5. číslo je moc povedené, díky!

Všechno pěkné, ale úplně mne dostalo krkonošské tele. To je můj favorit!

1.8.
Dopoledne jsem zašla na chvilku do školy něco vyřídit a nakonec jsem tam byla dvě hodiny! Ticho, klid - a na školní zahradě začaly padat právě dozrávající meruňky. Neodolala jsem nabídce a vyrazila s ostatními na zahradu. Nakonec jsem si i já odnášela domů celý sáček, plné břicho a ještě navíc mně kamarádka věnovala čtyřlístek pro štěstí, který v sadu našla a taky hned zalaminovala. Takže abyste z toho něco měli i vy, tak aspoň pár foteček... A ty chystané meruňkové knedlíky a koláče si musíte holt udělat sami. Přeju dobrou chuť!

Ráno mne hodně brzo ráno probudil déšť. Představa "drobných" domácích prací mi nepřišla vůbec lákává. Další den u počítače jak by smet. Tak jsem zabouchla dveře a vyrazila na výlet. Nemusela jsem celý den řešit, že ten chce tam a ten zas jinam, tomu se nechce tohle a ten počká tady.Dokonce jsem nemusela ani přepočítávat spolucestující.
Napumpovala jsem do sebe spoustu kultury a ušoupala nohy až po kolena.
PS. Za dveřmi jsem zabouchla i foťák. Dost mne to mrzelo.

4.8.
V Klášterci nad Ohří pro změnu ráno drobně mžilo, ale bylo příjemně teplo. Zato odpoledne se přihnaly lijáky. Využila jsem jedné chvilky mezi dvěma průtržemi, popadla foťák a vyrazila za barák na zahradu. A pak jsem jen koukala - hlemýždi se doslova předváděli, kapky na listech byly jak diamanty. Nakonec mne musel z této výstavní síně vyhnat další déšť...

Letošní léto poznávám naše národní parky. Po Šumavě to bylo Česko-saské Švýcarsko. Je těžké v záplavě fotek a zážitků najít to nejlepší. Ale přesto...sama sebe jsem překonala při lezení na Rudolfův kámen, kdo nebyl u Pravčické brány, ten prý nebyl v Českém Švýcarsku a plavba v Divoké a Edmundově soutěsce je úžasná. Nevidíte jenom vodu a skály, ale při troše fantazie i různá zvířata.

Příroda mě často fascinuje svou krásou, barevností, jednoduchostí. Kousek jsem zachytila...outloň malý, brusinky a hortenzie.

Už je tomu 10 let, co jsem ukončila Svatojánskou kolej - VOŠ pedagogickou ve Svatém Janu pod Skalou. Místo, které mám ve svém srdci a ve kterém jsem potkala úžasné lidi. Určitě stojí tahle nenápadná vesnička v Českém krasu za návštěvu. A pokud budete mít dostatek času a sil, můžete se odtud vydat pěšky na Karlštejn (8 km po červené značce) nebo navštívit zatopené lomy Malou Ameriku (ukrytá v lese) a Velkou Ameriku. Od Karlštejna Vás k nim dovede žlutá turistická značka.

6.8.
Po pár dnech doma jsem se sebrala a vyrazila na setkání s kamarádkou do Prahy. Od nádraží jsme prošly přes Karlův most až na Malou Stranu a vydaly se do zahrad pod Hradem. Nádhera! Byla jsem tam poprvé, v době mého studia v Praze ještě nebyly otevřené. S kamarádkou jsme tam objevily nádherné vyhlídky, schody do nebe, krásnou zahradní architekturu, klid a pohodu. Navíc pěkné letní počasí...

Ze zahrad pod Hradem jsme se potom přesunuly do už nám známé Valdštejnské zahrady na ryby a oblíbené vodotrysky. Sobotní den se skutečně podařil. Pršet začalo v okamžiku, kdy jsem sedla do vlaku, klasika...