Začátek prázdnin je složitost, kdy je pro mě těžké přepínat na volnoběh, takže ve škole uklidím stůl, napíšu si užitečný papír A3, kam jsem co uklidila, pověsím ho na viditelné místo...A pak tradičně, asi podvacáté, odjedeme s kamarádkou na nejmenované místo u přehrady Orlík a tam se uvedeme do prázdninového režimu. Zabírá to každoročně. Jen nevím, jestli nám k tomu nepomáhá i jistota, že pod námi sídlí tábor pro děti - diabetiky a z druhé strany se objevují studenti VŠ na sportovním kursu. Takže můžeme glosovat od kafe, kdo, co a jak dělá..No, neradíme, ale jsme- li požádány o asistenci z toho či onoho důvodu, tak jdeme...Po dvaceti letech se o nás opravdu ví, že jsme úči
, ale vcelku normální...Přeju všem krásné léto a portálníkům energii a čas na relaxaci!!!