Ještě poznámku:
Bylo by ale dobré číst příspěvky i těch, kteří zvolili jiný nástroj autoevaluace. Mně by například zajímalo, jak jsou kolegové spokojeni s produktem VEKTOR, který provádí Scio jako nástroj autoevaluace středních škol.
Zdraví Jenda

K Vektoru :

Ahoj Jendo,
u nás ve škole se s Vektorem pracuje. První ročníky a kvinta se nechají otestovat a pak se měří přidaná hodnota - tedy to, co získali žáci během studia na škole. Je fakt, že zatím mám zkušenost jen s tím testováním v prvních ročnících,ale očekávám (v tomto školním roce) i ten další výstup. Já sama jsem využívala testování v JČ a v obecných studijních předpokladech, dá se tam docela dobře najít, které oblasti znalostí a dovedností žáci mají nebo nemají, popř. na čem mají pracovat. Docela mi to usnadňovalo komunikaci s žáky i s rodiči(na první třídní schůzce).
Až budeme mít za sebou i ten druhý výstup, dám vědět, co to přineslo.

Taky to můžeme rozebrat podrobněji - co vše se tam sleduje a tak.

Andrea

Znamená to, že Vektor testuje zvýšení vědomostí během studia na gymnáziu? Zjišťuje to také "na kolik žádi skutečně mají" (možnosti jejich růstu) a o kolik by se teoreticky mohli posunout ve svých vědomostech?
Jenda

Taky se přidám, přeji pěkný den.

Vím, jak pracuje Scio obecně, u Vektoru to tedy asi taky bude tak. V testech Scia se předpokládá, že test OSP skutečně testuje obecné studijní předpoklady. Takže výsledek žáka v testu OSP kvantifikuje právě jeho předpoklady ke studiu - třeba právě pomocí percentilu, ve kterém se v rámci toho velkého vzorku žáků umístil. Pak se vezme výsledek testu třeba z matematiky, právě zase percentil. A tyto percentily se porovnají a řekne se - žák pracuje pod své možnosti (když v OSP je lepší než v M) nebo žák pracuje nad své možnosti (když je to naopak).
No a myslím, že přidaná hodnota se bude měřit stejně - zase percentil, akorát se budou srovnávat výsledky ze staršího a z nynějšího testování.
Mám k tomu jedinou výhradu - podle mě je chybný předpoklad hned na začátku - myslím si, že testy OSP netestují studijní předpoklady, ale že je tam velká složka znalostní. Celé je to pak podle mě "na vodě". Ale, objektivně, neznám nic lepšího ani si neumím nic lepšího představit.

Máte někdo už změřenou přidanou hodnotu u svých žáků? Moc by mě zajímalo, jak to dopadá.
Děkuji a zdravím všechny.

Přeji hezký den!
Nějak mi tam ale uniká ten prvek autoevaluace z hlediska učitele. Autoevaluace je nástroj k zjišťování daného stavu právě pro to, aby se mohla přijmout opatření pro zlepšení. Jak na tomto testu zjistíme, zda učitelé pracují dobře, nebo by měli hledat jiné formy práce? Nebo je to v žácích? (Špatné klima atd.)

Ano, to je právě ono.
Myslím, že o to se SCIO pokouší a to právě porovnáním percentilů na začátku testování (1. ročník resp. kvinta) a na konci (4. ročník resp. oktáva), případně porovnáním vztahů percentilů OSP a třeba angličtiny v kvintě a oktávě.

Ale to je právě to, proč jsem skeptický.

Zde je modelový příklad, můžete ho při čtení přeskočit . Vysvětluji jen, proč testům SCIO nevěřím:

Pepíček se v kvintě v testu OSP umístil v percentilu 75 a v testu z angličtiny v percentilu 65. Výsledek je, že pracuje pod své možnosti, předpoklady má přece na percentil 75 a skončil jen v 65.
Pak se v oktávě v testu OSP umístí v percentilu 60 a v testu z angličtiny v percentilu 65. Co s tím? SCIO říká, že pracoval nad své možnosti, že měl teoreticky dosáhnout percentilu 60, ale dosáhl lepšího výsledku. Tedy za ty čtyři roky z žáka, který pracoval pod své možnosti, pracuje najednou nad své možnosti, přidal na píli, učil se atd. Sláva.
Když porovnáme absolutní umístění jen v testu z OSP, tak ale dopadl najednou hůře a to o 15 percentilů, což je dost na to, že test OSP by měl testovat předpoklady, tedy vyjadřovat nějakou schopnost žáka studovat, něco daného a neměnného (nebo měnného jen málo). Je-li tomu tak, tak to umístění znamená, že percentily prostě nepopisují míru těchto schopností či předpokladů (něco jako obdoba IQ, i když to je taky diskutabilní), takže nemůžeme těchto umístění využít jako měřítka.
Když by tedy test OSP nevyjadřoval něco neměnného ale trénovatelného, tak nejde o předpoklady ale o nějaké znalosti a dovednosti a tím pádem taky nemůžeme výsledků z testu OSP využít jako měřítka.
Navíc se mohlo stát, že Pepíček umí angličtinu ještě hůř, než ji uměl v kvintě, ale velké množství ostatních testovaných žáků se pohoršilo taky, takže je Pepíček vlastně předběhl. Nebo naopak se hodně ze všech žáků zlepšilo a tak je Pepíčkův výkon obrovský úspěch.

Konec příkladu

Když by to ale byl dobrý nástroj (to, že mu nevěřím je můj problém a můžu se mýlit - a budu rád, když se budu mýlit) tak:
ještě méně můžeme soudit, nakolik k případnému zlepšení přispěl učitel. Když jsme u té angličtiny, tak do toho prostě promlouvá to, že žák dospěl, že je prostě s přibývajícím věkem motivovanější a že třeba chodí do jazykovky.

Chtělo by to absolutní měřící nástroj a ne relativní (což jsou percentily), ale takový nemáme.
Učitelé se mohou jen dohadovat, co s tím. Můžou prostě být rádi, když se jim žáci dobře umístí, je jistě velmi pravděpodobné, že k tomu přispěli, ale není jasné nakolik. Dokonce ty největší zásluhy na rozvoji žáků mohou tímto způsobem měření zůstat skryty.

Všechny zdravím, SCIO testy ve škole používáme, protože je to podle nás to nejlepší, co je k dispozici. Jen se na výsledky musíme dívat opatrně.

A ještě horší to bude, když se budeme snažit měřit, nakolik škola rozvíjí klíčové kompetence žáků. Jak odfiltrujeme jejich automatický rozvoj jenom tím, že žák dospívá (a dalších mnoho "neškolních" vlivů)?

Prosím, napište své názory či zkušenosti. Velmi mě to zajímá.