V oblasti edukačního klimatu je vhodné zabývat se zkušenostmi se začleňováním žáků z minorit nebo žáků-cizinců do třídních a školních kolektivů. Co pro jejich integraci děláte?

Dobrý den,
mám osobní zkušenosti pouze s jedním vietnamským žákem, který chodí do 1. ročníku SŠ, kde učím matematiku. Problém je v tom, že mi rozumí pouze, když mluvím pomalu a pouze s ním. Často vedu hodinu tak, že na začátku vysvětlím náplň práce, ukážu několik vzorových příkladů a rozdám další příklady žákům, kteří pracují sami, ve skupinách, jak je libo. Takto mi vzniká čas věnovat se Egimu, ale i dalším, kteří potřebují více času na pochopení látky. V případě Egiho je výhoda v tom, že je to chytrý žák a většinou stačí krátká osobní konzultace s ukázkou a rychle pochopí, o čem je řeč.

Miloš Kafka

Ještě bych se zmínil o jedné situaci, kdy skupina Romů o přestávce začala tancovat na chodbě. Ostatní žáci se na ně dívali s opovržením, tak jsem zasáhl a vysvětloval, že oni jsou prostě takový, temperamentnější, živější, akčnější. A že tancování není nic špatného a jestli chtějí, tak ať se přidají.

Nemám přehled o tom, jaké kroky v tomto problému dělá škola, tak píšu pouze osobní zkušenosti. Ze kterých vyplývá, že když už mají žáci vyloženě problém s žáky z minorit, tak nechápou často jejich kulturu, jejich charakter. Samozřejmě nemyslím situace krádeží, vyhrožování, apod.

Miloš Kafka

Vzájemné pochopení je určitě to, co navzájem potřebujeme. Pokud Rómové studují na střední škole, znamená to, že již patří k motivovanějším, jak oni, tak většinou i jejich rodina. Věřím, že váš zážitek vedl k pohodě v kolektivu žáků a nevznikl problém, který by škola musela řešit. Tedy jen pozitiva a žádné negativum.

Dobrý den,
chtěl bych ještě zmínit, že učím na středisku školy Voš a Sš, které je zaměřeno na SŠ, SOU a Prakt. š.
Romští žákové navštěvují každý typ vzd., který jsem uvedl. Nejvíce jich je na Prakt. š. a na SOU. a souhlasím s tím, že pokud studují maturitní obory, tak jsou motivovanější a problémy s nimi nevybočují z normálu Jednoho žáka, kterého učím, hodnotím dokonce jako žáka, který má šanci na VŠ a to je z dětského domova a jeho rodina je v Anglii.
Pokud jde ale o SOU a Prakt. š., tak zde vidím jeden velmi vážný problém. Jde o školu v severních čechách, kde je vysoká nezaměstnanost a proto mnoho žáků Romských i neromských chodí do školy kvůli přídavkům. Nemají zájem o studium, ze stran rodičů není kvalitní podpora a jak vypadají hodiny si asi dokážete představit sami. V takovém prostředí je začleňování velice obtížné, jelikož ze stran žáků není zájem. To bych chtěl u tohoto tématu vyzdvihnout - zájem ze strany začleňovaných žáků.

Vážené učitelky / Vážení učitelé,

v současné době píšu diplomovou práci na téma "Jazyková diagnostika děti-cizinců na základních školách".

Pokud cizince učíte, především na druhém stupni ZŠ (případně na nižším gymnáziu), mohli byste prosím vyplnit dotazník na https://sites.google.com/site/vyukadeticizincu/?

Jde mi především o sesbírání informací o materiálech a kurzech, které jsou k dispozici vyučujícím. Jaké knihy používáte? O jakých kurzech, jak učit češtinu pro cizince, respektive jak učit cizince v jiných předmětech, víte / jaké jste absolvovali? A jak je testujete / diagnostikujete? Máte vypracovaný systém?

Předem děkuji za Vaši spolupráci.

Jana Slavíková
janaslav@gmail.com