Milé kolegyně,

a jaký názor máte na "učivo" a povinné předškolní vzdělávání? Slovo učivo je záměrně v uvozovkách.....

Martina

Dobrý den,
já si myslím, že by to mělo zůstat zachované tak, jak to je teď (barvy, tvary, atd. viz. očekávané výstupy) + bych se více zaměřila na:
grafomotorická cvičení (uvolňovací cviky, správný úchop)
kooperativní činností (aby děti byly schopné pracovat v malé skupině, uměly si rozdělit úkoly, role)
pracovní listy různého charakteru
různé činnosti a hry, kde děti samy musí řešit nějaký úkol, problém
zařazovat hry na koncentraci pozornosti (kterou budou velmi potřebovat při zahájení výuky)
intenzivní řečová výchova (dechová cvičení, artikulační cvičení, gymnastika mluvidel, rozvíjení fonematického sluchu)
Je to pouze můj názor
Možná má někdo jiný názor
Co si myslíte vy ostatní, že by nemělo chybět v posledním "povinném" roce předškolní docházky

Možná jsem špatně pochopila otázku
Teď si čtu příspěvek a napadlo mě, že se asi ptáte na to, zda by se mělo mluvit o "učivu", kdyby byl poslední rok předšk. vzdělávání povinný, nebo zda by to měla stále zůstat vzdělávací nabídka
Tak teď nevím
Nasměrujete mě prosím správně
Díky M.

Ne, ne, já osobně souhlasím se vzdělávací nabídkou, tak jak jste ji popsala, a třeba jí posílit o činnosti, které vedou ke zdokonalování dovedností důležitých na soustředěnou práci apod.

Slovo "učivo" se dává záměrně do uvozovek, protože se ví, že se děti v MŠ samozřejmě učí, získávají poznatky a dovednosti, ale ne klasickým způsobem - to je takový předškolkový úsus.

Tato otázka je položena záměrně, protože často slýchám od elemantaristek, že děti nejsou připraveny na školu - podle ohlasů jde především o správné držení pera a udržení záměrné pozornosti, tzn. "pěkně" sedět v lavici - mrzí mě, že nejsou oceňovány takové komptence jako je zvídavost, umět vyřídit, zařídit, reagovat na pokyn, apod.

martina

Ó, doufám, že moji budoucí prvňáčci budou mít v MŠ takovou paní učitelku, která má stejný náhled na věc

Jsem věčná za slovo "intenzivní" v souvislosti s řečovou výchovou, protože jsem si nejen u zápisu všimla, že čím dál víc dětí špatně mluví.
Vím, že už paní učitelky ve školce na to upozorňují rodiče. Nechápu, že si mnozí neuvědomují, že špatná výslovnost v předškolním věku už není to "miloučké žvatlání", ale vážný problém, který dítěti minimálně znesnadní čtení a psaní (bude psát to, co si v duchu řekne), ale někdy může také omezit jeho možnosti volby povolání.

Také bych poděkovala za kooperativní činnosti. Osobně schopnost spolupracovat vyzdvihuji na jednu z předních příček v mém pomyslném žebříčku důležitých dovedností. A jsem příjemně překvapena, že to v předškolním vzdělávání cítíte také tak.

Děkuji.

Dobrý den,
Pavlíno, jsem ráda, že máme stejný názor na daný problém. Obzvlášť mě těší, že Vy z pohledu učitelky ZŠ na to koukáte stejnýma očima. Pokud by takovýto postoj k "učivu" u dětí v posledním ročníku předškolního vzdělávání měly všechny učitelky MŠ, tak si myslím, že by návaznost na ZŠ neměl být problém. Pokud by ale, na druhé straně břehu (1. třída ZŠ) stály učitelky jako jste Vy

Zajímalo by mě, jaký mají na tento problém názor ostatní

Ahojk, všichni a Míšo zvlášť.
Je to přesně tak, jak píšeš. Takhle se v dnešní MŠ opravdu pracuje. Jen je škoda, že v heterogenních třídách při počtu 28-i dětí se to opravdu nedá zvládnout A co teď? Snažíme se, seč to jde. Ale není to ono. Individ. přístup žádný, hry pro koncentraci pozornosti nemyslitelné, pracovní listy ano, ale práce je opravdu samostatná bez účasti a pomoci učitelky, neb ta se musí věnovat skupině tříleťáků, grafomotorické cvičení totéž - děti sice procvičují, co se jim zavelí, ale uč. je jedním okem zase u malých dětí. Nechci znevažovat práci v heterogenních třídách, ale při nižším počtu dětí. Pak můžeme uvažovat možná i o povinné školní docházce.

Zdravím vás, Míšo i Bohunko!
Máte pravdu, že dnešní školky jsou již mnohem dále než před pár roky a že děti chodí dobře připravené. Díky vám všem progresivním učitelkám z MŠ za vaši úžasnou práci. Slávka

Dobré ráno,

moc ráda slyším (tedy čtu), že je práce učitelek a učitelů (máme jich 7) MŠ progresivní a úžasná.

Vrátím se k heterogenním třídám a souhlasím s Bohunkou, že práce v takovéto skupině je velice náročná nejen pro učitelku, ale i pro samotné děti - které očekávají maximální přístup učitelky, její rady, pomoc, ale také jen pouhé povídání a chvilku pro sdělování zážitků. Sama mám takovou praxi a vím, že to bylo obtížné.
Pokud se na setkáních s učitelkami a ředitelkami dostaneme k tomuto tématu, tak doporučuji, aby se vrátily k homogenním skupinám, ale aby také poskytly přiležitost ke smíšeným skupinám, např. při pobytu venku, při spojování tříd, při ranním scházení. Protože sociální dovednosti získané v této skupině jsou bezesporu k nezaplacení. Ale pro individuální rozvoj dítěte, pro získávání poznatků a dovedností je skupina stejně starých dětí vhodnější. Můj názor je, že v této skupině bude i lepší klima na přípravu na školu, práce bude přirozená a průběžná - a ne jen v krátkých časových úsecích, kdy třeba malí spí. Děti přijdou do školy a ocitnou se ve skupině stejně starých dětí, najednou se musí přizpůsobit tomu, že jich je ve třídě 25 stejných a ne jen 5, jak tomu bylo ve školce -i toto hledisko je nakloněno věkově stejnému složení třídy.

Z této diskuse vyjímám školky, které na základě podmínek jsou heterogenní třídou, tzv. málotřídka (to je na jiné téma).

Boom, zakládání heterogenních tříd byl po roce 2000, byla to móda a také bylo málo dětí. Co teď, co nyní? Dochází ke změně složení tříd?

prima den
Martina