdo prohlásí "Ale oni si s tím poradí" a práskne razítkem do papíru.