V trochu úsměvných řádcích o dělení svačiny se Dana Svobodová pokusila téma zapomínání svačin rozšířit. S omluvou ho osamostatňuji, protože si myslím, že toto téma si zaslouží samostatnou diskusi.
Jak Vy řešíte se žáky zapomínání pomůcek?
Vedete je k vlastní aktivitě či jen pasivně přijmete jejich omluvu?
Píšete poznámky?
Postihujete kázeňsky třeba udělením napomenutí třídního učitele?

a) zapomenutý úkol - řeším až když není doručen ani druhý den - oznámením rodičům
b) učebnice - stačí mi omluva, nemáme paralelní třídy, takže těžko by si mohl zapomětlivec půjčit knížku ve vedlejší třídě
c) sešit - stačí omluva s tím, že další hodinu předvede, že má v sešitě doplněno
d) rýsovací pomůcky - tady mi omluva nestačí, protože je vyřazen z provozu - pokud zapomenou věci na rýsování očekávám aktivitu a že si je na tu hodinu půjčí, pokud nepůjčí oznamuji rodičům hned

zapomínání žákovských v posledních dvou letech řešíme výjimečně, protože na tenhle prohřešek jsme nasadili systém "3x a dost" .. v podobě 3x a třídní důtka (odbouralo se záměrné schovávání a zapomínání ŽK z důvodu očekávání špatné známky ap.)

a ještě k úkolům .. mám vždy s dětmi dohodu, že budou dostávat jeden úkol týdně .. vždy v určený a domluvený den .. takže i rodiče mají kontrolu, "dnes je středa .. máš úkol z matematiky"

Při zapomenutí čehokoli postupuji takto:
1) žák se automaticky omlouvá tak, že své zapomenutí zapíše do sešitu Sdělení rodičům (sešit nebo notýsek, který umožňuje podrobnější komunikaci mezi školou a rodinou - v ŽK je málo volného prostoru) a já značím do archu Zapomínání;
2) pokud nepřinese ani druhý den (týká se úkolů apod.), dostává již pětku. Následující dny přibude k pětce ještě vždy jeden zvláštní úkol;
3) za 3 značky na archu Zapomínání zapisuji poznámku do ŽK. Za pět poznámek v ŽK následuje kázeňský postih (napomenutí, důtka...).

Pokud se žákovi nahromadí více jak 3 zvláštní úkoly, které má vypracovat, zůstává následující den "po škole" a zvláštní úkoly dopisuje (je třeba předem oznámit rodičům, že zůstane ve škole déle). Většinou ale k této akci nedojde, protože rodiče (už konečně) dohlédnou na dopsání všech prací.

Naopak - žák, který za celý měsíc nemá žádnou značku na Zapomínání, dostává pochvalu do ŽK. Pochvaly mohou získávat i za třídní služby. Pochvala v ŽK maže poznámku za zapomínání (ale pouze za zapomínání!).

Dobrý večer,
velmi děkuji za otevření tohoto tématu. To je problém, který mne hodně zajímá, protože si s tím nikdy nevím rady. Na jednu stranu chci být přísná a dodržovat to, pak si zase řeknu, že se to může stát i mi, že něco zapomenu, a nakonec ty smutné očička
S těmi očičky si dělám legraci, ale je mi to velmi nepříjemné psát tečky, poznámky nebo to nějak zaznamenávat. Samozřejmě je jasné, že pomůcky mít musí, že musí dodržovat své povinnosti. Jsem ráda, že jste tady své pospupy napsali tak podrobně. Je to velmi zajímavé. Rozhodně si z toho vezmu příklad. Rozhodně. Já si zapomínání zapisuji k sobě do sešitku a pokud má někdo hodně, tak to jen oznámím rodičům na TS. Když čtu Vaše postupy, tak se až stydím. Přitom mi zapomínání hrozně vadí, hlavně sešitů a DÚ.
Postupujete takto už od první třídy?
Ještě jednou děkuji za reakce.
Petra Stan

Dobrý den,
jsem ráda, že pan kolega osamostatnil tento "problém". K tomu vlastně má "douška" směřovala. Zapomínání je skutečně složitá záležitost. Opět "přihodím" osobní zkušenost z "dávných" let. Holčička v páté třídě, doma další 4 mladší sourozence. Rodiče alkoholici, čekali až dcera přijde ze školy a odcházeli z domova...Vraceli se nad ránem. Žákyně nenosila úkoly. Neměla na ně totiž čas, starala se o své mladší sourozence. Měla jsem ji ještě trestat za nezodpovědnost svých rodičů????
I v dnešní době bychom měli umět rozlišovat: úmysl, výjimečnost, domácí podmínky. Všechny návrhy, které v diskusi zazněly, se mi líbí.. Důležité však je, alespoň myslím, aby se na postupu řešení zapomínání shodli a sjednotili všichni pedagogičtí pracovníci školy! Pak by nemohly vzniknout dohady typu: Ten učitel je "hodný", ten mi nic neřekne. Nebo naopak: Tak ten je teda drsný, zase mi "napařil" poznámku, že jsem neměl pravítko a tužku!
Dana Svobodová

Ještě jsem se trochu víc zamyslela nad řešením zapomínání paní kolegyně Pavlíny. Když žák dostává pětku za to, že nedonesl úkol, rozlišujete "hodnotu" této pětky od pětky třeba z diktátu nebo testu? Podle mého názoru, když žák nedonese úkol (zapomene), neprokazuje tím, že neví - neumí! Podle mého názoru bychom neměli projevy chování míchat do známkování výstupů...
V mé pedagogické praxi mi hodně pomohlo zavedení a používání týdenních plánů na 1. stupni. Tam jsme měli dopředu naplánovaná témata (co nás čeká?), domácí úkol (den, z čeho),stejně jako prověrku, test, diktát, dopředu jsem také avízovala, jaké pomůcky budeme následující týden potřebovat (látka, knoflík, trojúhelník, encyklopedie - domácí knihovnička...). Na konci týdne žáci provedli sebehodnocení všech částí daného týdne, následně jsem zhodnotila i já. K týdennímu hodnocení se mohli vyjádřit i rodiče. Nevzpomínám si, že bych musela řešit výrazným způsobem otázku zapomínání...Týdenní plán, podle mého názoru, je prostředek k delegování zodpovědnosti za své učení na žáka, potažmo rodiče. Tak mě napadá, nemohl by být "týdenní plán" opět samostatnou kapitolou????
Dana Svobodová

Ano, otevřete týdenní plány. Zajíma mne to, nemám s nimi zkušenosti.
Díky Petra S.

Ještě reakce na téma zapomínání.

S tím velmi souhlasím. U nás to tak tedy není. V naší škole je celkově dost rivalita

A co týče známkování zapomínání. Je to sporné. Pokud je to DÚ, který je klasifikován a dítě jej opakovaně nemá, tak by mu asi také dala pětku. Pokud je to sešit, či kniha, naznámkovala bych to.

Jak to řešíte Vy ostatní?
Petra S

Vidíte, Petro....máme další otázku. K čemu vlastně slouží domácí úkoly? Může to být prostředek k přípravě žáka na další učení, opakování nebo upevňování učiva...Obráceně řečeno: má učitel možnost oznámkovat i ústní domácí přípravu žáka? Nemá. Nikdy jsem domácí úkol neznámkovala! Opravila, to ano. Víte, pochopila jsem již na uvedeném příkladu holčičky, že každé dítě má doma jiné podmínky. U některého sedí maminka a říká: napiš měkké "i", nezapomeň čárku, háček...Jak píšeš začátek věty? A jiný žák s "vyplazeným jazykem" tvoří, vzpomíná, trápí se....A víte, jak to dopadlo s již zmíněnou holčičkou. Přišla mě požádat, aby mohla zůstávat ve škole a domácí přípravu dělat u mě v kabinetě. Já jsem si dělala svoji práci, ona svou. Po příchodu domů se dále starala o své mladší sourozence - připravena na další den.
Dana Svobodová

Tak u nás to ošetřeno je a pravidla máme zakotvena v Pravidlech hodnocení.