Základ pro koncepci škol? O co se opíráte?

Mně osobně tedy přijde ten úvodní příspěvek velice špatný, protože není věcný. Zakládat na něm nové diskuzní vlákno mi přijde jako podporování něčeho, co se podporovat nemá. Příspěvek měl zůstat tam, kde byl původně umístěn jako emocionální výlev. Rád si podiskutuji o alternativním školství waldorfském i jiném, ale v diskuzi, která bude pojmenována neutrálně a příspěvky v ní budou věcné. Diskuze v tomto vlákně se tudíž dále nebudu účastnit...

Díky, výborná příležitost připomenout, jaké máme možnosti: 1/ Diskusní vlákno můžete kdykoliv přejmenovat, pokud máte pocit, že se diskuse - sice v rámci globálnějšího původního tématu, ale přesto - stočila někam jinam. Uděláte to jednoduše tak, že v odpovědi přepíšete název tématu. Je to běžný a regulérní způsob, jak v diskusích publikovat.

2/A pak máte samozřejmě možnost založit vlákno nové - pokud skutečně na toto téma chcete debatovat .

A jen na okraj: Příspěvky diskutujících samozřejmě mohou být emocionálně laděné - pokud nejdou proti osobám a nejsou prvoplánově vulgární, hrubé, je to z našeho pohledu naprosto ok. Paní Ventová má zkrátka vyhraněný názor a ten, kdo chce, s ním může polemizovat.

Hezký večer.

No, já nejsem pavouk, takže na sítě a vlákna mě moc neužije

Pro pana Sotoláře 23.3.2011:
"Základ pro koncepci škol od MŠ až po střední ..." - měl jsem na mysli waldorfské školy, které dnes u nás zahrnují školy mateřské, základní i střední. Lze tedy projít systémem od předškolního období až k maturitě. Podařilo se vytvořit a realizovat tuto koncepci za 20 let s velkým úsilím a často spíš v nepřátelské atmosféře. Kdyby s takovým nasazením pracovalo ministerstvo v oblasti "hlavního proudu" škol, máme dnes už mnoho věcí vyřešených a lepší výsledky (PISA aj.).

Ono mi to vyznívalo jinak. Teď už vám rozumím.

Mám spoustu otázek: V čem spatřujete nepřátelskou atmosféru? Od koho vane? A z čeho asi pramení? Je také v cizině? Čím si vysvětlujete relativní úspěch právě v Německu?

Odpovědi pro pana Sotoláře (13.4)
Hned po nabytí svobody v roce 1989 se u nás uskutečnilo několik vzdělávacích akcí pro zájemce o waldorfskou pedagogiku (přijeli například lidé, kteří po emigraci ve waldorfské škole začali učit). Hledaly se i možnosti k založení waldorfských škol. Nedostatečně vzdělaní úředníci v tom však viděli nebezpečný pokus vnést do tradiční české školy cizorodé prvky. Též se objevil oficiální názor - waldorfské školy ano, ale jen pro děti s nějakým postižením.
V počátku transformace vzdělávacího systému panovala spíš neochota k rozvolnění a teprve srovnávání s vyspělými státy přimělo ministerstvo akceptovat i vzdělávací program waldorfské a montessori základní školy. Snaha centrálně kontrolovat a autonomii škol omezovat je patrná stále - viz nedávno navržené úpravy zákona o vzdělávání.
Pokud jde o situaci v Německu, obnovení waldorfských škol bylo po roce 1945 součástí denacifikace. Němci (též Rakušané, Švýcaři) měli výhodu v plném přístupu k německy psané odborné literatuře, v možnosti rozvinutí sítě kontaktů, ve všeobecně vyšší toleranci k alternativám (než jakou máme u nás), v rozvinuté činnosti Sdružení svobodných waldorfských škol (www.waldorfschule.de) apod. Koncepci ověřila i dostatečně dlouhá tradice - dnes přes 90 let. Kritici antroposofie i waldorfské pedagogiky jsou všude, mě však vždy napadne známé "psi štěkají, karavana jde dál".

Důvody a zkušenosti rodičů s alternativními školami jsou popisovány v tomto článku.

V tom článku je prezentován jen negativní přístup k běžným školám: jako na cvičáku, memorování, kávička v ruce... Trapně jednostranný pohled zcela v duchu naší pokleslé publicistiky. A nakonec je zřejmé, že školy si rodiče nevybírají jen podle svého gusta, ale podle svého konta.

Zdravím. Prosím,sháním rodiče, kteří mají zkušenost s waldorfskou školou a byli by ochotní mi vyplnit krátký dotazník k mé diplomové práci. Předem všem moc děkuji.
http://www.survio.com/survey/d/I4O6N9M7X0J6C6K5X