Učíte o potravinové pyramidě, nebo o zdravém talíři?

Více informací zde:

http://www.margit.cz/zdravy-talir/

http://www.youtube.com/watch?v=fIJ29_k4 ... y3-24iMTl9

Paní Slimáková u nás publikovala celý seriál článků ze zdravému stravování: http://clanky.rvp.cz/autor/14683/.

Zajímá mě hlavně to, jak se koncept "zdravého talíře" rozšířil ve školách do výuky i do praxe, např. do školních jídelen či bufetů...

V situaci, kdy Ovoce do škol, které původně mělo podporovat regionální výrobce, dováží okurky z Peru a přidávají i sladká pitíčka? Kdy ve Školním mléku jdou nejvíc na odbyt ochucená mléka a sladké krémy? Obávám se, že praktické rozšíření do škol příliš nehrozí. Možná v některých školách, kde rodiče budou trvat na podpoře zdravého jídelníčku a budou se na něm i finančně podílet.
U nás na vesnici můžeme propagovat, co chceme, pěstovat ředkvičky na školní zahradě jako diví, pořádat pomazánkové párty atd., ale stejně nakonec většina dětí vytáhne na svačinu koblih s pudingem a zeleninu či ovoce, které mají v jídelně, prostě nesní. Ve školce dostávají dokonce některé děti psotníček, když mají před sebou salát ( lhostejno zda ze zeleniny či ovoce). Prostě proto, že jim to maminka nikdy nepředložila. zveme odborníky, pořádáme akce, ale mám pocit, že marně. Tady nepomohou ani úpravy RVP.

Pomohlo by, kdyby si salát "vařily" děti samy? Jedly by ho pak raději? A co kurzy zdravého vaření pro rodiče ve školní jídelně?

Co si děti vypěstují na zahrádce, to taky sní beze zbytku a s nadšením, ale jinde totéž odmítnou. A ty, co na zahrádce s družinou nejsou, to je kapitola sama pro sebe- koblihy s pudingem ( to musím kolikrát odejít, jak se mi navalí...). Kurzy pro rodiče se u nás vůbec nechytly-chodí jen ti, kteří mají jasno, pro ty ostatní je to zbytečné vyhazování peněz- raději paštika a hurá do hospody ( jsme malá vesnice a tato zařízení jsou zde tři).

A co sem radši sepsat zkušenosti, co se osvědčilo? Případně i to, co školy dělají špatně, aby se toho vyvarovaly... Co kdyby si každý žák vyrobil prostírání v podobě zdravého talíře? Mohl by pak pokaždé, když něco jí, porovnat své jídlo se zdravým talířem (a procvičí si i zlomky...).

Radku, to je výborný nápad! Sice ti bůčkoví rodiče asi budou "řvát", ale je to výborný fígl. Navíc zrovna studuji něco na příští školní rok a právě jsem dočetla Steinerovu myšlenku o významu ručních prací na rozvoj intelektu a logického myšlení. Takže by to mělo i další význam!
(Já nemám co přidat, u nás děti jedí většinou zdravě, a když nějaké dítě jí příliš sladkého a snižuje to jeho pozornost , stačí to vysvětlit rodičům a oni hned zareagují. V jídelně jíme standardně, protože nemáme prostor na kuchyň a dováží nám jídla z běžné školy; i tak se ale snažíme alespoň snížit používání polotovarů apod.)

Pokud si dobře vzpomínám, v brněnské waldorfské ZŠ spolupracují s firmou Rebio, která má síť zdravých restaurací (např. ve Špalíčku). To je možná také jedna z cest.

Občas kroutím hlavou, když si učitelé stěžují na to, že jsou děti hyperaktivní, přičemž mají přímo ve škole na chodbě automat na kolu...

Určitě by pomohlo více číst obaly na potravinách a zkoumat, z čeho jsou. Např. paštika z kůží a separátu; do chleba v supermarketech se dává éčko, které se vyrábí z lidských vlasů (málokdo by jídlo s cizím vlasem snědl...); některé potraviny se přibarvují na červeno éčkem vyrobeným z brouků...

Obrázky zdravého talíře by se hodily i do jídelny - na každý stůl nebo opět jako prostírání.

My jsme to také zkoušeli, ale bylo to hodně drahé (bez dotace vycházel jeden oběd asi na 70 Kč), a navíc bychom bývali museli přijmout další sílu do výdejny...