Dobrý den,
nemyslím si, že by učitelé o kooperativní výuce nevěděli. Je možné, že je od zařazování do výuky odrazuje náročnost na přípravu - stanovení cíle,organizace - zvolení vhodné techniky, pomůcky,čas, reflexe..., možná prvotní neúspěchy (třída není zvyklá pracovat ve skupinách, respektovat role, dodržovat pravidla, spolupracovat..). Také znám hodně kolegů - setkávám se s nimi na svých seminářích, kteří jsou přesvědčeni o tom, že pokud oni nebudou těmi, kteří učí, budou bráni jako špatní učitelé. Myslím si, že i tady může být "zakopaný pes". Při KV se zásadně mění role učitele. Přestává být "Děd Vševěd", stává se režisérem nebo chcete-li třeba ukazatelem cesty... A také dobrým pozorovatelem (mimochodem, má na to čas - pracují žáci).
Dana Svobodová

Dobrý den všem a především Vám, paní Svobodová
Už včera jsem si všimla, že jste se k nám připojila, ale byla jsem tak vyčerpaná a utahaná, že jsem se rozhodla "vypnout" nejen počítač.
Mám hroznou radost, že jste tady. Můžete nám pomoci svými radami nebo mě můžete napomenou či opravit, když budu psát nesmysly . I když KV využívám, rozhodně nejsem takový odborník jako Vy a už vůbec nemám tak široké zkušenosti.
Mimochodem z Vašeho semináře jsem odcházela nadšená. VŠEM DOPORUČUJI
a hlavně obohacena o nové praktické dovednosti. Vlastně poprvé jsem se tam setkala s technikami KV, které jsme si zkoušeli. Jak už jsem psala Romaně, mám pocit, že se hodí více na 2. st. a výše. Já pracuji hlavně s přesným rozdělením rolí ve skupině a jejich konkrétními úkoly. Výsledky mám výborné. Stále častěji se budu snažit používat techniky. Zatím se mi osvědčila Metoda tří barev. Ta děti dost bavila a byly soustředěné a klidné. Jak píšete, já jsem jen koukala, jak se učí navzájem. Opravdu zajímavý pocit. Myslím, že to je to hlavní a originální, co KV nabízí.

Ještě k tomu semináři. Byl opravdu moc přínosný, ale přiznám se, že kdybych neměla teoretický základ a pár praktických zkušeností, tak bych byla asi zmatená.KV je hodně složitá. Myslím, že učitelé, kteří na seminář jdou , by už měli mít nějaké teoretické základy o daném problému. Semináře jsou většinou praktické a teorie se moc neřeší, což je fajn, protože teorii si mohu přečíst v knize doma.
Rozhodně se na další seminář velice těším. Doufám, že bude co nevidět někde v okruhu 50 km od mého bydliště.
Hezký kooperativní den všem
Petra Stan

P.S. Nezapomeňte! Vše kolem nás: rodina, bydliště, zaměstnání, mezinárodní vztahy......je o spolupráci

Milá Petro,
děkuji za Vaše slova. Jsou velmi milá a moc si jich vážím. Máte pravdu v tom, že některé techniky KV se spíše hodí pro starší žáky. Ale jak jsem se již zmínila, úspěšná KV předpokládá zvládnutí "jednoduché" práce ve skupině. Tedy vidím to tak, že první stupeň by měl začít skupinovou prací, čtvrťáci a páťáci jsou schopni jednoduché techniky KV zvládnout a na to "v pohodě" naváže druhý stupeň složitějšími technikami (na semináři většinou zařazuji ty, s kterými mám osobní zkušenost, pochopitelně existuje nepřeberné množství). Nemělo by to být tak, že 1. stupeň žáky na KV připravuje, s přechodem na 2. stupeň vše končí....Škoda. A naopak je to také složité. Chtít po osmácích nebo deváťácích práci v kooperujících skupinách bez předchozí "přípravy". Nezávidím. Chce to trpělivost, čas, odvahu a chuť.
Krásné červnové dny.
Dana Svobodová

Dobrý večer,
přesně tak jsem to myslela. Začít od jednoduchého ke složitějšímu. Tedy skupinovou prací a postupně zařazovat složitější a složitější techniky. Tuto otázku zde položila paní Romana, která chce KV zkusit, ale obává se toho, že v její třídě (2. st.) bude težké naskočit. Chce to trpělivost, jak píšete, a dobrou motivaci. Rozhodně se ale řídím heslem, že vše se má vyzkoušet.

Ještě by to chtělo další a další nadšence, kteří by nám zde napsali své cenné zkušenosti. Těšíme se.
Petra Stan

Dobrý den,
díky za Vaši reakci, nebyla jsem na kurzu ke koo vyučování, ale byla jsem na kurzech Kritického myšlení a pročetla jsem knihy ke skupinové práci, také jsem čerpala info z programu Začít spolu, chodila jsem na náslechy ke kolegyni, která tak učila a také jsem prošla kurzem zážitkové PG, která k tomu také nemá daleko.
Hezký den!
J1.

Kasíková, Hana. Učíme (se) spolupráci spoluprací. Praha: AISIS, 2005. Je možno objednat na www.aisis.cz - zevrubné poučení a nabídka metod jak realizovat.
Zdraví Jenda

hezký večer,
tato diskuze mě velice zaujala. Ráda bych se nějakého semináře zúčastnila. Našla jsem jen semináře v Lužánkách. Určitě jsou i blíž, jen nevím, kde hledat. Poradíte?
Mám dojem, že by to byla dobrá metoda pro malotřídní školu. Je to správný dojem? Díky za odpovědi.
Jana

Milá Jano,
já učím na malotřídní škole a tuto metodu s úspěchem využívám ve spojené třídě. Dělám to tak, že jedna třída pracuje kooperativně, tedy relativně samostatně ve skupinách, tedy beze mne, a já zrovna pracuji s druhou třídou. Ale je také možné pracovat s oběma najednou, protože do skupiny třeťáků zadáte takovou činnost, která je jejich učivem, a do sklupiny čtvrťáků zase jejich učivo. Mám pocit, že pro spojenou třídu je práce ve skupinách jako dělaná.

No a ty semináře? Já chodím na semináře KVIC.
Petra

Dobrý den,
ráda bych položila otázku paní Saše Dobrovolné.
Vedete i kurzy kooperativní výuky?
Pokud ano, kde?
Děkuji

Milá Petro,

seminář pouze ke kooperativní výuce nevedu, ale metody kooperativní výuky jsou obsaženy v kurzu Kritického myšlení, které vedu pro KVIC či jiné vzdělávací organizace, a zase trošku z jiného úhlu pohledu zařazuji problematiku kooperace do seminářů osobnostní a sociální výchovy. Je to tím, že osobně ze své podstaty nejsem příliš příznivec krátkodobých např. 4hodinových kurzů, ale doba je rychlá a učitelé si žádají rychlou a účinnou pomoc, takže začínám uvažovat i o kratších seminářích.

K dané problematice mě ještě napadá, že mnoho projektů dnes nabízí služby koučů či mentorů - pokud budete mít možnost, rozhodně jich využijte - jedná se o individuální práci s klientem na základě jeho konkrétní potřeby - např. zlepšení komunikace s žáky, zlepšení spolupráce v rámci sboru, zařazování kooperativních metod do výuky apod.