Změny, které probíhají v našem školství nejsou izolované. O tom svědčí i důraz na rozvoj kompetencí v jiných zemích. Příkladem toho je článek na portále, který pojednává o kompetencích ve Finsku a Velké Británii. Článek je zde. Mohli bychom se z jejich přístupu nějak poučit?

Mně zaujalo nejvíce, že v obou zemích se příliš neplýtvá obecným popisem klíčových kompetencí někde v kurikulu, ale všechny jsou obsaženy v konkrétních předmětech jako cíle výuky. A to dokonce tak konkrétně, že v anglickém kurikulu jsou uvedeny i konkrétní tipy na úlohy, jak by mohl učitel v daném etapě vývoje žáka kompetence rozvíjet přímo ve výuce (a ne jaksi mimo, jak se někdy děje - "výuka o klíčových kompetencích"...)
Třeba tato úloha (cituji z článku na portále):

Anglie: příklad úlohy, která přispívá k rozvoji dovedností osobních, k učení a myšlení v rámci předmětu Angličtina (tzv. klíčové stadium 3):

„Učitel zadá žákům, aby napsali moderní pohádky. Ty budou publikovány v místní knihovně, a tím sdíleny a hodnoceny dětmi ze základních škol. Hlavním cílem je rozvoj dovedností žáků nejenom v oblasti kreativního psaní, ale také rozvoj schopnosti týmové práce a reflektivního učení, které tvoří součást dovedností osobních, k učení a myšlení. Při vykonávání této aktivity je důležité, aby žáci rozvíjeli své schopnosti stát se samostatnějšími a brali na sebe zodpovědnost za řešení problémů a za kontrolu směřování a uspořádání své práce. Žáci jsou v rámci dané aktivity učeni, jak přistupovat ke kreativnímu psaní. Jednotlivé přístupy prozkoumají a dále rozvinou. Vymyslí a vytvoří postavy a dějovou linii pohádky. Pro svou práci využijí software na zpracování a publikaci textu, který má škola k dispozici. Žáci budou pracovat ve skupinách a na tvorbu pohádky budou mít k dispozici několik hodin. Při práci na sebe budou přijímat různé role a odpovědnosti a zajistí, aby každý člen skupiny efektivně přispěl ke konečnému výsledku. Pohádky budou hodnoceny žáky co se týče dějové linie, postav a osnovy. Žáci budou k hodnocení užívat kritéria, která sami navrhnou a odsouhlasí.

Je podle vás takový přístup ke klíčovým kompetencím na úrovni vzdělávacího programu k něčemu dobrý?
Napište jednu věc, proč ano, jednu, proč by to naopak mohl být problém.

Mě zaujala ze zmíněného článku tato slova:
Některé z nich jsou rozvíjeny především prostřednictvím jednoho anebo několika málo konkrétních předmětů, jiné jsou rozvíjeny všemi předměty i všemi průřezovými tématy.

Ve Finsku se učitelům přímo stanoví kdy které kompetence mají rozvíjet. To je pro ně jistě velká metodická pomoc. U nás se požaduje, aby učitelé promysleli sami kde které kompetence realizovat a požaduje se, aby se všechny kompetence rozvíjely ve všech předmětech. Dále musí sami napsat výchovně vzdělávací strategie: společné postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků. (Viz RVP - ZV) Je tedy na ně kladen velký úkol, na který často nejsou připraveni. To pak často vede k formalismu, protože si s tím učitelé nevědí rady.
Takže práce s kompetencemi ve Finsku se mi zdá lepší pro ty učitele, kteří s nimizačínají pracovat.
Na druhé straně naše pojetí umožňuje větší kreativitu učitele.