Mám dojem, že Radana Lencová, autorka návrhu nového školního písma, a její spolupracovníci jsou na rozdíl od nás odborníci v oboru. Jejich práce vznikla na akademické půdě a je spojena i s řadou výzkumů, to byl zřejmě i argument pro další ověřování. Stávající české psané písmo bylo zavedeno (tuším) v roce 1932 a určitě mu předcházely podobné diskuze, laické i odborné. A jistě také šlo o státní zakázku

S Radanou Lencovou jsem osobně na dané téma mluvil, přečetl jsem si řadu jejich textů a myslím si, že si svoji práci dokáže obhájit. Příznivci dosavadního písma i vy se na ni můžete jistě obrátit.

Ostatně zkuste ty otázky a připomínky příznivců formulovat, ať víme o co jde!

A není to tím, že:

• vždycky po nás formuláře chtějí, aby byly vyplňovány tiskacím písmem?
• osobní psací písmo je mnohdy pro ostatní nečitelné, tak raději volíme univerzální - tiskací - písmo?

Tady bych tedy byla opatrná s nějakými závěry

Opatrný se závěry samozřejmě jsem, ale u kantorů s vypsanou rukou bych ono skvělé a bezchybné školní písmo očekával

Dokazovat vyhovujícnost něčeho, co prokazuje svou životaschopnost dennodenním fungováním bez zásadních problémů již bezmála sto let, mi přijde stejně podivné jako dokazovat, že psát se má zleva doprava. Nevím, zda existuje studie, která by se zabývala tím, zda 80 let používané písmo vyhovuje nárokům v současnosti na ně kladeným, ale hádal bych, že neexistuje. Pokládal bych ale za normální, že ten, kdo navrhuje (jakoukoli) změnu, podloží své návrhy studií dosavadního (tj. patrně nevyhovujícího) stavu nebo statistickou analýzou. Obzvláště v tak zásadní věci jakou je budoucí negramotnost psacího písma našich dětí. Estetické zhodnocení jedné, byť nadané grafičky, shodou okolností navrhovatelky nového písma, nepovažuji z důvodu střetu zájmů za relevantní.


Otázka na nároky vznesená paní Slejškovou je zajímavá a jsem zvědavý na reakce. Nároky na písmo kladené jsou totiž prosté - schopnost věrně zapsat mluvenou řeč se všemi specifickými zvuky a jejími variantami, srozumitelnost (a snadnou zapamatovatelnost) písma pro širokou veřejnost a z toho vyplývající čitelnost. To jsou nejzákladnější požadavky, vše další je "nadstavba". A tyto nároky současné písmo, i přes 80tileté používání, splňuje.

Mám dojem, že takto argumentovali i oponenti nového psacího písma v roce 1932
Obávám se, že nejde jen o "jednu grafičku" a "estetické zhodnocení".

Doopravdy náš současný vzor splňuje právě čitelnost? Snad od 1.-4. třídy. Později však ne.
Viděla jsem ukázky písma dětí a studentů SŠ. Na konci studia jen málokdo píše "psacím" písmem (okolo 10%). (Podobný průzkum provedla právě autorka písma již před několika lety, výsledky velmi podobné).

Co jsem viděla ukázky písem učitelů, tak krásně a psacím písmem píší především učitelé 1. stupně (a ne všichni).

P. S. Proč by mělo být nové písmo negramotné?

Neznám diskusi z roku 1932, ale pochybuji, že by vzbuzovala takové vášně. Nešlo totiž o zavedení nového písma, ale o drobné úpravy písma již používaného. Teoreticky by podobné spory mohl vyvolat přechod z kurentu na latinku, ale protože to byla spíše jakási emancipace, jakýsi výraz odpoutání se od němčiny, šlo tehdy patrně o změnu vítanou.
Pokud nejde o jednu grafičku a pouze estetické hodnocení, rád se seznámím s dalšími. Zde se zatím objevila pouze zprostředkovaná argumentace vycházející od jedné grafičky, která vše staví na estetickém hledisku a obtížnosti zvládnutí psaní.

Pokud pisatel chce, tak písmo je čitelné vždy. Znovu musím opakovat, že tzv. čitelnost je záležitostí mozku, naturelu a nálady. Každý má svůj nezaměnitelný rukopis, stejně jako každý má svůj nezaměnitelný styl chůze, mluvy nebo gestikulace. A pokud je čitelnost nevalná, pak to není v zvoleném písmu, ale - vyjma již řečeného - ve výuce písma a zvládnutí všeho, co je k úhlednému psaní třeba. Znovu se vracíme na první stránky této diskuse, slečno Kamilo. Dostatečný trénink a důsledná kontrola grafické úpravy psaní ve škole by výsledky přinesly. V současné době se ale od 2. třídy úhlednost či úprava úkolů a prací v sešitu nekontroluje, nikoho to nezajímá. Pak se nemůžeme divit, že písmo není hezké. Prosím, pročtěte si znovu starší příspěvky, abych zde všechno neopakoval.
Pokud žákům "ukážu" písmena a nechám je psát zcela svobodně, bez kontroly a oprav, nemohu se divit, že písmo podle toho vypadá. A bude to tak vypadat i s Comenií. Problém není v typu písma, ale ve způsobu výuky a důrazu kladeném na "krasopis".
A mimochodem, paní B.Trelová na předchozí stránce jasně píše, že všechny její kolegyně, ne že 10% kolegyň. A Winston Churchil prohlásil, že věří jen statistikám, které sám zfalšuje.

P.S. Pokud někdo neumí číst a používat psací písmo, je v této oblasti, na rozdíl od nás, negramotný. Analogicky - neumím-li číst azbuku a psát jí, jsem v ní negramotný. Jistě jste smysl věty v mém minulém příspěvku pochopila.

Změna písma zatím nikdy nebyla tak radikální. Comenia Script bere psacímu písmu právě to, co z něj "psací" dělá. Právě ono geniální spojování písmen do slov, které písaři vymýšleli několik století, aby si usnadnili práci.

Vázání písmen do jednotlivých slov je naprosto přirozené a logické. Comenia Script toto ale neumožňuje. Bez přidání dalších tahů a kliček lze spojovat jen některé slabiky (nikoliv celá slova nebo jejich podstatné části).

Přidáváním těchto tahů a kliček ale Comenia Script přestává být Comenia Script. Potom je vlastně úplně jedno, který z běžně užívaných"tiskacích" fontů (Times New Roman, Arial...) posloužil písaři jako výchozí.

Individuální užití liter nakonec rozdíly setře. Písmena budou pořád "jen tiskací". Lhostejno, jestli se původně měla podobat Comenia Script nebo jinému fontu. Ty se od sebe často liší jen malými nuancemi, které pro běžnou populaci nemají zásadní význam (to se netýká grafiků, kaligrafů a pod. - ti budou mít vždycky názor opačný).

Dobrý den,
kde jste zjistil,že učitelé od 2. třídy nekontrolují písmo dětí a neopravují ho? byl proveden nějaký výzkum? Nemohu s tímto souhlasit, určitě ani učitelé na 1. stupni ZŠ, kteří kontrolují písmo do 5. třídy.

To že kolegyně paní Trelové píší psace přeci neznamená, že tak píší všichni učitelé, ne? Já jsem jenom nasbírala vzorky písem studentů a u těch, kteří končí studia (19 let), tak jen cca 10% píše psacím. Nic jsem tedy nepsala o učitelích. A i učitelé, od kterých ukázky rukopisů mám, tak v žádném případě nepíší všichni úhledným psacím písmem. Píší tak většinou jen někteří elementaristé.

Dále nerozumím Vaším dedukcím o negramotnosti. Bohužel mi připadá, že píšete to samé a nemáte své argumenty ničím podložené. (viz. to, že učitelé nekontrolují písmo dětí).

Z výzkumu, který prováděla osobně paní Radana Lencová, vyplývá, že kurzívou (tiskacím písmemem) píše 29% dospělých, hůlkovým písmem 5% dospělých.

Zbylých 76% dospělých, "kteří mají již vypsaný zralý rukopis" (Lencová), píše písmem psacím.
Z nich 17% píše "písmem částečně spojeným" (POZN.:není blíže specifikováno, lze se tedy domnívat, že k přerušování spojitého písma dochází především z důvodu užití diakritických znamének).
Někteří používají velká písmena hůlková.

Z téhož výzkumu vyplývá. že psacím písmem píše 87% žáků škol ve věku 10 - 15 let, což "je právě doba, kdy se začíná dětský rukopis formovat do osobité nepředepsané polohy" (Lencová).

Jen 13% z této skupiny dětí píše písmem "tiskacím", z toho 11% kurzívou a 2% hůlkovým.
(POZN.: Procento dětí nepíšících psacím tradičním písmem by bylo záhodno porovnat s procentem výskytu specifických poruch učení.)

Zdroj: Lidovky.cz

Přepočtěte procenta zpětně na počet obyvatel .