Lenka píše:
Jiří, také myslím, že to není vůbec cesta do slepé uličky (byť o tom vím málo). Napadlo mě, jestli byste nám nemohl dát nějaký konkrétní příklad. Nebo kdokoli další.
Dobrý den! Tak se tedy po nějakém čase pokusím konečně o onen konkrétní příklad. Předesílám však, že je to opravdu pouze reakce na přímou výzvu, neboť nepovažuji za možné přesunout na Gympliště víc než dobrý tip. Nicméně chápu, že pro představu bude malý příklad užitečný.
Uvedu bez výběru prostě tu poslední metodu, kterou jsem použil sám ve výuce biologie v sekundě.
Jednou z metod doporučovanou pro fázi reflexe je tzv. pětilístek. Žáci mají za úkol shrnout základní známé informace k danému tématu do pěti řádků (pětilístek) podle přesně daného návodu.
1. řádek: pojmenování JEDNÍM podstatným jménem - v našem případě PTÁCI,
2. řádek: DVĚ přídavná jména vystihující podstatné vlastnosti pojmu z prvního řádku - možnosti: OKŘÍDLENÍ, VEJCORODÍ, OZOBENÍ, LÉTAVÍ (LÉTAJÍCÍ), ŠPLHAVÍ, OPEŘENÍ apod. Žáci ale musejí vybrat pouze dvě, a to taková, která podle nich nejvíce ptáky vystihují a vydělují je ze skupiny obratlovců, žák tedy nemůže napsat první, co ho napadne, neboť např. létavé mohou být i ryby nebo savci,
3. řádek: TŘI slovesa vyjadřující, jaká činnost je pro podstatné jméno z prvního řádku typická. Opět jde o hledání nejpřesnějšího výrazu! Možnosti: ZOBOU, LÉTAJÍ, PEČUJÍ O POTOMSTVO, SNÁŠÍ VEJCE atd. SNÁŠÍ VEJCE je sice správné, ale vejce snáší i jiní obratlovci, např. plazi či vejcorodí savci, je tedy užitečné hledat dál, až do doby, kdy se objeví sloveso HNÍZDÍ vyjadřující činnost opravdu vlastní ptákům. Pokud žáci tvoří pětilístek ve skupinách, je účelné na závěr vytvořit jeden společný, celotřídní a porovnávat.
4. řádek: obsahuje větu o ČTYŘECH slovech - možnosti: VEJCE MAJÍ VÁPENITOU SKOŘÁPKU, ZOBÁK JE PŘEMĚNĚNÁ ČELIST, NA KOSTŘE NAJDEME BĚHÁK (nebo SÁŇKY) atd.
5. řádek: shrnout téma JEDNÍM synonymem k podstatnému jménu z prvního řádku - možnosti: OPEŘENCI apod. (děti toho vymyslely spoustu, už nevím
). Jak je vidět, jedná se o cvičení, při němž žáci "bojují" o výraz, místo aby "papouškovali" zápis ze sešitu.Podotýkám, že je to jen jedna z mnoha metod, kterou koncept kritického myšlení nabízí. U každé z nich je v popředí aktivita žáků, při níž se snoubí nauková složka se složkou nácviku klíčových kompetencí, zde konkrétně opakování o ptácích se získáváním komunikativních kompetencí (např. návyk volit přesné výrazy) a kompetencí k učení (např. strukturování učiva, ujasnění si skutečné podstaty věcí, návyk srovnávat jevy atd.).
