Dobrý den, pane Zouhare,
děkuji za Vaši reakci. Samozřejmě, že si nemyslím, že všichni učitelé jsou břídilové. Sám jsem také učitel, ale to, co vidím kolem sebe ve školství mě naplňuje hrůznými obavami o osud naší mládeže. Stačí když se podívám kolem sebe. Na naší škole je nás hrstka nadšenců, kteří děláme rádi svoji práci. Můžeme si to dovolit, poněvadž platy našich životních partnerů jsou dvojnásobkem až trojnásobkem toho, co vyděláme my. Proto si můžeme dopřávat ten luxus, že jsme učitelé. Druhá skupina mých kolegů takové štěstí nemá. Dělají sice svou práci rádi, ale jednou si budou chtít koupit auto, byt a mít alespoň průměrnou životní úroveň. Ti čekají na vhodnou příležitost, aby mohli odejít pracovat jinam. Třetí skupina jsou nekompetentní idioti, kteří ve školství nikdy pracovat neměli. Žáci mají často větší znalosti, než oni sami. Není jich, bohužel, málo. Pracují ve školství proto, že z jiného zaměstnání by je dávno vyhodili.
Sám jsem s tvorbou RVP problémy neměl, ale kdybych se nevyjadřoval v předepsaných frázích, nikdy by můj plán schválen nebyl. Nejde vůbec o obsah, ale o formu. Inspektorovi je jedno, co žáky naučím, pokud je to v souladu s RVP. Hlavní je, mít v pořádku papíry a pak Vám nikdo nic nevytkne. Takhle se nedá profesionálně pracovat. RVP nikoho samostatnému myšlení nenaučí. To může jen kvalitní učitel, a ten se stává ohroženým druhem. Nekvalifikovaní diletanti budou mít možná papíry po formální stránce v pořádku, ale po obsahové stránce bude jejich výuka paskvil. Jednotné osnovy na ZŠ by těmto diletantům alespoň daly jasné mantinely. Jak je možné, že současní absolventi ZŠ často nedovedou požívat pravidlo o shodě podmětu s přísudkem?
Naše školství se reformuje špatně. Nejprve je třeba mít ve školách kvalitně placené profesionály, a pak se s nimi pustit do prospěšných změn. Moje 2 kolegyně odmítly věnovat zdarma svůj čas školení ke státním maturitám a daly výpověď. Jsem zvědav, kdo u nás bude učit v příštím roce španělštinu a francouzštinu.
Zavedení nového písma proto považuji za další plýtvání penězi, nehledě na to, že používání psaného písma je součástí gramotnosti. Ať si každý pak píše jak chce, ale základním psacím výcvikem by měl projít každý. Kdyby takovou reformu psaného písma provedli po roce 1948 komunisté, již v r. 1968 by se mladá generace nemohla seznámit s utrpením svých předků v komunistických věznicích. Jejich psané vzpomínky by byly jako nečitelné vyhozeny a zničeny. Tato reforma je útokem na paměť národa, a proto ji považuji za nebezpečnou. Kdo chce někoho ovládat, odřízne ho nejprve od jeho minulosti.
Adam Mindek

Česká grafologická společnost uvažuje také o návrhu změny písma, ale chce předložit svůj návrh. Tato zpráva proběhla sdělovacími prostředky. Diskuse o Comenia Script probíhá i na webových stránkách grafologické společnosti.

Nemohu souhlasit s příspěvkem pana Adama. Kolik dospělých píše stejně, jako psal v 1. třídě?Tedy stejně, jako je psací vzor?
Každý znás dnes píše už jinak, máme svůj rukopis, který je velmi vzdálen předloze. Přečteme vždy vše po ostatních? Tak jaká nebezpečnost?

Kamila Ventová

Zdravím Vás, paní Ventová,
Vy to samozřejmě přečtete, protože znalost čtení psaného písma jste již získala ve škole. Děti, které tuto znalost ze školy mít nebudou, moc toho nepřečtou. My, co pamatujeme Českosovensko také rozumíme slovensky, ale naše děti už chápou slovenštinu jako kterýkoliv jiný cizí jazyk.
Adam Mindek

Neni treba chodit daleko

podivejte se jak pisi anglicani
vse co napisi se obvyle da snadno precist - pritom pisi rychle
jejich pismo je zamereno predevsim na jednoduchost a nezamenitelnost liter
stale nechapu, proc nechceme pouzit fungujici a vymyslene...

Rychlost písma

V diskusích o písmu Comenia Script se velmi často argumentuje tím, že se jím nebo jinými osobními variantami nápodobami tiskacího písma píše rychleji než písmem spojitým. Udělal jsem si čas a vrátil se ke svému průzkumu rukopisného psaní, který jsem na naší škole provedl na jaře 2008. Tento průzkum jsem tehdy zaměřil na srovnání rychlosti psaní mezi leváky a praváky, ale tentokrát jsem údaje znovu vyhodnotil a zaměřil se na rychlost psaní písmem, které je nějakou odvozeninou tradičně vyučovaného školního vzoru, a písmem odvozeným z písma tištěného.

Ve srovnatelných podmínkách opisovali žáci na čistý formát papíru A4 předtištěný text v Times New Roman CZ, základní řez, velikost 10,5 b., který měl každý žák před sebou. Text opisu byl tvořen úvodní části encyklopedického hesla "Praha" z Wikipedie.cz v délce 1751 znaků/2014 s mezerami, o němž jsem přesvědčen, že je středoškolákům dostatečně srozumitelný tak, aby jeho čtení a pochopení nevyvolávalo obtíže.
Žáci si zvolili svůj obvyklý psací prostředek, papír neměl předtištěné řádky, nepoužívala se pomocná podložka s řádky; žáci začali psát na povel, když dopsali, nahlásili čas podle svých hodinek nebo mobilních telefonů, zapsali na papír a já prováděl kontrolu, jestli si náhodou nepřilepšili. Skupinu testovaných tvořilo 94% děvčat a 6% chlapců jedné střední pedagogické školy. Po zkušenostech s textem musím podotknout, že je svou délkou pro středoškoláky na samé hraně únosnosti i z hlediska organizace testu v jedné vyučovací hodině, samozřejmě neodborně suplované.

A jaké byly výsledky?

Testováno bylo 241 žáků - středoškoláků, z nichž 25 používá důsledně nápodoby tištěného písma, tj. 10,4%, a 11 žáků kombinace spojitého písma a skriptu, tj. 4,6%, dohromady 36 žáků, tj. 14,9 % z celkového počtu píšících. Nedotahované spojnice mezi některými písmeny ve variantách písma školního nebyly mezi výše uvedené skupiny započítávány. Dva rukopisy zhruba v polovině textu z důsledně nespojitého přecházejí na školní vzor spojitého písma, započítány jsou v již zmíněných 25.
V testované skupině 241 žáků bylo 26 leváků, z nichž 4 používali nápodoby tiskacího písma, tj. 15,3%.

Rychlost psaní - žáci opisovali text v rozmezí 14 až 29 minut, největší skupina je tvořena rozmezím od 17. do začátku 21. minuty, průměr se pohybuje mezi počátkem a koncem 19. minuty i při odečtení 10% nejlepších a nejhorších výsledků. Nejzajímavější je to, že v oné 19. minutě se potkaly průměry výkonů psaných písmem "školním" i nápodobou tiskacího, ale i leváků.
Další zajímavostí je to, že sledované skupiny jsou ve výsledkovém pořadí na jednotlivých pozicích zastoupeny přibližně stejným procentem (např. v nejsilnější skupině mezi 17. a 21. minutou tvořenou 111 žáky je poměr 88% k 12%, leváci nevyčísleni).

Rychlost psaní nebyla u testovaných spojena s variantou písma.

Na závěr nutno ještě podotknout, že jsem popisoval podmínky testování podrobně proto, aby i někdo další mohl provést obdobný nebo stejný výzkum a přispět do této diskuse nějakými objektivizujícími výsledky.
Vzhledem k tomu, že zde na portálu rvp.cz velkou měrou diskutují učitelé, není přece nic složitého udělat soutěž o nejrychlejšího písaře školy, nebo alespoň prohlédnout sešity nebo písemky žáků, které učíme, a udělat statistiku.

Přeji mnoho zábavy

Ivo Vodička

Z čeho tak usuzujete?

k testu

1. vsichni zaci, kteri test podstoupili se ucili jako prvni pismo ve skole pismo psaci a pote se nekteri preucili na tiskaci?? Nebo byli mezi testovanymi zaky takci, kteri se ucili od mala psat tiskace?

2. jak citelny byl vystup vsech zaku - podle me nejde jen o rychlost ale predevsim snadnou citelnost a orientaci v textu..

To snad ani není diskuse...

Pokusím se jen o pár poznámek k probíhajícím diskusim i mediálnímu ohlasu, kde je bohužel stále řada nepřesností:

1. Stále jde jen o pilotní ověření a možnou navazující alternativu k stávajícímu školnímu psacímu písmu.
2. Nejde o "souboj" mezi psacím a tiskacím písmem: Comenia Script je PSACÍ písmo.
3. Radana Lencová je na rozdíl od většiny diskutujících odborníkem na rukopisná písma.
4. Pilot je pod dohledem PedF UK, tedy kvalifikovaného odborného pracoviště. Zde si nedovolím rýpnutí: necháme rozhodování raději ministerským úředníkům, resortním ústavům nebo hlasu lidu?

Souhlasím s panem Adamem Mindekem, že investice do zavádění nového typu písma jsou vyhozené peníze. Naši žáci čím dál víc píší na svých počítačích, a tudíž rukopisné písmo téměř nepoužívají. Během historicky velmi krátké doby rukopisné psaní stejně zanikne. Nač tedy zavádět něco nového, když lze pracovat se starým osvědčeným vzorem, který má tradici. Nenarušila by se tak mezigenerační komunikace.
Leona Karlíková