Jana Kneřová píše:
Dobrý den,
já sama zatím jen vyráběla pracovní listy. Bylo to v době, kdy jsem učila ve zvláštní škole a ve třídě byli i žáci vzdělávaní podle pomocné školy a jeden žák se zbytky sluchu. Potřebovala jsem vytvořit takovou samostatnou práci, kterou skutečně zvládnou samostatně.
Když jsem se vrátila na základní školu a učila první třídu podle "Tvořivé školy", vyráběla jsem si pomůcky k praktickým činnostem. Šikovnější část rodiny se mnou večer trpělivě vystřihovala. Manžel mi prostě chtěl pomoci, abych měla čas se věnovat jemu a starší syn byl zvědavý, co stím budeme dělat a taky to bylo pro jeho kamarády, takže to dělal docela rád.
Jana
Dobrý den Jano,
jsem velice rád, že jste se do diskuze nad výukovými materiály zapojila. Vy jste totiž na to kápla. Když chce učitel začít tvořit nějaký materiál, musí vědět co chce.
Co mu chybí, co potřebuje.
Co mu na současných materiálech nevyhovuje.
Vy jste potřebovala vytvořit takovou samostatnou práci, kterou skutečně zvládnou samostatně žáci pomocné školy.
Věděla jste přesně co chcete a dokázala jste si představit výsledek svého materiálu v praxi. To znamená, jak by měl ve třídě fungovat.
Je totiž mnoho materiálů, které nevědí co chtějí. Autoři někde převzali typy cvičení a nějak je namíchali. Ale nemá to vnitřní didaktickou linku, která vede od někud někam.
Pokud se vrátím k mé výzvě, pomoci učitelům, kteří si začínají tvořit materiály, považoval bych vámi popsaný příklad za úplný základ.
Vědět co chci a co nechci. Stanovit si nějaký základní cíl.
Miloš N.