V jiné diskuzi jste se dotkli tématu výpisků:
Učíte své žáky, jak si psát poznámky z výuky? Nebo výpisky ze zdrojů? Jak? Co používáte?

Možná jako inspiraci - o zápisech jsme se povídali také v PEPOUŠově vlnobití. Záznam chatu v prostředí Google Waves najdete zde.

Grafické znázornění učiva je pro žáky velmi důležité. Ale je potřeba je žáky naučit. Příklad můžete najít v:
- Mezera Antonín. Pro jaké povolání se hodím? Brno: Cpress, 2008, str. 140 - 146 (ať vás název nemýlí, není zvolen šťastně)
- Berger, Elisabeth, Fuchs, Hildegard. Učíme děti učit se. Plzeň, Fraus: 2009, str. 52 - 53. Uvádí tam šikovné zásady pro psaní poznámek:
1. Každý nadpis a kažnou novou myšlenku začni psát na nový řádek.
2. Nechávej si u poznámek dostatek místa, můžeš je později případně doplnit.
3. Centrální body zvýrazni barevně nebo je podtrhni.
4. Piš čitelně a v heslech. Celé věty jsou zbytečné.
5. Vymysli si a používej zkratky pro výrazy, které se opakují.
6. Pokud se vysvětluje cizí slovo nebo nový termín, napiš si konkrétní příklad. Díky tomu si pak i doma vzpomeneš, co výraz znamená.
7. Jsi-li vizuální typ, kresli si náčrtky.
8. Chceš-li vědět, jak si dobře rozplánovat stránku, zeptej se učitele.
Přidali byste něco?

To je moc pěkný přehled.
Doplním jen drobnosti:
ad 1) Nadpisy a podnadpisy různobarevně (pokud možno vždy stejně) - zlepší to pak orientaci v textech.
ad 2) To "dost místa" jsme zpočátku řešili asi 7 cm širokým okrajem (v sešitech A4).
ad 3) Zvýrazňování důležitých pojmů byl domácí úkol, který jsem denně kontrolovala a případně komentovala.
ad 4) Na začátku každé hodiny jsem dětem řekla, jaké je téma a jeho osnova (ze začátku jsem ji dokonce psala na tabuli). Při zápisu už děti tušily strukturu.

Nejtěžší asi byl bod 4, protože u nás jsou děti zvyklé psát velké zápisy a každý učitel si na nich dává opravdu záležet, takže žáci jsou zvyklí na bohaté věty a souvětí a přechod k heslovitým poznámkám musí být pozvolný a dostatečně dlouhý. Pokračovali jsme tak, že si z bodových poznámek měli za domácí úkol napsat plnohodnotný text. Vždy jsem jim dávala limit do 1 strany A4, ale většinou to přetáhli. Měla jsem jednu dívčinu, která to nikdy "nedala" pod tři stránky . Ale to bylo v sedmé třídě. V devítce už měla perfektní přehledné a přitom podrobné zápisy s minimem sloves. A jiná zase měla zápisky i myšlenkové mapy plné drobných kresbiček. To je pak radost! (Samozřejmě, že to nezvládli všichni, aby to nevypadalo, že se vytahuju . A jenom pár jich zvládlo "větvení" - nevím, jak se tomu odborně říká, mám na mysli takové ty čáry z jednoho pojmu, vypadá to trochu jako rozpis sportovních utkání.)

Vynikající nápad! Žáci si zopakují a ještě se při tom učí vyhodnocovat informace!

Souhlasím s tím, že by žáci měli používat formát A4 na poznámky. Umožňuje přehlednost. A pak - když mají pracovní list, není nic jednoduššího, než donést děrovačku a oni si to pak vloží k poznámkám.Pokud používají kroužkový blok - ale to až pro větší žáky.
... také systém poznámek Cornell je dobrý.

Děkuji všem za zajímavé tipy. Určitě některé z nich využiji.

"Uč je činiti činěním, neboť děti opičátka jsou, co uhlédají dobrého neb zlého, hned dělají" (Komenský)

Když učitel(ka) pouze povídá nebo výklad doprovází promítáním ilustrací, již vypočítaných příkladů, již nakreslených grafů, již napsaných letopočtů a děti se jenom dívají, chybí jim jejich vlastní zpětná vazba tím, že by viděné napodobily.

Když učitel(ka) postupně kreslí graf a děti jej postupně napodobují, když si společně s učitem(učitelkou) počítají příklad, když si podle učitele(učitelky) píší základní osnovu, nadpisy, kreslí vlastní rukou obrázek listu lichozpeřeného, malvice, peckovice, nebo jednoduchou ilustraci sil na páce, pamatují si to lépe než když to jenom vidějí.

Je třeba, aby učitel(ka) dětem převedl jak se píší poznámky a když ho děti budou napodobovat, pochopějí jak se poznámky píší a pak budou schopné si je dělat samy. A pak nejen vlastní rukou, ale i moderními IKT prostřeky (na notebooku, atd.).

Toto téma se ukazuje právě na začátku školního roku velmi důležité. Moje tři vnučky totiž jsou v období "linkování okrajů". Všechny tři (chodí na různé školy) věnovaly dvě hodiny linkováním okrajů sešitů ve škole a zbytek mají dokončit za domácí úkol.

Díky za názor v předešlém příspěvku. V příspěvku z 5. 7. je seznam zásad, jak učit žáky dělat poznámky. Chtěl byste jej doplnit a konkretizovat tak nějakou Vaši zkušenost? Budeme rádi.

Ještě, že si nemusejí linkovat sešity!

Na středních školách, když už žáci tolik nepodléhají rigidní subordinanci a uplatňují vlastní osobnost, je velmi efektivní úprava sešitu pro psaní dodatečných poznámek označení okrajů prostým zahnutím (a narovnáním) listů papíru v šířce asi 4 až 5 cm, nebo asi tak 1/3 do okraje. Po narovnání zůstane viditelná mez, za kterou si žáci mohou při domácím učení dodatečně psát vlastní poznámky, odkazy, zvýrazňující značky, apod. Například v sešitu fyziky, dějepisu, chemie a dalších, jsou dodatečné poznámy na okraji velmi dobře přístupné, přehledné a "nalinkování" je rychlé, levné, efektivní.

Učitelky nebo učitelé (například učitelé technického kreslení na středních školách nutí žáky dělat dokonce rámečky a rohová razítka), které nutí žáky linkovat sešity by měly také tuto dobu dělat nějakou nesmyslnou činnost, aby pochopily cenu času a energie.