Milá Petro!
Velmi Vám držím palce! Sama chodím do kroužku keramiky pro dospělé při zdejším DDM už sedmým rokem. Když občas v hodinách výtvarné výchovy nechám žáky tvořit s keramickou hlínou, jsou moje vlastní zkušenosti "k nezaplacení". Pokud nemáte možnost se obdobným zůsobem dostat k různým "fíglům", snad Vám pomůže pár drobných rad keramika-polosamouka:
- velmi důležité je hlínu dokonale zpracovat, nesmí v ní zůstat žádné "bublinky", v takových místech by výrobek při vypalování praskl
-při spojování dvou částí je nutné obě "zdrsnit", aby se daly pořádně navlhčit vodou a skutečně pevně spojit. Výhodné je navíc použít "šlikr" - blátíčko z hlíny a vody
- při válení placiček z hlíny, z nichž budete vykrajovat, je dobré použít dva hadříky -"nad a pod", aby se hlína nelepila k podložce ani k válečku, pozor na přehyby látky!
- opatrně se sušením výrobků. Pokud budete sušit rychle, výrobky popraskají. Větší kousky je dobré sušit volně přikryté igelitem
- čerstvě uplácané výrobky se skvěle začišťují houbičkou na nádobí "na mokro"
- vysušené výrobky se skvěle začišťují stejnou houbičkou "na sucho" - pozor! práší se!
- různé úlomky, zbytky, ztvrdlé kousky nevypálené hlíny stejného druhu shromažďujte. Pokud je v nějaké nádobě dobře navlhčíte, po pár hodinách se dají snadno znovu zpracovat
- glazury musejí být opravdu dokonale promíchané, aby nedošlo k různým nechtěným "efektům"
- raději pracuji s engobami, jak je nanesete, tak budou vypadat na vypáleném výrobku. Děti je nemají rády, protože se nelesknou...
- pokud se stane, že se výrobek při vypalování rozlomí, dá se slepit...
Přeji Vám hodně štěstí a také radosti z krásných výrobků!