Pod týdenními plány pro 8. ročník ve WIKI padlo několik otázek k výuce matematiky na 2. stupni, k organizaci hodin, k použití učebnic a pracovních sešitů, k zařazování tematických celků z aritmetiky, algebry a geometrie

Odpovídala jsem na otázky dle své zkušenosti, ale myslím, že si položené otázky zaslouží i jiný pohled, proto je přenáším sem a těším se i na vaše názory a další otázky.

Otázka:
Zajímalo by mě, zda se vám více osvědčilo rozložení učiva postupně (aritmetika-algebra, geometrie) nebo prolínáním (během týdne např 2 hodiny aritmetiky a 2 hodiny geometrie). Přemýšlím, která varianta by byla lepší. Už jsem matiku v 6 a 7 učila a osnovami bylo dáno, že jsem to učila postupně. Ale teď přemýšlím nad změnou. Zajímal by mě váš názor. Případně klady a zápory. Děkuji Hanka D.

Odpověď:
Dobrý den Hanko, osobně se mi osvědčilo střídání jednotlivých tematických celků. Pokud je geometrie třeba hodinu týdně, pak je podle mého tímto šizena. Mám pocit, že co se děti za tu jednu hodinu naučí, stihnou za týden zase zapomenout. Pak je tu otázka toho, jak děti zvládnou přípravu na jednotlivé hodiny - pokud ví, že teď je celý týden či delší období blok geometrie, nebývá problém s rýsovacími potřebami. Když je geometrii vyčleněna hodina, obvykle zapomenou který den to je a pak se řeší, že nemá kružítko, ten zas úhloměr ap.

Otázka:
Zajímalo zda jste z pracovních sešitů používala jen Počtářské chvilky (PCH) nebo i něco jiného?

Odpověď:
Používali jsme opravdu jen Počtářské chvilky .. a stejně na ně většinou nebyl čas .. používali jsme je na rozcvičky, pak si je někteří doplnili až do konce sami.

Než jsem učila matematiku před mateřskou používali jsme PS Slavomíra a Ladislava Kočích vydané TV Graphics - jsou to dva sešity A4, vždy na pololetí a třetí s rozšířenými příklady (ten už jsme nepoužívali). Nějakou dobu vyhovovaly, je v nich dostatek příkladů na procvičování. Pak jsem se jimi ale začala cítit příliš svázaná, potřebovala jsem třeba jiné typy úloh atd. a vysvětlujte pak dětem a případně následně rodičům, že si koupili PS a až tolik s nimi nepracují . Další důvod, proč jsem se od nich odklonila je ten, že při tvorbě ŠVP jsme v několika místech přesouvali učivo a tím pádem PS nevyhovují i obsahově (například celá čísla jsme komplet přesunuli do šestky, zatímco dělitelnost hezky před zlomky do sedmičky). Takže v některých fázích budeme v šestce bez učebnice.

Hodně pracuji s vlastními PL - zjistím, že tohle potřebujeme procvičit víc, tohle nám naopak jde. Dost často jsou PL výsledkem okamžitého nápadu, zřejmě je v šestce budu hodně propojovat se zeměpisem a dějepisem (kdysi jsem je učila a hlavně ten zeměpis se myslím vhodně propojit dá).

Pokud to jde čerpám z DUMů, snažím se utřídit si použitelné odkazy (různé hry - viz můj pohled v digifoliu (http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2277) a pak občas potkám zajímavý odkaz jinde (třeba tenhle http://odkazy.rvp.cz/odkaz/z/2877/MATHEMATIK.html se myslím hodně povedl - dá se v něm najít hodně zajímavého a použitelného). PL si pak děti zakládají do desek - osmáci měli za ten rok desky dost narvané.

Otázka:
Ještě by mě zajímalo, jak si děti ukládají PL, mají je v euro deskách nebo jenom vložené v sešitě? A také by mě zajímala otázka portfólia a hodnotícího archu, co tím máte na mysli?

Odpověď:
PL mají děti v průhledných deskách se čtyřmi kroužky. Stejně tak si do nic zakládají prověrky a hodnotící archy. Chtěla jsem, aby si děti pravidelně zapisovaly, co jsme v každé hodině dělali (stručnou poznámku, zhodnocení vlastní práce). Na konci měsíce doplnili celkové hodnocení a i já jsem jim napsala pár slov. Došla jsem ale k tomu, že tenhle systém budu muset nějak změnit.
Desky = portfolia jsme zatím nechali plná a na začátku školního roku, během opakování, protřídíme, co je tak důležité, že v deskách zůstane i v novém školním roce.

Otázka:
Opravdu si tam pokaždé žáci zapíší? Dělají to sami po hodině nebo jste jim na to nechávala čas na konci hodiny? I písemky mají v deskách? Vy je nemusíte mít u sebe a uschovávat? A píší i rodiče komentáře k tomu hodnocení?

Odpověď:
Důvodem pro zamyšlení se nad podobou sebehodnocení je právě to, že ho ne všichni žáci prováděli pravidelně. Dávala jsem jim prostor na konci hodiny.
Uschováváme jen pololetní práce, ostatní necháváme dětem.
Někteří rodiče svůj komentář připojují, mrzí mě, že to není ve větší míře.

Otázka:
A k tomu portfoliu mají ještě normální sešit na matematiku nebo to taky mají v těch deskách?

Odpověď:
Mají ještě jeden sešit A4 školní i domácí současně.

Dobrý den Hanko, tak mě napadla ještě jedna otázka: kolik píšete písemek s žáky za pololetí (čtvrtletí)? Jakou jim dáváte váhu?
Já jsem s dětmi psala písemku skoro každou hodinu, byli to desetiminutovky na známku. Většinou odrážely aktuální učivo, dú nebo něco, co si měly děti dodělat. Pak psali velkou čtvrtletku nebo pololetku. A ta měla větší váhu než ty desetiminutovky. Ale učila jsem na sš. Přemýšlím jestli na zš zavést to samé nebo to nějak pozměnit. Děkuji za vás názor.
Hanka D.

I já píši s dětmi "desetiminutovky" kratičké prověrky na aktuální téma. Čas upravuji podle vývoje situace, obvykle těch 10 minut stačí, ale na pomalejší netlačím, aby odevzdali v limitu. Někdy se s danými příklady, někdy s možností výběru x příkladů z y zadání (různě obtížných a různě obodovaných .. mají si vybrat tak, aby získali tolik bodů, aby dosáhli známky, kterou chtějí), někdy s možností výběru x příkladů z y zadání (se stejnou obtížností, ale prostě mají možnost zvolit). Četnost podle toho jak je třeba, někdy každou hodinu, někdy ob hodinu, někdy třeba celý týden ne ..
Během pololetí získají děti 30 - 40 známek z těchto desetiminutovek, samostatných prací, prací ve skupině atd.

Pak píšu tematické prověrky .. po dokončení tématu, tam je čas delší

A zařazuji pololetní písemnou práci - celohodinovou.

Známky mají různou váhu, ale také každá odráží něco jiného.

Hanko, prosím vás, kdy učíte statistiku? A jakou formou?
Děkuji Hanka D.

Když jsem ji před lety učila, tak v osmé třídě. Prováděli jsme dotazníkové šetření "Jaká je ta naše škola", kdy děti sestavily otázky, obešly si třídy s dotazníky, vyhodnotily je
Zpracovávali jsme pak výsledky do různých podob - grafů i grafických srovnání (např. tři postavy ve skutečné velikosti - nejvyšší žák, nejmenší žák a žák, který byl ze 47% kluk a z 53% holka a měl průměrnou velikost) .. prezentovali jsme pak výsledky na nástěnce na školní chodbě a máme z toho svázanou knížečku

v ŠVP mám statistiku přesunutou do devítky a chystám se na podobné šetření