Dobrý den,
blíží se konec roku a některé školy se mohou dostat do paradoxní situace smysluplně utratit peníze. Uvažuji, že bychom pořídili tabletovou učebnu a proto se ptám, jak řešit:

připojení cca 20 tabletů do školní sítě (tedy potažmo k Internetu)

dobíjení tabletů

co nejsnažší správa (například přes Google Apps)

Máte prosím někdo nějaké zkušenosti? Na co si dát pozor?

Velmi děkuji za reakce.

Pro rychlý nákup na konci roku je každá rada drahá. Zkušenosti z Prahy 6 ukazují (viz http://www.ceskaskola.cz/2013/11/praha- ... -v-cr.html), že kvalitní příprava trvá několik měsíců. Doufejme, že dokumenty z tohoto příkladu dobré praxe budou brzy k dispozici pro všechny školy.

Zadání je zřejmě míněno tak, že bude vytvořena mobilní tabletová učebna. Z toho zřejmě vyplývá nutnost kvalitní wi-fi po celé škole. Alternativou pro wifi po celé škole může být i skříňka s vlastním wi-fi routerem (ve skříňce může být samozřejmě i nabíjení, případně i NAS). Je třeba také kvalitní připojení k internetu a určitě je třeba vzít v úvahu i background, tedy využití školního serveru (ne vše má smysl stahovat z cloudu).

V nabídce jsou tři platformy:

• iOS - omezená nabídka typů s větší spolehlivostí, otestované aplikace s vyšší spolehlivostí, vyšší cena, nákladnější rozšiřitelnost.
• Android - široká nabídka zařízení v různých cenových hladinách (lépe zvládnutelné BYOD), nejrozšířenější platforma propojitelná s rozšířeným cloudovým řešení a aplikacemi Google, snadné připojení periférií.
• Windows 8 - omezená nabídka typů, otestované aplikace s vyšší spolehlivostí, vyšší cena, zpětná kompatibilita k PC, propojitelnost s rozšířeným cloudovým řešením Office 365, snadné připojení periférií.

Díky Janku za reakci a poukázání na mou nedokonalost.

V principu mi nejde o mobilní tabletovou učebnu, ale o učebnu pro zaměření na přírodovědné obory (přírodopis, zeměpis, fyziku, chemii). V zásadě ani nemusí být splněn princip 1:1.

Ale musí být stabilní konektivita (pravděpodobně wifi) pro cca 20-30 zařízení najednou. A také co nejméně problematické dobíjení (a třeba při současné práci s tabletem).
Mobilita je tedy druhotná.

Nicméně rozumím i případné poptávce jiných diskutujících, pokud budou chtít řešit primárně mobilitu.

Chápu vaše odborné zaměření na IT, ale myslím, že tablet není to pravé. Mimo jiné také proto, že na tabletu bez klávesnice se nedá normálně psát a k ovládání stačí zakrnělý ohnutý ukazovák nebo palec, oči šilhají na malou plochu displeje, hlava se nakrčuje, postava hroutí nebo kroutí a zakrňuje tak i duše žáka.
Pro tyto předměty je vhodná interaktivní tabule s doprovodným výkladem učitelky a hlavně vhodné, ověřené digitální učební materiály a jejich další akvizice, posuzování a diskuze o nich v komunikaci s dalšími vyučujícími. Pro fyziku a chemii i některá další navazující zařízení pro reálné pokusy s mechanikou, elektrotechnikou, optikou, měřením tlaků, teplot, astronomii blízkých těles, atd., atd. Pro přírodovědu ... atd.
Tablet je možná vhodný pro pasivní vnímání předkládaných hypertextových multimediálních dokumentů, včetně těch z webu, kde hrozí rozptylující rozplizlost do nekonečna dalších vazeb a informací a lákadla odvádějící pozornost od původního vyučovaného tématu.

Jako "skoro" zarytý odpůrce interaktivních tabulí nemůžete ode mne pane/í návštěvníku/ce podporu Vašich úvah . Mimo jiné proto, že mi jde v této učebně především o skupinovou (až týmovou) práci - například formou laboratorních prací. Takže frontální výuka (ať už s tabulí nebo bez ní) není pro mne to pravé ořechové.

Jinak samozřejmě se "projektové" technice v učebně nebráním, pokud o ni bude škola stát a budou pro ni zdroje. Nicméně prioritou je individuálně (1:1) skupinová (1:n, kdy n<=4) práce a tablety mi připadají rozhodně vhodnější v poměru cena/výkon .

Vždyť tablet může vypadat i takhle. Měla jsem možnost něco podobného vyzkoušet a psalo se mi na tom dobře.

Připojení bezdrátové klávesnice není problém u většiny tabletů.

Z páté řady je interaktivní tabule s nejběžnějším rozlišením projektoru 1024*768 bodu určitě hůře čitelná než libovolný tablet.

Zdravím, používáme ve škole iPady - 24 žákovských, 6 učitelských, píšeme na dotykové ploše, zvládáme tvořit i knížky, odpovídáme do testů, vyhledáváme na internetu, načítáme QR kódy, dodáváme titulky do filmů, které si natáčíme. Žáci se nekrčí, snad se jim nekřiví ani ty duše. Používáme obaly, ze kterých se dají vyrobit různé typy stojánků. Kromě sezení také pobíháme i po učebně, po chodbě školy, když plníme zadané úkoly.
Dobíjení je v kufru, ale iPad vydrží dost dlouho bez nabití (garantováno je 10 h.), kvalitní WiFi je nezbytností, nám ho zajišťuje HW od Applu - AirPort, s jiným HW nemáme dobré zkušenosti.

Ve svém aktuálním článku o kombinovaných formách výuky (http://spomocnik.rvp.cz/clanek/18181/) zmiňuji fakt, že se i dnes ještě najdou poměrně renomovaní odborníci, kteří v tomto šíleném boomu tabletů stále preferují netbook. Paní Boháčková by ten problém řešila jakýmsi hybridem, pan Wagner bezdrátovou klávesnicí. Stačí se podívat na ceny. Je to jistě hodně závislé také na tom, co chcete dělat. Pokud existuje riziko, že nebudete schopni dospět jinam, než k rozplizlosti (Návštěvník ned 08. pro 2013 16:30:35), pak je nejvhodnější tabule a desktop. Běhání ani projekty nepřicházejí v úvahu. A budete se samozřejmě muset obrátit k dodavateli vhodného výukového obsahu (jedině Fraus) a pořídit si white list povolených internetových adres. Doporučuji též prostudovat právě onu metodiku kombinovaných metod. Příští pondělí budu v seriálu pokračovat.

Omlouvám se za pozdní reakci na příspěvky i za to, že jsem zavčasu nenasměroval diskusi požadovaným směrem.

Jankovi Wagnerovi děkuji za vymezení systémů a Bořivoji Brdičkovi za inspirativní článek.
Můj problém však netkví ve výběru systému (muselo by se hodně změnit, abych si vybral iOS - zvažuji tedy buď Android nebo Win8) ani v naších končinách neotřelých a inovativních řešení (typu BYOD s možností zapojení dětí z domova ne-li přímo dovolit žákům jeden den mimo školu ).

Mně jde především o to nastavit u učebny:
a) stabilní připojení tabletů do školní sítě (a potažmo Internetu).
Wifi je schůdnější, ale jaké zařízení, aby to nepadalo? Může ale být i rozvod TP kabelů - máte někdo zkušenosti s tablety využívající TP?
b) způsob nabíjení.
Nejlépe tak, aby v případě zcela vybitého tabletu mohl žák ihned napojit tablet do napájení a po chvilce mohl pracovat za současného nabíjení a bez rizika poškození baterie. Zajímá mě typ nebo specifikace tabletů, které jsou na to připraveny a například využívání USB rozbočovačů s napájením.
c) co nejjednodušší správa tabletů.
Tj. takové řešení, které by tablety identifikovalo v nějakém administrátorském rozhraní (nabízí se Active Directory od MS či Google Apps pro školy) a současně aby umožnil individuální přihlašování uživatelů k jejich účtu (minimálně do cloudu). To by mi umožnilo některé úkoly řešit v běžné PC učebně a jiné v učebně přírodovědné.

Nakonec bych chtěl podotknout, že se jedná o běžnou základní školu s nikterak mimořádnými možnostmi finančními.

Snad jsem teď srozumitelnější...