Učil jsem Psaní všemi deseti jak u dětí na ZŠ, tak na střední. Menším dětem to šlo daleko snadněji.
Čím dříve se to naučí, tím méně budou odstraňovat zlozvyky ze psaní dvěma až čtyřmi prsty, protože už během základní školy počítač používají.
Takže z těchto důvodů jsem pro to, aby se začalo již na základní škole.

Začít nácvik je třeba už na základní škole. Ještě dříve, než žáci začnou pracovat s kancelářskými programy na počítači a zafiksují si nesprávné návyky, kterých se pak jen těžko zbavují.

Jsme jednou ze škol, která má s výukou mohaleté dobré zkušenosti. Více najdete na WIKI ve SBOROVNĚ, sekci RŮZNÉ, soubor: PSANÍ NA KLÁVESNICI na adrese: http://wiki.rvp.cz/Sborovna/R%c5%afzn%c ... %81VESNICI
A nebo v článku: Psaní na klávesnici počítače na základní škole hmatovou metodou pomocí programu ZAV na adrese: http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/2669/PS ... -ZAV.html/
Podobně púíše v článku: Příklad využití ICT ve škole – výuka klávesnicové gramotnosti,
autor Luboš Brabec, na adrese: http://clanky.rvp.cz/clanek/s/G/2665/PR ... OSTI.html/

Začít s výukou na střední škole je pozdě. Problém je se zařazením výuky do učebního plánu. V článcích jsou uvedena možná řešení.

Dodnes si po 30 letech profesionální práce s počítači vyčítám, že neumím všemi deseti. Čím dřív se to děti naučí, tím líp. Před 15 lety jsem psaní všemi deseti doporučoval jako povinné na základce, část lidí tvrdila, že s počítači bude pracovat jen minimum dětí, další zase blouznili o diktování do počítače... Každopádně je to dodnes konkurenční výhoda. Právě, že tomu psaní všemi deseti se věnuje stále příliš málo pozornosti. Desetiletý (i mladší) žák se všemi deseti naučí rychle a rád

Finanční gramotnost na ZŠ? Ale řekněte jasně as zřetelně, na úkor čeho.

Jako součást matematiky??

o finanční gramotnosti diskutujeme zde.

V tomtu vláknu se prosím vraťme k psaní všemi deseti. Janek Wagner píše, že psaní všemi deseti je konkurenční výhodou. Vidíte to také tak?

Určitě, určitě.
Jen mne stále nikdo nepřesvědčil o nutnosti rvát výuku psaní všemi deseti na ZŠ. A argument, že když jsou mladí, jde to lépe, u mne moc neobstojí. Jistěže to jde lépe - ale stejně je už v 1. třídě nebudeme učit anglicky a francouzsky, ve 2. ročníku nebudeme přidávat další jazyk, ve 3. ročníku... Nechci být ironická, ale rozčertí mě, když se všechno "háže do základky" - jako kdybychom toho už takhle neměli dost!

Když mám plnou knihovnu a chci si koupit další nové knihy, nezbývá, než nějakou starší/nepotřebnou vyndat. Knihovna prostě není nafukovací!

PS: ...a pak posloucháme, že jsme je to na základce pořádně nenaučili. Jistěže ne, protože není čas na pořádné procvičování a pochopení učiva...
Jejda, to jsem zase zabrousila asi někam jinam. Doufám, že mě moderátoři "neodstřihnou"!

Zdůvodnění začít psát už na základní škole jsem popsal výše. Ještě jednou zopakuji, že nesprávné návyky psaní (datlování dvěma nebo třema prsty) se velmi těžko odnaučuje. Je jednodušší, když se děti naučí správně psát hned od začátku. Získají tím čas a hodně prostoru pro soutředění na obsah toho, co píší.
A pokud jde o ty cizí jazyky, tak s kolegyní souhlasím. Naše děti ještě nezvládají češtinu a už jsou nuceny učit se další jazyky. Jistě, jsou žáci, kteří to zvládnou. Ale co s těmi, kterým nejde ani ta čeština? Při výuce jazyků se nedá hovořit o přeučování, tak jako u nesprávných návyků při nesprávném psaní. V tom je dost podstatný rozdíl.
Vracím se k nácviku psaní. Není to nic složitého, poud se začíná od začátku a žáci se nepřeučují. Pak k nácviku stačí několiík měsíců, nanejvýš 1 rok. Cvičit mohou nejen ve vyučování, ale také v zájmovém kroužku, v odpolední družině a také doma. Třeba součqsně s rodiči, kteří se rádi zapojí, aby se naučili správné metodě psaní, kterou je ve škole nikdo nenaučil.

Prostě na úkor matematiky.

Není důvod, proč by se nemohly žáci učit psaní všemi deseti a angličtinu jako první cizí jazyk od 1. třídy. Druhý cizí jazyk počká klidně na druhý stupeň Ono to totiž souvisí s dalším využíváním ICT. Od toho je to záíkladka, že se tam učí to základní. Jde jen o to, uvědomit si priority a taky souvislosti.

Pokud se tento řez neudělá, budou výstupy ze vzdělávání ještě horší a "maturanti" de facto pro pracovní trh nepoužitelní. Samozřejmě dvacet let podfinancování školství se musí projevit, ale konzervativní řešení není.