Dobrý den,
chtěl bych přidat ještě jednu otázku do pranice
Mám se ze všech sil snažit, abych žáky zaujal? A teď myslím žáky SŠ. Na ZŠ myslím, že musím, aby byli podporováni k učení, zkoumání, objevování, protože ještě mají několik let před sebou, kdy se do reálné práce, alespoň většina z nich, nedostane.
Až půjdou středoškoláci do práce, bude se jejich zaměstnavatel snažit je zaujmout? Až dostanou na stůl hromadu úkolů, bude se někdo starat o to, zda je to zaujalo? Atd. Někdo řekne, že peníze jsou motivací, ale alespoň z vlastních zkušeností vím, že tomu tak vždy není. Oni chtějí hromadu peněz, ale podle toho nejednají. Alespoň většina z těch, co znám. Mnoho žáků z mého okolí nechce pracovat a chce vše získat co nejjednodušší cestou. I školu si vybírají podle toho, která je "lehká", do kolika se denně učí, ...
Tím nechci říct, že motivace je k ničemu. Naopak, motivace je důležitou součástí výuky, ale musí tomu tak být vždy? Nemají být
mírně konfrontováni s tím, že se s nimi za dveřmi školy nikdo mazlit nebude a tu motivaci musí hledat v sobě?
Jak řekl, myslím, Tomas Alva Edison: "Tajemství úspěchu v životě není dělat, co se nám líbí, ale nalézt zalíbení v tom, co děláme."
Ještě jednou upřesním, že motivace je potřebná a sám se o ni snažím, ale osobně si myslím, že zlomek času, 1 hod. z 10 , ... je dobré žáky pomalu, mírně připravovat na realitu. Ať už se žáci změnili nebo ne, určité prvky reality víceméně zůstávají a žáci se na to musí připravit. Není mnoho těch, kdo by chtěli zaměstnat "nepracanta".
A myslím, že tato otázka vnitřní motivace je velice důležitou pro život. Co udělají žáci, až budou mít ženu, manžela a ono to nebude klapat? Mají jednat podle toho, co se naučili - nejjednodušší cesta (rozvod) je nejlepší, nebo v sobě najít nějakou motivaci a konflikty a problémy řešit? Toto je také prvek reality, který se nemění, stejně jako mnoho jiných.
Možná bych se měl ptát:
Jak motivovat žáky k rozvoji vlastní vnitřní motivace?Co si o tom myslíte?
