Petro, trochu optimismu. Třeba se Vaše myšlenka zhmotní .Jana

Jano, to se ještě nikdy nestalo
Někdy to ale musí být poprvé, že?

Velmi ráda a s úctou vzpomínám na svého šéfa - vedoucího odboru školství. Opravdu zhotnělý ideál. Vše řešil s patřičným nadhledem, znalý problematiku, stále zvídavý, tolerantní a zdvořilý k nám, ženám. Nikdy se nestyděl nám všem přijít popřát hezké ráno, příjemný den. Nikdy jsem ho neslyšela křičet, nadávat. Porady byly věcné a konstruktivní. Vedl nás a podporoval v týmové spolupráci. Pokud bylo nutné řešit nějaký problém - chybu pracovníka, řešil ho tak, že se nikdy nikoho "nedotkl", ale provinilci bylo trapné stejnou nebo podobnou chybu opakovat. Byl nám všem příkladem. Bohužel, ve svých necelých padesáti letech odešel. Navždy.
Dana Svobodová

Tak to je svělá zkušenost. Proč je tak málo dobrých šéfů? V čem je ten problém?
Irka

Dano, Vaše vzpomínka mi připomněla dva učitele z fakulty. Díky Jana