Souhlasím s tím, že by měl být počet DÚ koordinován tak, aby nedocházelo ke zbytečnému přetěžování. Není přeci problém domluvit se mezi kolegy učícími jednu společnou třídu kdy a jak budou domácí úkoly zadávat, např. v pondělí čj a aj, v úterý... Jen aby se předešlo tomu, že jeden den dostanou žáci 6 úkolů a celý týden pak už nic.
A stejná pravidla?
Nevím. Asi by nebylo dobré nařizovat kolegům a kolegyním kolik kdo má zadat úkolů. Každý podle svého stylu výuky.

Řídit se stejnými pravidly jsem myslela právě učitele, kteří učí tutéž třídu. S tím souhlasím. Měli by se domluvit. Sama jsem zažila otázku, kterou jsem uvedela výše. V tom momentě jsem vlastně ani pořádně nevěděla, co odpovědět. Vykládat jim o smysluplnosti DÚ by bylo asi zbytečné.
Dejme tomu, že mají rodiče dvě děti ve škole každé v jiné třídě a každé z nich nosí domů jiný počet úkolů. Jeden třeba nemá žádné úkoly. Jaké by pak byly vaše argumenty. Rodiče si do takových věci rádi rýpnou.
Je i rozdíl v rodičích. Někteří berou DÚ jako ztrátu času a nemilou povinnost a na učitele tak nadávají. Druzí rodiče DÚ vyžadují a ptají se, proč je děti nemají.

Petro, myslím, že jste uhodila hřebíček na hlavičku. Jsou všechny domácí úkoly smysluplné???Vzpomínám si na dobu, kdy můj nejmladší syn chodil na 1. stupeň (8 - 10 let zpátky) a jeden z pravidelných domácích úkolů - každý den - bylo přečíst 10 stran z "Malého Bobše". Při dalších úkolech neměl čas na četbu své oblíbené knížky...Ptala jsem se paní učitelky, co je cílem (jaký smysl má tento úkol)? Odpověď: aby se děti naučily číst a získaly vztah ke knihám - mě odzbrojil, protože u mého syna měl tento úkol naprosto opačný dopad! A jsem přesvědčena, že nejen u mého syna. Navíc chodil do 5. třídy, techniku čtení měl v "malíku", vztah ke knihám získával přes oblíbené knížky. A jak to dopadlo? Zakázala jsem mu plnit tento domácí úkol, paní učitelce jsem každý den do deníčku zapsala, že přečetl ten den tolik a tolik stránek ze "své" knížky.. (a bylo jich více než deset).
Souhlasím s tím, že by se učitelé měli domlouvat, komunikovat spolu. A co týdenní plán? Nepomohl by? Na velké škole - kde se učitelé během týdne sotva potkají - by byl možná funkční "plán" úkolů v dané třídě..Stačilo by na nástěnku umístit tabulku formátu A4 s měsíčním kalendářem, kam by každý učitel zapsal den, uložení úkolu, ukončení úkolů - termín. Technické zpracování může být různé. Byla by to informace nejen pro vyučující, ale i pro samotné žáky...
Dana

Týdenní plán? To je zajímavý nápad, paní Dano. Díky za něj!
Máte s ním někdo zkušenost? Používáte na svých školách nějaké podobné pomůcky na koordinaci počtu domácích úkolů?

Dobrý den, Lucko!
téma týdenní plány je již otevřené - ne v souvislosti s domácími úkoly. Ale mám s nimi jen tu nejlepší zkušenost, doporučuji všem....
Dana

Dano,
myslela jsem právě v souvislosti s koordinací úkolů - zda někdo něco takového zkoušel, nebo zda používáte jiné pomocné nástroje. Jako učitel jsem toto téma také dost řešila, takže i mě to hodně zajímá. Díky za podněty.

P.S.: A jinak všem dobré vykročení do nového školního roku .

Lucko,
děkuji za vysvětlení. Na škole jsme začali tento způsob koordinace domácích úkolů zkoušet (již mnohem dříve - dávno před ŠVP). Problém jsem cítila ale v tom, že bohužel tento způsob nebyl všemi učiteli přijat jako "výchovně vzdělávací strategie". Byla to "ojedinělá" snaha některých třídních učitelů na 2. stupni, jak zjednodušit, či zefektivnit práci několika učitelů, ba samotných žáků...
Jsem přesvědčena, že tento model vyžaduje opět vzájemnou komunikaci učitelů, přijetí a respektováním dohody s maximální podporou (rozhodnutím) ředitele školy!
"Učitelé jsou schopni se domluvit a sjednotit, když mají žáka potrestat. Proč by neměli být schopni se domluvit a sjednotit nad cestami, které mohou jim i žákům pomáhat???
Dana