Zajímalo by mě, co vám přijde nejdůležitější, a co byste tedy chtěli dát svým žákům/naučit své žáky nejvíce. Rád bych, abyste v odpovědích odhlédli od nějakých nařízení nebo kdečeho, co to řídí z vnějšku, a také, abyste se nenechali svazovat tím, co se debatuje vždy a všude dokola a dokola. Samozřejmě to ale někomu (většině klidně) může přijít nejdůležitější, pak to ovšem napište .-). Ty věci se nemusejí týkat předmětu a nemusejí se týkat ani vzdělání pouze (i kvůli tomu, že vzdělání nestojí samo, ale s výchovou), a vaše volba se rozhodně nemusí řídit jen tím, co poví levá mozková hemisféra.
- Rád bych také přidal spíš pro jistotu prosbu, aby těch nejdůležitějších věcí nebylo víc než 3.
- Buďte jakkoliv konkrétní nebo obecní.
- Budu rád, když napíšete ke své volbě/volbám také nějaký komentář .-)
Díky .-)

Jen pro inspiraci:
Základy látky?
Zájem o předmět?
Možnost využít nabyté znalosti v praxi, v životě?
Provázanost mezi ostatními předměty?
Způsob myšlení (třeba specifický pro daný předmět)?
Názor?
Schopnost utvořit si názor?
Schopnost respektovat názor někoho jiného?
Schopnost obhájit názor?
Schopnost vyjádřit se?
Empatie?
Asertivita?
Schopnost orientovat se v tom, co se děje (vztaženo k předmětu i ne)?
Tolerance?
Umět se podívat na problém/situaci/... z více směrů?
...

1) Určitě nahlížet na situace, problémy a věci z více pohledů, směrů, ale i podívat se na "věc" jinak
2) Schopnost vyjádřit se - jakýmkoliv způsobem dostat ze sebe to co vnímám a jak, souvisí to s tvořivostí
3) Provázanost věcí, aplikování poznatků a zkušeností...

Ráda bych vychovala ze svých žáků, spolu s rodiči samozřejmě, svobodné lidi, kteří se budou rozhodovat na základě důkladného poznání skutečnosti, lidi, kteří se zajímají o ostatní, o Zemi, jsou pokorní a sebevědomí, respektují odlišnosti, nejsou lhostejní, dělají svou práci rádi, s vědomím její prospěšnosti ostatním, lidi s dostatkem sil porvat se s výzvami života...

Skrze vědomosti, učení, poznávání světa poznávat sám sebe.
Vnímat, cítit, procítit, mít svůj názor, uvědomit si svou jedinečnost a ustát to, uvědomit si jedinečnost jiných a respektovat jí.
Být originální, nepřijímat automaticky cizí tvrzení. I učitel má pouze svůj omezený pohled, vše je ve vývinu, učíme se vzájemně celý život jeden od druhého.
Směřovat k ušlechtilým hodnotám, učit se rozeznávat kvalitu - zkoumat, zaujímat postoje, prověřovat je.
Vše se vším souvisí a vzájemně se ovlivňuje, doplňuje - metodu, systém práce na čemkoliv lze zužitkovat v různých oblastech.

UMĚT ŽÍT.
To znamená: uživit se smysluplnou prací, užívat života, být proaktivní, rozumět sobě (vědět co chci a nechci) a trochu světu a mít kolem sebe přátele. To všechno se ale musí člověk naučit.

úctu k vědění a k životu
aby každou informaci, každou schopnost vnímali jako přínos

Seberespekt a respekt k druhým.

Zdraví Olga

Zkušenost....

Děkuji, Marku, za tuto otázku.
Líbí se mi zejména výběr J. Zouhara a K. Strakové. Možná že ty moje názory budou jen přeformulováním jejich odpovědí.

Tedy:
Dívat se na svůj život konstruktivně = přemýšlet o sobě i o světě, učit se ze svých i cizích chyb, činit konkrétní kroky ke zlepšení.

(Jsem zvědavá, jak se můj názor změní za 10 let.)

Rád bych své studenty naučil kreativní práci s informacemi.