Je mi velmi příjemné číst si tuto diskuzi. Mrzí mne, že stejný náhled na výuku "malých" školáků nemají mnohé mé kolegyně. Vaše příspěvky mi však dávají naději, že to není konečný stav.

Příští školní rok budu také stát před dilematem - dovolí mi použít ve 3. třídě učebnice paní Kelly nebo budu muset použít učebnice, které chtějí paní učitelky z 2. stupně? Budu v tom případě vůbec chtít učit angličtinu ve 3. třídě?
Uvidíme, jaké bude rozhodnutí vedení...

Ono se to obvykle dá nějak udělat, aby se vlk.....znáte to. Třeba k tomu budete muset sáhnout, i když to stojí zbytečně mnoho sil a času. Osobně si myslím, že na kvalitu a efektivitu výuky nemá rozhodující vliv učebnice, takže snad by kolegyně mohly přimhouřit oči.....Držte se.

Děkuji za podporu.
Zatím nemá smysl si s tím dělat hlavu, vše se jistě koncem šk. roku 2010/11 vyjasní.

Nicméně souhlasím s Vámi, že lze učit podle kterékoli učebnice, když je člověk dostatečně tvořivý. Problém ale bývá pak s rodiči.
Mám (zatím) převážnou většinu rodičů, které se o výuku zajímají a jistě by rádi pomáhali svým dětem i při výuce angličtiny. Pokud však nebudou mít vodítko (a v případě, že budu učit většinou bez učebnice to tak bude), vzdají to a já je pak vlastně "vyšachuji" z výuky. A to by mně mrzelo.

Čímž se přesouvám k hlavnímu tématu diskuze: Jak rodiče reagují na učebnice, podle kterých učíte na 1. stupni? Jsou pro vás jejich reakce vodítkem k zamyšlení nebo i ke změnám?

Naši rodiče obvykle nereagují nijak- obvykle sdělí, že s angličtinou nemohou pomoci a to většinou ani v případě, že děti dostanou CD ( např. paní Kelly). Stane se, že doma jej ani nevybalí.

Možná by pak ve Vašem případě stálo za to rodičům prostě připravit materiál tak, jako jej chystáte dětem- plán, slovníček, odkazy atd. Podle situace. Stejně něco takového podle všeho děláte.

Je pro vás jedním z rozhodujících faktorů pro výběr učebnice také její pracovní sešit a poslechové CD pro žáky?

Poslechové CD by si možná zasloužilo své vlastní téma...?

Dobrý den, s velkým zájmem jsem si přečetla toto téma a byla bych moc ráda, kdyby se opět "rozjelo". Učím angličtinu prvním rokem, nemám na ni specializaci, a tak jakékoliv zkušenosti s její výukou jsou pro mě velmi vzácné.

Happy Street 1, 2 nebo Chit Chat 1,2? Čemu byste dali přednost ve 3. a 4. třídě a proč?

S učebnicemi paní Kelly jsem se seznámila na letní škole a určitě bych je nezavrhovala. Na první pohled (grafika) mě nezaujaly, ale myslím si, že metodicky jsou propracované. Velkou výhodou je, že jsou zvlášť vydány PS i pro žáky s SPU. Nevím však, jak by tyto učebnice a PS zaujaly děti a rodiče, když kolem sebe vidím jen nakladatelství OUP. I na 2. stupni (na jiné škole) žáci pokračují v učebnicích a PS nakladatelství OUP. Učíte/učili jste na běžné ZŠ podle řady paní Kelly? S jakým výsledkem?

Pracovní sešit je důležitou součástí učebnice a určitě by cvičení měla být v souladu s učebnicí. Pokud je k němu ještě připojeno CD na domácí procvičování, je to určitě jedině dobře. Škoda, že všichni rodiče ten smysl nevidí.

Moniko, třeba téma rozhýbete
A já jsem na váš popud pro angličtinu v 1. a 2. ročníku založila nové téma ZDE. Myslím, že téma si samostatnost zaslouží, díky za nápad.
Lenka

Dobrý den,

byť mám teď od učení krátkou přestávku, zaujala mě vaše diskuze k učebnicím AJ na prvním stupni. Vyučovala jsem AJ na ZŠ 6 let (od 1. do 9. třídy, velká sídlištní škola), vyzkoušela různé učebnice (vedle těch, které se u nás ve škole používaly standardně), ale zatím jsem nenašla učebnici, která by mi úplně vyhovovala.

Ve 3. třídě se u nás používal Chatterbox, později jsem zařazovala i Chit Chat, od 4. třídy Project. Učebnici zapůjčila každému žákovi škola, pracovní sešity si děti kupovaly. Chatterbox/Chit Chat mi docela vyhovoval – komiksové příběhy, písničky, hry i ostatní činnosti žáky většinou bavily, témata jednotlivých lekcí se dala dobře doplnit dalšími aktivitami, na jednotlivé tematické celky bylo dost času a (do určité míry) bylo možné zařadit je v libovolném pořadí.

S učebnicí Project jsem pracovala nerada, zvlášť první díl mi připadal tak trochu za trest . Podle mě Project zbytečně akcentuje gramatické struktury a neosahuje dostatek vhodných poslechových aktivit a textů. Je sice na učiteli, aby s ohledem na cíle, kterých chce dosáhnout, a s přihlédnutím ke schopnostem, věku a zájmům žáků vybral, čemu se v učebnici bude věnovat více, čemu okrajově, co případně zcela vypustí, ale když v učebnici převažují aktivity k „vypuštění“, začíná být tak trochu zbytečná. Proto jsem učebnici po nějaké době upozadila a používala hlavně různé doplňkové materiály: z internetu – myslím, že my angličtináři máme výhodu, že je opravdu z čeho vybírat; vlastní pracovní listy, materiály kolegů – sdíleli jsme je podobně, jako se materiály dají sdílet tady na portálu, limity na kopírování byly štědré – velké plus. Také jsme měli dobře vybavený kabinet (díky grantovým prostředkům) a k dispozici v některých třídách interaktivní tabuli.

Velmi se mi osvědčilo pracovat s materiály z British Council – Learn English Kids (http://learnenglishkids.britishcouncil.org/en), kde je spousta poslechových aktivit (pohádky, písničky, básničky) a tematicky zaměřených pracovních listů. Děti si oblíbily nejen některé melodie, ale především vtipné animace písniček a pohádek z těchto stránek. Řada z nich je navštěvovala i doma – jen tak, protože je to bavilo. Skvělé mi také připadaly knížky z řady Oxford Reading Tree (http://www.oup.com/oxed/primary/oxfordreadingtree) – obyčejné i neuvěřitelné příhody jedné rodiny (děti se těšily na každý nový příběh, na to, co se tentokrát stane jejich oblíbeným hrdinům), opakující se klíčová slova, přirozený jazyk pro vyprávění (minulý čas), úžasné ilustrace. K tomu další doplňující materiály – prstoví maňásci, obrázkové karty, pracovní listy (kopírovatelné) apod. Jediná nevýhoda – není to levná záležitost, když chcete mít kompletní řadu příběhů pro všechny úrovně a v množství, které by bylo dostatečné i pro větší skupinu dětí. Četli jsme je s žáky od 1. do 5. třídy, některé z pokročilejších úrovní dokonce ještě i v 6. či 7. třídě.

Dovedu si představit výuku AJ na prvním stupni i zcela bez učebnice a pracovního sešitu, zejména v případě, pokud škola disponuje dostatečným množstvím různých učebních materiálů a pomůcek a není problém s kopírováním. Možná by to bylo hodně náročné na přípravu, určitě by to vyžadovalo pochopení a podporu ze strany vedení školy i ostatních kolegů, ale především by bylo nutné takový záměr dobře vysvětlit rodičům, informovat je pravidelně a ještě intenzivněji o tom, co si žáci v hodinách za určité období osvojili, jak se jim daří naplňovat očekávané výstupy. Některým rodičům by tento přístup nemusel vyhovovat, mohli by mít obavu, že žáci bez učebnice ztratí návaznost, že nebudou moci společně s dětmi procvičovat jazyk i doma.

Máte někdo zkušenost se školou, na které se učebnice nepoužívají?

Dobrý den,
můžu Vás poprosit o sdělení zkušeností s učebnicemi angličtiny (3. a 4. třída) - učíme X let dle Chit Chat a ráda bych přešla k jiné řadě.
Děkuji za info.

Petro, díky za dotaz!
Protože jsme tu o učebnicích před časem už debatovali, přidala jsem váš příspěvek k této původní diskuzi. A vy se možná zkuste podívat, jestli i v těchto starších příspěvcích nenajdete něco užitečného.