Dobrý den,
setkala jsem se problémem, který se týká zapisování výslovnosti anglického jazyka u žáků 3. třídy. Jaký je správný metodický postup? Psát výslovnost podle mezinárodních značek a nebo česky?
např., please [pli:z] nebo [plíz]??

Děkuji za odpověď.

Katka

Vycházím z toho, že žáci se učí i pracovat se slovníkem. Tam by měli umět slovíčko nejen najít, ale když ho najdou, i vyslovit. Výslovnost ve slovnících je zapsaná mezinárodní transkripcí. Proto bych žáky učila mezinárodní značky.

Neučila bych přepis žádný, dětem se to tak akorát bude plést. Důležité je slovo umět přečíst, v češtině také nepíšeme přepis slov jako běhal /bjehal/ nebo sad /sat/.

Jakmile však začnou pracovat se slovníkem, měli by žáci znát, jak se který znak čte (postupnou nápodobou).

Už je to pár let, ale jako žák od první třídy jsem se učila českou transkripci. Na anglický styl zapisování výslovnosti jsem přecházela až v šesté třídě ZŠ. Jsem za to ráda, v šesté třídě to nebyl problém odvodit a zapamatovat si. Myslím mnohem menší, než v první třídě vedle češtiny zvládat ještě záhadné značky v závorkách. Berte to jako čistě subjektivní názor z lavice.