Co je vlastně alternativní škola?

Mgr. Zdeněk Sotolář

Radek Sárközi píše:

Já bych řekl, že alternativní škola u nás znamená vždy nadstandardní - učitelé zde pracují s větším zaujetím a berou své povolání jako poslání, kromě pedagogické fakulty absolvovali dlouhodobé kurzy... Jen se hodnoty, které vyznávají, mohou někdy míjet s hodnotami jiných lidí - učitelů, rodičů atd.

Ještě jsme se nevyrovnali s pojmy reformní, alternativní a inovativní a už tu máme navíc školy nadstandardní. Co to vlastně je? A co je škola standardní?

Mgr. Zdeněk Sotolář

Radek Sárközi píše:

Já bych řekl, že alternativní škola u nás znamená vždy nadstandardní - učitelé zde pracují s větším zaujetím a berou své povolání jako poslání, kromě pedagogické fakulty absolvovali dlouhodobé kurzy... Jen se hodnoty, které vyznávají, mohou někdy míjet s hodnotami jiných lidí - učitelů, rodičů atd.

Teď mnohé naštvu, ale já když slyším frázi o tom poslání, otvírá se mi kudla v kapse. Proč by také učitel neměl být prostě profesionál, proč by prostě nestačilo odvádět poctivě a dobře (teď neznámkujeme, že?)svoji práci, proč ten neustále recyklovaný blábol o poslání. Dost často se totiž (zne)užívá tehdy, když se nám chce zacpat ústa (co chcete, vždyť to je poslání), dost často ho používají ti, kteří od tohoto poslání utekli. Navíc zakládá a upevňuje obecnou představu, že právě učitel musí dělat spoustu věcí navíc, bezplatně, na úkor volného času a vlastní rodiny. (Mluvím stále o té frázi, nemyslím, že by to tak myslel i kolega R.S.)

Mgr. Zdeněk Sotolář

Bohunka Trelová píše:

Alternativní škola neznamená, že musí být notabene lepší nebo nadstandardní. Je jen "jiná". Rodiče už si pak sami musejí zjistit, v čem se liší.

Velice souhlasím.
A škola nadstandardní může být pouze lépe finančně vykrmená.

Jana Blažková

Profesionalita by měla být základ, to je jasné. Ovšem dnes jsem si přečetla, že ve středu jde do vlády návrh zákona, který upraví naše fungování mimo jiné i v tom, že školy si budou muset uvést do souladu svůj ŠVP s ministerskými osnovami ( možná necituji tak úplně přesně), takže alternativa i nadstandard nás už tolik nemusí zajímat. Alespoň já to tak chápu. Opravdu nikdo pana ministra v jeho kreativitě nezastaví?

Mgr. Zdeněk Sotolář

Jana Blažková píše:

Profesionalita by měla být základ, to je jasné. Ovšem dnes jsem si přečetla, že ve středu jde do vlády návrh zákona, který upraví naše fungování mimo jiné i v tom, že školy si budou muset uvést do souladu svůj ŠVP s ministerskými osnovami ( možná necituji tak úplně přesně), takže alternativa i nadstandard nás už tolik nemusí zajímat. Alespoň já to tak chápu. Opravdu nikdo pana ministra v jeho kreativitě nezastaví?

Obávám se, že nezastaví. Viz diskuse o testování, o kterém bylo stejně již dávno rozhodnuto (cílem bylo předhodit lidu pár otázek, které by byly stejně interpretovány jako souhlas s malými výhradami – taktika byla ostatně vyzkoušena již v diskusi o etické výchově) a současně byly podnikány přípravné kroky (výběr firmy zajišťující technickou stránku testování). Možná bychom měli zkusit petici, která byla "úspěšná" v případě sexuální výchovy.

Jana Blažková

Ale musíme ji podepsat jako rodiče :-)

Janek Wagner

Mgr. Zdeněk Sotolář píše:

Ještě jsme se nevyrovnali s pojmy reformní, alternativní a inovativní a už tu máme navíc školy nadstandardní. Co to vlastně je? A co je škola standardní?

Úvodní definice, tedy Rýdlova a Průchova, mi nějak nesedí. Trochu to přeženu: Může být vůbec v době ŠVP nějaká škola označována jako alternativní?

Mgr. Zdeněk Sotolář

Lucie Slejšková píše:

Existují samozřejmě definice, např.:
Karel Rýdl (v Učitelských listech 6/2001-2002) píše:
Z užšího hlediska se jedná jen o ty školy, které byly označovány pojmem "alternativní" od 70. let minulého století, v období nespokojenosti veřejnosti s obsahem a organizací veřejného školství a zakládání škol podle představ určitých skupin veřejnosti. Z tohoto hlediska hrál prioritní roli jen a jen pedagogický přístup. Alternativní školy jsou potom ty, které pracují na základě partnerského přístupu k dětem a respektu k jejich individuálním potřebám.

Pedagogický slovník Průchy, Walterové, Mareše (Portál, 1998) uvádí:
Alternativní škola je obecný termín pokrývající všechny druhy škol (soukromé i státní, resp. veřejné), které mají jeden podstatný rys; odlišují se od hlavního proudu standardních (běžných, normálních) škol určité vzdělávací soustavy. Odlišnost může spočívat ve specifičnosti obsahu vzdělávání, organizace výuky, hodnocení vzdělávacích výsledků žáka aj. Pojem alternativní škola nelze tedy vztahovat pouze k soukromým školám, resp. k typu zřizovatele školy, protože nestandardní mohou být i některé školy státní.

Ani já nemám z úvodních definic zrovna dobrý pocit. Definice Pedagogického slovníku je divná už tím, že používá vedle sebe (zjevně jako synonyma) slova "alternativní" a "nestandardní". Stejná otázka: Je to opravdu totéž? Nebo: byly třeba alternativní pilotní školy rvp? V Rýdlově definici si nejsem jist slovy "jen a jen pedagogický přístup". (To už tu někdo psal.) Alternativou může být také třeba scientologie, ale to už není jen a jen pedagogický přístup, co? Není také jasné, jak se k těmto definicím mají školy reformní (viz Radek S.). Za nestandardní bych mohl také považovat i plzeňská práva nebo brněnského Engliše! A samozřejmě kartami zamíchala reforma. Vůbec nepřeháníte. Teoreticky: co ŠVP – to alternativa! Co je dnes ten standard, normál a hlavní proud? A není už někde (třeba na MŠMT) dokonce alternativa k RVP/ŠVP? (Od středy to budou školy s vlastním ŠVP a závazně doporučenými osnovami!!!)

Přihlášení do Metodického portálu

Přihlášení pomocí e-mailu

Nemám profil, chci se registrovat

Co je vlastně alternativní škola?

Kdo je online