Diskuzní fórum
https://diskuze.rvp.cz/

Vyhodnocení diskuze
https://diskuze.rvp.cz/viewtopic.php?f=149&t=1647
Stránka 1 z 1

Autor:  Mgr. Jiří Lössl [ pon 16. lis 2009 21:15:16 ]
Předmět příspěvku:  Vyhodnocení diskuze

VZDĚLÁVACÍ OBOR TANEČNÍ A POHYBOVÁ VÝCHOVA
Závěry z otevřeného diskusního fóra na webovém portálu http://www.rvp.cz



V rámci resortního úkolu Výzkumného ústavu pedagogického byl zpracován návrh vzdělávacího obsahu Taneční a pohybová výchova (dále jen TPV). Návrh je výsledkem více něž roční práce expertního týmu, který pracoval ve složení: paní Eva Blažíčková, PhDr. Romana Lisnerová, Mgr. Bohumíra Cveklová a prof. Ivanka Kubicová.

Ve dnech 28. května až 15. října 2009 byl materiál představen veřejnosti prostřednictvím diskusního fóra na metodickém portálu www.rvp.cz. Kromě podrobné charakteristiky a vzdělávacího obsahu TPV zprostředkoval metodický portál i videozáznam z Pracovního setkání ke vzdělávacímu obsahu Taneční a pohybové výchovy, které proběhlo v Duncan Centre konzervatoři ve spolupráci s VÚP. Učitelé a všichni, kteří o Taneční a pohybovou výchovu mají zájem mohli tento videozáznam přímo shlédnout nebo si jej mohli stáhnout do svého počítače.

Diskusní fórum navštívilo celkem 1638 účastníků a 49 z nich zde zanechalo svůj názor ve formě příspěvku. Postupně se vyprofilovalo pět hlavních témat, která se postupně naplňovala dalšími ohlasy. Na první pohled se nám může zdát tento počet nezvykle nízký. Pokud se však podíváme hlouběji do problematiky, filozofie i logiky myšlení estetickovýchovných disciplín zjistíme, že nejde o paradox neuchopitelný.
Tento rozpor je primárně způsoben emocionální nehostinností elektronického prostředí, které se pro pedagoga pracujícího s lidským potenciálem především v jeho emocionální rovině jeví často jako nevlídný a hledá si k němu obtížně cestu. Sekundárně je právě u pedagogů s uměleckým potenciálem rozvinut nebývalou měrou pud sebezáchovy tvořivého prostředí. Pokud se tedy věci dějí (a není třeba zrovna bojovat o přežití) je tento pedagog „uspokojen během věcí“ a plně se soustředí na svou pedagogicko-uměleckou činnost. Terciálně pak nemalou měrou přispívá i fakt, že pedagog – umělec vyjadřuje své názory a postoje především skrze svůj pedagogicko – umělecký tvar a nezřídka je pro něj obtížné pojmenovat tuto skutečnost slovy.

I přes tyto evidentní a zcela pochopitelné „překážky“ se do diskuse zapojilo 49 účastníků s velmi zajímavým sociálním rozvrstvením. Od mladých studentek, adeptek na pedagogickou profesi, přes ženy – matky, až k pedagogům praktikujícím, zkušeným, s velmi osobitým a vytříbeným názorem. Pro všechny byly vymezeny tyto diskusní okruhy:
1. Je pro vás vzdělávací obsah TPV srozumitelný? (8 příspěvků, 267 návštěv)
2. Co by vaší škole pomohlo při realizaci TPV? (3 příspěvky, 145 návštěv)
3. Je v současnosti nabídka kvalifikace pro pedagoga TPV dostatečná? (10 příspěvků, 269 návštěv)
4. Proč si myslíte, že patří TPV do výuky na ZŠ? (22 příspěvků, 367 návštěv)
5. Bylo by možné TPV ve vaší škole realizovat? (6 příspěvků, 169 návštěv)

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že nejvíce navštěvovanou i diskutovanou otázkou byla otázka číslo 4. Proč si myslíte, že patří TPV do výuky na ZŠ?
Navštívilo ji 367 návštěvníků a diskutovalo 22 přispěvatelů.

Přispěvatelé se jednoznačně staví za myšlenku TPV ve výuce na ZŠ a důrazně argumentují pro její potřebnost – od praktických zkušeností s výukou, přes náslechy v pilotních školách, až k citaci z mezinárodní konference. Všechny příspěvky mají společného jmenovatele: zájem o pohybovou kultivaci dítěte.
Pro větší názornost vybírám z příspěvků několik ukázek:
„...vedle hudební, výtvarné, dramatické výchovy je nutné kultivovat a vychovávat děti i v oboru taneční výchova. Pohyb, tanec je jedním z komunikačních prostředků, nonverbální projev je součástí lidského života, proto by mělo být vzdělání v tomto oboru dětem umožněno. Tanec dítě kultivuje, zcitlivuje a umožňuje mu pracovat s emocí. V dnešní materiálně zaměřené společnosti je výchova tímto směrem nezbytností“.
Ludmila Rellichová (učitelka TS Magdaléna Rychnov u Jablonce nad Nisou)

„Domnívám se, že některé děti, které jsou v tělesné výchově neustále posuzovány podle nějakých tabulek, standardů, si mohou vytvořit negativní vztah k pohybovým činnostem, pokud v nich nejsou zrovna nejlepší. A právě tato taneční a pohybová výchova by jim mohla poskytnout kompenzaci jejich nedostatků v TV“.
Michaela Gondeková

„Od nejmladšího věku bychom u dětí měli rozvíjet správné a vznosné držení těla, pohybovou kulturu, tvořivost a vlastní osobitý projev. Prostor k tomuto vzdělání by měly mít všechny děti“.
Jana Josková (učitelka ZUŠ Uherský Brod)

„Chtěla bych přispět do diskuse také několika poznatky z naší školy, kde projekt TPV běží již třetí rok.
Myslím si, že je přínosem pro děti, jak již zmiňovala návštěvnice výše - děti si "ohmatávají "svá těla, učí se spolupracovat s ostatními, vyjádřit pocity pohybem, být ohleduplnými, velmi se rozvíjí jejich schopnost soustředění a vnímání, učí se mezi sebou komunikovat neverbálně, rozvíjí se jejich fantazie a kreativita. Jsou celou hodinu vtaženy do práce, která je baví, hýbají se, což je jim přirozené a přestože na sobě pracují, nevnímají to jako práci, ale jako hru... v žádném případě nejde o tanec jako takový, žádná polka ani jiné tance se zde neučí.“

Hanka

„…ne všechny děti mohou být špičkovými reprezentanty v zrovna "in" sportu a není tedy nutné je doslova dřít jako koně od dětství… naopak kvalitní TPV může dítě nastartovat různými směry a co je prioritní umožní mu zdravě se vyvíjet a to nejen po stránce tělesné, ale i duševní. Osobně bych se přimlouvala hlavně za první stupeň ZŠ. Ostatně tanec v osnovách TV dříve byl, jen se na něj tak trochu zapomínalo…“
Ilka Kulichová (učitelka ZUŠ Jilemnice)

„Učím již několik let na základní škole s rozšířenou estetickou výchovou. Vyučujeme obor výtvarný, hudební a taneční. Taneční obor v sobě zahrnuje složku pohybovou, výtvarnou a hudební a je tedy schopen mnohasměrně rozvíjet osobitost žáků. Taneční hodiny mohou sloužit také k nácviku sociálního cítění, komunikaci a vnímavosti ke světu všeobecně… Odpověď na otázku je jednoduchá: TPV patří do výuky ZŠ, protože je nositelem taneční, hudební, výtvarné a kulturní tradice naší země“.
Markéta Odvodyová (učitelka ZŠ a ZUŠ Karlovy Vary)

V diskuzi se objevila i citace Sira Kena Robinsona. Připomeňme si alespoň krátkou, pro nás podstatnou část:
„…o inteligenci mimo jiné víme, že je různorodá – přemýšlíme všemi smysly, kterými vnímáme – vizuálně, kineticky, foneticky, přemýšlíme v abstraktních pojmech, přemýšlíme pohybem."

Diskuze k otázce „Proč si myslíte, že patří TPV do výuky na ZŠ?“ přinesla tolik potřebné poznání, že žijeme v zemi, kde má pohybová i taneční výchova dětí bohatou tradici, vysokou kulturu a systematizované metodické a didaktické postupy.
V pohybové výchově tento odkaz můžeme najít v celoživotním díle Elišky Bláhové. Hudebně-pohybovou výchovu s orffovskými postupy přehledně uspořádala paní Libuše Kurková. Za zakladatelku taneční výchovy dětí je považována paní Jarmila Jeřábková. Současnou nositelkou této "štafety", kterou paní Jeřábková veřejně předala, je paní Eva Blažíčková, která tento vzácný odkaz rozvíjí celý svůj umělecký život ve své pedagogické, taneční i choreografické tvorbě.

Druhou nejdiskutovanější otázkou byl okruh číslo 3.
Je v současnosti nabídka kvalifikace pro pedagoga TPV dostatečná?
Navštívilo ji 269 návštěvníků a diskutovalo 10 přispěvatelů.

Diskuze přinesla velmi zajímavé vyústění, které by se dalo stručně charakterizovat v těchto bodech:
- v současnosti žádná nabídka VŠ ani VOŠ studia není,
- prvořadý je zájem učitele se vzdělávat,
- ideální by bylo dvouleté nástavbové studium,
- v současnosti je na Pedagogické fakultě UK, obor učitelství I. stupně, možnost volby specializace, proč by vedle stávajících specializací (hudební výchova, výtvarná výchova, výchovná dramatika, tělesná výchova) nemohla být i taneční a pohybová výchova.


Pedagog z praxe se zájmem o TPV nemá mnoho možností. Žádné univerzitní pracoviště se problematikou TPV dětí ve věku školní docházky nezabývá. Zástupnou roli zde sehrává systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). Zde přináší odborně garantované vzdělávací pořady Národní institut dalšího vzdělávání (NIDV) a Národní informační a poradenské středisko pro kulturu prostřednictvím jeho odborného útvaru pro neprofesionální umění a dětské estetické aktivity (NIPOS-ARTAMA). V současnosti praktikované vzdělávací pořady jsou jednoleté, jednosemestrální nebo inspirativní.
Osvědčení o absolvování těchto kurzů však nenahrazují formu vyššího odborného nebo vysokoškolského studia, studium DVPP neposkytuje žádný stupeň vzdělání. Osvědčení je pouze dokladem pro příslušné ředitele škol, případně ŠÚ a ČŠI, že si pedagog zvyšuje svoji odbornou kvalifikaci.

Průlomovou změnou v této situaci by mohlo být připravované Bc. studium na katedře tance pražské HAMU s pracovním názvem „Taneční propedeutika“.


Na otázku
Je pro vás vzdělávací obsah TPV srozumitelný?
z 267 návštěvníků odpovědělo 8 přispěvatelů.

Charakteristika i vzdělávací obsah se jeví jako srozumitelný a líbí se ve formě, jakou uchopuje rozvoj základních osobnostních kvalit dítěte formou praktických pohybových dovedností, popř. hrou.


Na otázky
Bylo by možné TPV ve vaší škole realizovat?
ze 169 návštěvníků odpovědělo 6 přispěvatelů.
Co by vaší škole pomohlo při realizaci TPV?
ze 145 návštěvníků odpověděli 3 přispěvatelé.

Diskuze ukázala, že zde v prvním řadě hraje významnou roli zájem pedagoga a přesvědčení ředitele školy taneční a pohybové vzdělávání podporovat. Obojí je důležité podchytit a rozvíjet pravdivou informaci o celém systému TPV. Ve vzdělávacím obsahu TPV jde o to, abychom nezůstali jen u souhrnu "tanečků" a „návodů“, tedy u funkce společenské, popř. sportovní, ale abychom dětem nabídli ucelený metodický systém, který vede k výchově samostatného, tvořivého, kultivovaného mladého člověka se vztahem k pohybu a k umění vůbec, který je si vědom kvalitního tělesného prožitku.


Diskuse „okolo“ otevřela velmi zajímavou otázku vztahu základní umělecké výchovy a základní výchovy. Dokládám citací:
Návštěvník 14. říj 2009 11:44:20 napsal:
„Dobrý den, já si myslím, že by měla taneční výchova zůstat v rukou základních uměleckých škol. Myslím, že nynější stav je v tomto směru vyhovující, každý žák může ve svém volném čase navštěvovat zájmovou činnost, která se mu líbí, za celkem slušnou úplatu. Přeji hezký den“.

Markéta Vacková (absolventka VŠMU Bratislava, obor pedagogika tance) 18. říj 2009 20:40:56 napsala:
Dobrý den milý návštěvníku,
je pravda, že většina žáků, pokud má zájem, má možnost chodit na ZUŠ. Tedy, jak píšete, "může ve svém volném čase navštěvovat zájmovou činnost, která se mu líbí". Má to ale jeden háček:
S hudební a výtvarnou činností se ve škole setká a seznámí - a může se rozhodnout, že se jí chce více věnovat na ZUŠ. Žákův talent může také rozpoznat učitel a studium na ZUŠ doporučit.
S taneční výchovou se ale ve škole nesetká. Není to trochu diskriminace? Je snad výchova k umění pohybem méně cenná než výchova hudbou? Já si myslím, že umožnit dětem setkat se s tancem ve škole je stejně důležité jako setkat se tam s hudbou a výtvarnou činností. Úplně ze stejného důvodu, z jakého jsou ve studijních plánech ZŠ zařazeny výchovy hudební a výtvarná, by tam měla být zařazena výchova taneční. Kde jinde než ve škole se o sobě dozvídáme co nás baví a k čemu máme vlohy? Ať se mohou děti dozvědět, co se jim líbí a rozhodnout se věnovat své oblíbené činnosti třeba právě na ZUŠ.
S pozdravem Markéta Vacková


Polemika, tak jak ji nastavil „návštěvník“, poukazuje na základní nepochopení funkce TPV na základních školách. Nejde o to vychovávat z dětí „tanečníky“. Jde o to využít specifik TPV k formování osobnosti dítěte, tedy: hledání tělesnosti, rozvíjení inteligence těla, nalézání původnosti/originality, vytváření společenství. Principy, které by měly být rozvíjeny v každém dítěti a měly by být základem mladé osobnosti.

Velmi zajímavé názory jsem obdržel i mimo diskusi e-mailem. Jako ukázku vybírám následující:
„Jako první, co mě při přečtení náplně TPV napadlo bylo: to je to, co mi při mé praxi na ZŠ chybělo! Při mém krátkém, působení na II. stupni ZŠ jsem zjistila, že jsem dostatečně až nadměrně odborně připravena VŠ vzděláním ke své aprobaci matematika a chemie. Nicméně velice záhy jsem zjistila, že to opravdu nestačí. Co by třídní učitel jsem si přála, aby vztahy mezi žáky navzájem, ale i mezi mnou a jimi byly dobré, respektující..., ale mnohdy jsem si nevěděla rady. Mluvit, vysvětlovat popř. dávat kázeňská opatření to nějak nezabírá. Naopak vztahy jsou horší… A jak tedy jinak?“
„Během mateřské dovolené jsem se dostala k náplni etické výchovy, byla na semináři dramatické výchovy a nyní jsem četla náplň k TPV. Tyto výchovy nabízejí naučit pedagoga, jak užít prožitku k zvnitřnění norem … nebo k získání správných návyků, učení se empatii… atd. A to vše při uspokojení těch základních lidských potřeb, které jsou motorem pro snažení, pro konání činností a také pro chování (fyziologická - např. potřeba pohybu, potřeba bezpečí – spolupráce dětí, péče o dobré vztahy, potřeba lásky a sounáležitosti - pedagog by měl umět dát dětem najevo pocit přijetí, potřeba uznání a sebeúcty, potřeba seberealizace…).
Prožitkem se naučíme 80% osvojované činnosti. Vysvětlováním zhruba jen 10-20%.
Je potřeba pečovat o více složek než jen nabízet vědomosti. A to nejen v rámci různých předmětů, ale i v rámci jednoho.
Ačkoliv jsem učitelkou přírodovědných předmětů, moc ráda budu studovat TPV, protože věřím, že její náplň bude mimo jiné i přínosem nejen dětem samotným, ale i vyučujícímu a vztahům mezi dětmi navzájem, ale také k vyučujícím. Co víc si přát než se setkávat v příjemně vytvořeném prostředí s lidmi či dětmi, kteří se respektují… nebo se tomu učí…“

Jana Kornutová (učitelka ZŠ Ostrava, na mateřské dovolené)

***
Výsledky diskuse - shrnutí

Proč si myslíte, že patří TPV do výuky na ZŠ?
- rozvíjí schopnost soustředění a vnímání, fantazii a kreativitu
- učí sociální komunikaci
- vede ke spolupráci, ohleduplnosti, empatii
- umožňuje pracovat s emocemi
- podporuje zdravý rozvoj fyzický i duševní
- je nositelem tradice

Je v současnosti nabídka kvalifikace pro pedagoga TPV dostatečná?
- v současnosti žádná taková nabídka není
- zástupnou roli sehrává DVPP na NIDV – http://www.nidv.cz a na NIPOS-ARTAMA – http://www.artama.cz
- připravuje se Bc. studijní program na KT HAMU – http://www.hamu.cz
- ideální by bylo dvouleté nástavbové studium
- v současnosti je na Pedagogické fakultě UK, obor učitelství I. stupně, možnost volby specializace - hudební výchova, výtvarná výchova, výchovná dramatika, tělesná výchova – možná právě to je prostor i pro obor taneční a pohybové výchovy.

Je pro vás vzdělávací obsah TPV srozumitelný?

- je srozumitelný
- líbí se forma jakou uchopuje rozvoj osobnosti dítěte

Bylo by možné TPV ve vaší škole realizovat?
- významnou roli hraje zájem pedagoga
- podstatné je přesvědčení a podpora ředitele školy

Co by vaší škole pomohlo při realizaci TPV?
- kvalifikovaný pedagog
- vhodné prostory pro výuku

***
Dovětek

„Dnešní škola ve svém úsilí zvyšovat neustále hranice poznatků stále spoléhá na paměť žáků, ale již méně rozvíjí konstruktivní myšlení, citlivost k problémům, emoce, intuici, fantazii, originalitu apod., tedy rysy, které jsou typické právě pro tvořivou osobnost dítěte.
Tvořivost dětí nerozvíjí ani současná konzumní společnost… Povrchní vnímání uměleckých děl probíhá často bez vnitřního soustředění, bez rozehrání aktivity představ a fantazie. Jde proti dětské přirozenosti, neboť touha po vlastním uměleckém vyjádření provází dítě od raného dětství a je nejpřirozenější reakcí na současnou informační explozi a přílišné množství podnětů ze sdělovacích prostředků.
Dítě, které se zabývá uměleckou činností, si osvojuje specifické výrazové prostředky daného umění a rozvíjí své psychické předpoklady ke komunikaci s tímto uměním. Ty mu nejenom otevírají cestu k prožití a pochopení uměleckých hodnot, ale ve vztahu k jeho osobě jsou prostředkem vlastního uměleckého vyjádření… Všechny děti jsou více či méně schopné vlastního tvořivého vyjádření, umělecká výchova tyto předpoklady formuje a umocňuje. Umožňuje dítěti navenek realizovat tvořivé myšlenky a vnitřní pocity. Dětská tvořivost a psychické podmínky k ní… je tedy vychovatelná. Tyto vzniklé struktury osobnosti… integrují s celou osobností dítěte a stávají se součástí komplexní výchovy tvořivé osobnosti.

doc. PaedDr. Váňová Hana, Csc.: výňatek ze zprávy o výsledcích výzkumu zaměřeného na zjišťování úrovně tvořivých schopností dětí, NIPOS, Praha 2007


Zpracoval Mgr. Jiří Lössl
v říjnu 2009

Stránka 1 z 1 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group
http://www.phpbb.com/