27. 7.
I takhle mohou vypadat prázniny správce školní sítě.
Odeslala jsem děti na dva dny k babičce na prázdniny a pustila jsem se do instalací. Když mi dnes odpoledne volaly dvě duše spřízněné z Krkonoš, rozhodla jsem se, že pobyt ve škole dnes omezím a přesunula jsem se domů. Práce se bestie tak nějak přesunula se mnou (jeden prcek se ještě schovává).

27.7.
Někdo pracuje, někdo štráduje...

__________________________________________________
Dvě spřízněné duše z Krkonoš krátce po telefonátu

Mám novou hlášku z Krkonoš:
"Vem si s sebou peněženku, kdybys chtěla někomu něco koupit."
Zahlásila mi Viki Kneřová (3 roky) před vycházkou ven.

29. 7.

Dnes u nás pršelo a celkem dost. Nebylo to počasí ideální a to hned z několika důvodů. Střecha na škole je zase víc rozebraná (tentokrát začali pokrývači sundavat část nad učebnou s interaktivní tabulí), večer se tu má konat rockový koncert pod otevřeným nebem (kapely mohou jen doufat, že nebe nebude otevřené moc) a naše malé velké hrdličky ještě neumí létat, takže se nemají kam schovat (máma už je nezasedne). Ale už jen pár dnů a hnízdo opustí. Kdo ví, jestli se tu dočkáme i třetí snůšky.

29.7.
Je pátek večer a já se konečně dokopala k roztřídění posledních fotek z tohoto týdne. Každoročně v rámci odpočinku o prázdninách jezdím i na čtyřdenní Letní školu činnostního učení fyziky v Kolíně, kterou vede Olda Keltner, a to naprosto úžasným způsobem. Něco málo teorie a potom už pokusy a pokusy s jednoduchými pomůckami, práce v dílně, kde si každý může vyrobit aspoň některé pomůcky na elektřinu z odpadových materiálů... A k tomu všemu spousta legrace a prima zážitků. Už se těším na další rok...

se toho dá uvidět hodně...

kromě výhledů i osamělé, smutně vyhlížející zvíře se sklopenou hlavou, u kterého jsme si nejdřív nebyli jisti, jestli je pes, ovce nebo něco jiného. Teprve když zvedlo hlavu a dlouze zabučelo, poznali jsme, že je to telátko plemene Higland (Skotský náhorní skot)

Letos se také asi přemnožily zmije, vídali jsem je téměř každý den. Ale možná byly jen víc vidět, protože se stěhovaly z vlhkých luk na vyhřátý (občas) povrch okrajů silnic

a ještě přidám nalezenou vypiplanou srnečku...úplně zblízka

30. 7.

Počasí si s námi opravdu tenhle víkend hrálo. A rozhodně nepřálo Strážským slavnostem. Na Kolečkiádu se nám dostavili jen tři závodníci, všichni v kategorii odstrkovadlo. Pravda, chvilku to vypadalo, že soutěžit bude jen naše Katka.

31. 7.

Sobotní soutěže se pro nepřízeň počasí nekonaly (což je kulantně řečeno, protože lilo jako z konve a psa by nevyhnal). I když to dnes nebylo o moc lepší, alespoň nepadala voda soustavně, a tak, umluveny panem starostou, spáchaly jsme je dnes. Nakonec možná soutěžilo víc dospělých než dětí, což potvrzuje jen to, že v každém dospělém je někde kus dítěte ukryto.

Překvapivě a spontánně došlo na módní přehlídku.