Opravdu aktuální otázka, která se v současné době jistě řeší na mnoha praktických školách. Třeba to zvýší návštěvnost v naší "speciální sekci". Po prostudování RVP ZV, část D - Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jsem došla k tomuto závěru: (je trochu delší
, tak se omlouvám).
Citace:
Každý žák se speciálními vzdělávacími potřebami (žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování) a žáci se sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu) má právo na uspokojování svých vzdělávacích potřeb v souladu se svými individuálními možnostmi a potřebami.
Žák bez diagnózy LMP, který má školským poradenským zařízením doporučení ke vzdělávání v praktické škole (tudíž má zákonitě speciální vzdělávací potřeby), musí být vzděláván podle RVP ZV. Jako žák, který má speciální vzdělávací potřeby, má na žádost rodičů a doporučení školského poradenského zařízení právo na vzdělávání v souladu se svými individuálními možnostmi a potřebami . Tudíž bude pracovat podle IVP (vycházejícího z RVP ZV) a tento IVP bude učivo modifikovat podle jeho možností a schopností.
Podle RVP ZV, část D, kapitola 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami to znamená
- uplatňovat zdravotní hlediska a respektovat individualitu a potřeby žáka
- umožnit využívat všech podpůrných opatření při vzdělávání žáků
- uplatňovat princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností, při stanovování obsahu, forem i metod výuky
- zabezpečit odbornou výuku předmětů speciálně pedagogické péče
- zohlednit druh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání
- umožnit využít ve všech ročnících k posílení předmětů, které vzhledem k postižení žáků vyžadují vyšší časovou dotaci, nebo k zařazení předmětů speciálně pedagogické péče maximální týdenní časové dotace stanovené pro jednotlivé ročníky ve školském zákoně
- upravit a formulovat očekávané výstupy vzdělávacích oborů v jednotlivých obdobích tak, aby byly pro tyto žáky z hlediska jejich možností reálné a splnitelné, a těmto výstupům přizpůsobit i výběr učiva
- umožnit ve ŠVP – pokud zdravotní postižení žáka (žáků) objektivně neumožňuje realizaci vzdělávacího obsahu některého vzdělávacího oboru RVP ZV nebo jeho části – nahradit příslušný vzdělávací obsah nebo jeho část příbuzným, případně jiným vzdělávacím obsahem, který lépe vyhovuje jeho (jejich) vzdělávacím možnostem (viz poznámky k RUP)
- využívat výukové postupy vhodné pro rozmanité učební styly žáků a různé způsoby organizace výuky, plánovat výuku tak, aby vycházela ze zájmů, zkušeností a potřeb žáků různých kultur, etnik a sociálního prostředí
- zabezpečit …(mimo jiné) specifické učebnice a materiály
Konkrétně to pro mě znamená, že například náš žák 6. ročníku bez diagnózy LMP, ovšem v rámci podprůměru a s diagnostikovanými poruchami učení a chování, má vypracovaný IVP, který vychází z RVP, přibližně ze 4. třídy. Celková týdenní povinná hodinová dotace je stejná pro oba typy škol, dostane tedy počet hodin náležících k 6. ročníku. Protože ale jeho vzdělávací potřeby naplňuje učivo cca 4. ročníku, není možné mu dát například hodiny fyziky a chemie - nastupuje varianta "nahrazení vzdělávacího obsahu jiným vzdělávacím obsahem, který lépe vyhovuje jeho vzdělávacím možnostem" . Angličtinu na 2. stupni učíme, takže ji tento žák v omezenější hodinové dotaci také absolvuje. Takto skládáme rozvrh tak, aby bylo organizačně možné skloubit potřeby žáka a možnosti školy. Na titulní straně IVP, jsou uvedeny podklady proč a jak je takto vytvořen. Nevím, jestli je toto správné řešení, ale myslím, že to v současné době neví (a nechce vědět) nikdo.
Počítám se zdravým rozumem kontrolních orgánů.
