Díky za založení diskuse!
Hana:
"Jsou rozhodně přímější a nemají zábrany říct svůj názor. Otázka je, zda vždy volí úplně nejvhodnější formu, když občas hraničí z drzostí." - no jistě, že nevolí. Ani náhodou. Domnívám se ale, že je jedním z našich hlavních úkolů je to naučit. Což je možné jen vytrvalým nácvikem. Takže konkrétně: nezvolí-li žák vhodnou formu (= je drzý), neměl bych reagovat hystericky, protože tím ho neučím vhodné komunikační kódy. Měl bych ho upozornit, že zvolil špatně, a naznačit správné možnosti. A nadále vyzývat žáky, aby své názory otevřeně vyslovovali. (To celé je samozřejmě ideální případ, ono moci žákovi občas jednu vrazit, bylo by to taky pěkné...
)
A dále:
"Spousta dětí je spokojena sama se sebou a nemají potřebu udělat cokoliv navíc - najít, vyhledat, zpracovat .. přitom možnosti mají dnes rozšířené o internet." - Ano, to je průšvih. Ale obávám se, že na vině je zčásti i škola. Prvňáci a druháci takoví nebývají. Mám dojem, že na druhém stupni je strašně důležité, aby žáci měli pocit, že "o něco jde." Na nějaké hloupé hry a usnadňování nemají moc náladu, to všechno najdou doma lépe. Když jim dáme pocit, že jde o vážné věci, zaberou. Aspoň mně to většinou funguje, ale netvrdím, že je to jediná možná cesta...