Ty "technologie", který nerozumíte, mají společné základy, obdobně jako ostatní předměty, proto je třeba s nimi začít stejně jako s tou matematikou, angličtinou, přírodopisem...
Je nejvyšší čas, abyste prozradila, kde učíte, a kde je zdroj vašeho přístupu. Pro mne je to, nezlobte se, směs tmářství a fanatismu.

Myslím, že smyslem základní školy je ukázat dětem základy ve všech oblastech, se kterými později přijdou do styku .. oblast technologií nevyjímaje - navíc je to oblast, která se oproti ostatním vyvíjí několikanásobně rychleji

Od tmářství a fanatismu by nebylo nyní na škodu vrátit se k těmto symbolickým citátům, protože ony velice dobře vystihují základní pros and cons:

Zdá se mi, že tady trochu "zbytečně bojují" dva odlišné tábory...technologie ANO, technologie NE. Sleduji tuto diskuzi od začátku, a jsem přesvědčena, že se tady sešli opravdu kvalitní pedagogové a osobnosti, kteří se zamýšlejí nejen nad smyslem své práce, ale i nad filosofickými otázkami bytí. Podle mého názoru je naprosto v pořádku, že některý učitel si neumí bez technologií svou výuku představit a jiný preferuje něco úplně jiného (vyváženost je potřebná). Život je barevný a pokud vaše představa výuky žáky nadchne, zaujme a někam posune, je úplně jedno, jestli to je s technologiemi nebo bez nich.

Dnes jsem si vytáhl body z bíle knihy (2001) týkající se ICT.
Překvapením bylo, že mnoho podstatného, stále platného, je uvedeno již v tomto 10 let starém dokumentu. Nyní po deseti letech stále řešíme, jestli se máme přizpůsobit technologiím?

• schopnost práce s moderními informačními a komunikačními technologiemi, schopnost vyhledávat informace, kriticky myslet
• prudký a v podstatě nepředvídatelný rozvoj informačních a komunikačních technologií
• zavádění nových informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání
• rozvoj informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání
• nová orientace vzdělávání: naučit se poznávat – zvládnout metody
o jak se učit
o jak využívat nové informační a komunikační technologie
o jak se vyhnout zahlcení povrchními informacemi, ale naučit se informace zpracovávat, měnit je ve znalosti a aplikovat
o umět kriticky myslet a hodnotit
• moderní formy studia s využitím informačních a komunikačních technologií

Jinak souhlasím s paní Říhovou, technologie ANO i NE, jak kdy, podle potřeby. Ikdyž co je to vlastně technologie? Jak hodit kámen, použít pazourek, nůž nebo kolo jsou také technologie.
Všechno jsou technologie. Všichni mají pravdu.
Přeji Hezký nedělní večer.

Dovolte poslední pokus o vysvětlení mého postoje, který však v žádném případě nechci vnucovat ostatním.
Specializované technologie jsou otázkou středních škol. Na gymnáziích, kde ještě studenti nejsou vyprofilovaní, je možné využít již značně rozvinutého úsudku pro kvalitní využití různých zdrojů informací a učit se na nich a s nimi. Považuji to, v dnešní přetechnizované době, za nezbytné, protože internet, zdá se, bude jedinou cestou k občanské společnosti, za předpokladu všestranně inteligentních uživatelů.
A teď k základnímu vzdělávání: myslím, že jsem schopna vzdělávat, vychovávat a zaujmout žáky i bez použití interaktivních tabulí a podobných zařízení. Chci, aby rozvinuli mj. vlastní představivost (náročné to je hlavně pro mě), chci, aby byli schopni vyhledat zdroje informací nejdříve jinde než na internetu, aby nebyli líní, navštívili knihovnu a naučili se "číst", spolupracovat. Pokud jsem jako zdroj podkladů k referátu povolila internet (všichni žáci mají přístup k internetu doma i ve škole), dala jsem jako podmínku minimálně 3 linky (měly být v plném znění uvedeny a dlouze jsme si povídali o plagiátorství apod.). Doma jsem je všechny prošla a posoudila relevanci a skutečné využití všech tří uvedených zdrojů. Ti žáci, kteří již dříve vykazovali schopnost orientovat se ve zdrojích, dobře si je vybírat, posuzovat je a vhodně je kombinovat, si dobře poradili i se zdroji internetovými. Ti ostatní nikoli, sice uvedli tři různé zdroje, ale informace ve skutečnosti čerpali jen z jednoho. Naštěstí ani oni nekopírovali. Tohle se však odehrálo až v deváté třídě. A myslím, že nebylo pozdě.

Tady pro mne končí všechna legrace. Internet je jen přenosové médium. V 16. století byste povolovala použití tištěné knihy?

Konečně jsem to pochopil. Komentář za mě formuloval Franz Kafka - Automobil sám o sobě není problematický. Problematický je jen řidič, ulice a ostatní cestující.

A na tom internetu snad žáci nečtou? Technologie zásadně vylučují spolupráci? A co když jiný zdroj potřebné informace než internet prostě není? Technologie nutně vylučují představivost?

Také dám příklad: Minulý týden jsem v literární výchově deváťákům nabídl Lustigovy / Němcovy Démanty noci jedině díky tomu, že jsem si je pomocí technologií vyhledal, stáhl, vypálil a promítl. A k tomuto filmu je potřeba hodně divácké přestavivosti.

Koukám, že jste se mi přes víkend nějak radikalizovali. Ani se nedivím, když se přidal pan Wagner. Chtělo by se mi reagovat hned na několik věcí, ale začínám mít pocit, že se nám ta diskuze tak trochu rozpadá. Zkusím tedy taky trochu přitvrdit.
Věděl jsem od začátku, že nebude snadné paní Petrů přesvědčit. Zkusím to tedy také naposledy. Právě vyšel můj článek o tom, jak tablety definitivně ukončují naše dumání nad tím, kdy technologie dětem poskytnout (http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11297/). Nebude to trvat ani 5 let a všechny děti budou již na 1.stupni vybaveny takovým přístrojem stejně, jako dnes mají mobil. Z toho jasně vyplývá, že se škola musí tomuto stavu přizpůsobit. Opakovaně tvrdím, že je zcela nezbytné, aby každý učitel uměl technologie vhodným a pro děti přínosným způsobem použít. Bavit se o tom, že by se měly děti od technologií na ZŠ odstínit, je holý nesmysl (nebo, jak jsem již psal, utopie). Zato bych zlatem vyvažoval ty učitele, kteří budou schopni i v situaci vybavení 1:1 zaujmout žáky smysluplnými aktivitami realizovanými bez technologií.
Mimochodem, ten blackout je velmi oblíbeným projektem, v němž si děti představují buď život našich předků nebo katastrofu poněkud větší, než je ta japonská (ta zatím zcela elektřinu nezlikvidovala).