Přiznám se, že mobilní telefon do třídy nosím a používám celkem často. Byť je to ale mobil soukromý, tak jej ve třídě používám výhradně k pracovním účelům. Kromě výuky se totiž starám i o školní informační systém a vůbec výpočetní techniku na škole. Tedy tu a tam je nezbytné obrátit se na nějaké externí dodavatele, resp. přijmou od nich reakci. Během 10 minutové přestávky se toho moc stihnout nedá a tak případné zpětné volání už zasahuje do hodiny. Pokud je to hovor očekávaný a patří mezi ty důležitější, tak mně nezbývá nic jiného, než hovor přijmout. V opačném případě se také s druhou stranou mohu nahánět celý den...

S kázní žáků v tomto směru problém nemám. Ví, že si nevyřizuji soukromé hovory, ale řeším výhradně pracovní telefonáty.

Jsem si vědoma toho, že to není úplně ideální postup, ale jak jinak to řešit?

Zdravím všechny diskutující!

Přidám se k názoru, že mobil vyučujících v hodinách není žádný problém, pakliže není využíván k psaní sms a volání. Jeho využívání k jiným účelům (spojených s výukou) neshledávám problematickým. Mobil v současnosti často disponuje celou řadou funkcí, které lze ve výuce využívat. Celkem běžně již funguje jako komunikátor (osobně frekventovaně používám kalendář, přístup na i-net, gmail aj.).
Soudím, že jde vždy o konkrétní situaci, předmět, druh výuky apod. S mobily ve výuce problém nemám. Z počátku škol. roku představovaly celkem rušící elementy, ale po jasném vysvětlení, jak bych si přál a představoval, že by měla práce v hodině vypadat, je moje zkušenost z hodin jasná a pozitivní. Žáci a žákyně mobily mají u sebe, ale při jeho případném používání (sms) už ví, čemu se vystavují - zkoušení, porušení školního řádu, zabavení atd. Na druhou stranu jsem se třídami uzavřel dohodu, že pokud by se jednalo o urgentní záležitost, mohou si (to je odvislé od situace, např. v případě testu jsem neústupný) sms či hovor vyřídit na chodbě i během hodiny; pokud se předem zeptají a vysvětlí závažnost situace. Zároveň dohoda platí do chvíle, než toho někdo začne zneužívat - tady je, myslím, vhodné uplatnit autoritativní přístup.
Mám i zkušenost s posloucháním .mp3 v mobilu u jedné žákyně během hodiny. Dostala varování, že jestliže bude v této kratochvíli pokračovat, ať si ke sluchátkům nosí rovnou ostré nůžky. A bylo po problému.

Možná jsem v určitém ohledu příliš liberální, ale přiznám se, že v mých hodinách to funguje a to mám první ročníky SŠ:)

Soukromé číslo na mobil jsem od začátku roku dal k dispozici na třídních schůzkách, bylo žádoucí jej předat i žákům/kyním kvůli třídním výletům nebo v případě absence, aby mne rodiče mohli kontaktovat co nejdříve. Zkušenost mám z oslav Nového roku, ale spíše usměvnou, jinak žádný problém či zneužívání. S natáčením vyučujících zkušenost nemám, nicméně se domnívám, že dnešní audio-vizuální mládež a děti používají pouze prostředky, které jim dospělí dávají k dispozici; jejich využití pak odpovídá stavu společnosti, popř. situaci v rodinách. Tím není řečeno, že bych celou řadu takovýchto projevů schvaloval. Agresivita těchto projevů je pro mě však i nadále otiskem společnosti související mimo jiné se zneuznáním učitelského povolání celkově.

A na závěr bych podpořil zde zmíněný postřeh. Nikdy nevíme, k jaké situaci během výuky může dojít a v případě závažných okolností je mobil u vyučujících možná nezbytnou výbavou a výhodou. Myslím, že všichni a všechny jsme s to posoudit, jaké využití mobilního telefonu je žádoucí, a které již neodpovídá naší pozici během výuky.

Co nejméně potíží s mobily v hodinách!;)

Pěkný den Vladimíre,

vítám Vás mezi diskutujícími ve fóru Odborné vzdělávání. Váš přístup k používání mobilů se mi moc líbí a mám podobné zkušenosti.

A co ostatní, jak se na to díváte? Jaký máte na tuto problematiku názor? Preferujete spíše liberální nebo autoritativní přístup?

Mobil nemá v hodině co dělat, paní učitelko.
Tečka

Dobrý den, potkávají se tu různé názory a to je účel.
O co opíráte ten Váš, prosím?

Dobrý den

Domnívám se, že učitel mobilní telefon může mít při hodině u sebe, ale není příliš vhodné v průběhu výuky telefonovat či snad psát smsky.
Pokud by pak nastala nějaká akutní situace, nemusí se nikam přemísťovat,ale řešit to hned na místě. Nebo v případě, že nenosí hodinky, telefon využít jako pomocníka při timingu hodiny.

Na dávání osobního telefoního čísla rodičům se dívám dost skepticky. Myslím, že na osobní komunikaci postačí email, nebo třeba blog třídy(pokud to na škole funguje).

Problém učitel a mobil, respektive jeho rozumné (ne)využívání ho během hodiny asi nebude většinou problémem.
Potkávají se v tomto fóru radikální názory, že rodičům mobil vůbec ne, rozhodně ano i názory mezi tím. Pojďme zkusit trochu vysvětlit svůj postoj proč ano nebo proč ne. Jaké s tím jsou zkušenosti?

Číslo na můj mobil jsem dávala přímo studentům, měla jsem maturitní ročník. Nikdy jsem se nesetkala se žádným zneužitím. Spíš to byl z mé strany projev důvěry k nim. Nepsali žádné zbytečné smsky typu "co máme za úkol", ale vyřizovali jsme spíše omluvenky. Myslím si, že pokud dá učitel rodičům telefonní číslo pro nenadálé případy, tak pokud má normální rodiče, není s tím problém. Ale plně chápu kolegy, kteří mají telefon jako osobní věc a nehodlají jej nikomu sdělovat.

Ve středním odborném školství je tak zvaný mobil univerzální pomůcka podobně jako balíček karet Tý Texis Tejlora. Poslouží jako kalkulačka, fotoaparát, kamera (v předmětu praxe v elektrotechnických oborech i jako zdroj přirozeného audio signálu pro zkoušení zesilovačů), poznámkový blok, adresář, telefonní seznam, atd. A samozřejmě i ke komunikaci (telefonování, příjem a psaní sms, atd).

V technických (nebo obecně v odborných) předmětech je pro žáky snadné si rychle vyfotografovat výklad na tabuli (vč. interaktivní tabule), výrobek, detail výrobku, průběh signálu na obrazovce osciloskopu, nebo jednotlivé pracovní operace, pracovní postupy, důležité části výrobní dokumentace nebo technických výkresů, které zdlouhavě a nepřesně obkreslovali, výrobky, služby, atd. Pokud to slouží k výuce a je v mezích práva na svobodu a ochranu osobnosti a také autorských práv a ochrany duševního vlastnictví.

Jak jednoduché je zavolat některému z rodičů, když je nutné mu sdělit něco důležitého o žákovi (například, když je zapotřebí žáka, kterému se udělá špatně, nebo přijde do školy zjevně nemocný s chřipkou nebo při jiných příležitostich uvolnit z vyučování a poslat ho s vědomím rodičů domů), nebo přijmout důležitý hovor (například důležité volání rodičů žáků, omluvy, žádosti o uvolnění, důležité vzkazy učiteli žáka, apod.). I žáci mohou mít velmi důležité hovory nebo sms. Samozřejmě je třeba vědět, kdy je používání mobilního telefonu vhodné a kdy nevhodné.
Ale nelze je zakázat kvůli tomu, že s ním někdo zlobí. Také žákům nezakazujete do školy nosit kružítko, protože s ním píchá do stolu, nebo pravítko, protože se skrz něj dívá do sluníčka nebo s ním plácá o stůl, nebo... příkladů je hodně.

Mobil mnozí žáci i učitelé používají i jako

- hodinky (kolik je hodin vidí na mobilu a hodinky nepotřebují)
- budík
- kalendář
- stopky (k odměřování času při tělesné výchově, různých fyzikálních měřeních, vaření a jiných praktických činnostech)
- pravítko (k rovnému podtrhávání v sešitu nebo v knize, protože od ruky je to křivé)
- rozvrh (ofotografovaný)
- čtečku knih a dalších textů pro mobilní aplikace (ve speciálním textovém formátu)
- atd. (mobil má mnoho dalších netušených funkcí, včetně přístupu na internet ke zdroj mnoha dalších informací)

Navíc má i další funkce:

- výchova k finanční gramotnosti (uživatelé sledují svůj kredit nebo stav účtu a hospodaří se svými finančními prostředky a posuzují své finanční možnosti a podle toho i používání mobilu)
- výchova k pravidelné péči o blízkou "osobu", protože chtě nechtě mají mobil jako jakéhosi Tamagoči, které musejí pravidelně sledovat, zda je nabitý, nabíjet ho, pokud má předplacenou kartu dobíjet kredit, nenechat Ho zapomenutý doma, hlídat ho, aby se neztratil, nebo ho zlé Jezinky neukradly, nezapomenout ho v kalhotách, které se dávají do pračky, neházet s ním po stole, nenechávat ho ve špíně, prachu, tašce mezi drobečky od svačiny
- chtě nechtě ukazuje i na sociální postavení majitele, nebo životní postoje (někdo se chce chlubit drahým modelem a jiný just má starší model, protože mu stačí jeho pár funkcí a ostatní jsou pro něj balast); nebo technickou zdatnost se kterou si vybere typ s pro něj potřebnými funkcemi (navigací, atd.. majitelé mobilů to znají nejlépe)
- atd.

Můžete pokračovat dál (a výrobci pokračují ve vývoji také dál a dál a kdysi snové "hodinky s vodotryskem" se stávají skutečností).