Dobrý den,
v poslední době je na naší škole vyvíjen systematický tlak na učitele nedávat pětky na vysvědčení. Z doslechu je podobný trend i na okolních školách.
Jak je to u vás?

Doplním, že se bavím zejména o 2. stupni, i když podobný, ale méně palčivý tlak je i na prvním stupni.

Žádný vnější tlak na nedávání pětek necítím. Spíše vnitřní: myslím, že propadání je hloupost, která nic neřeší. Kdyby nebylo propadání, nebyly by možná pětky žádný problém.

Rozumím, nicméně pětka ještě nutně nemusí znamenat propadnutí.
Jde spíše o situace, kdy všechny cesty "ke zlepšení" selhávají, celá třída vidí, že daný žák neinvestuje nic a oni (a často to tak je) musí i čtverku "vydřít".
Já zase vnitřně vidím koláče bez práce.

Děkuji za Váš názor.

Ještě přidám čerstvou zkušenost. Dozvěděl jsem se, že jako učitel, který bere plat, jsem povinen "naplnit" kompetence dle ŠVP a není tedy možné, že by některý žák tyto kompetence nezískal. Pokud to nedokáži, jsem špatný učitel.
Jak ve fyzice, kde je nutné mít základy, "zkompetentnit" žáka/žákyni, který "skončil" matematicky v páté třídě a odmítá spolupráci mi není jasné.
Prý je to v zákoně, že já jako učitel si prostě musím poradit a slovo "nejde" neexistuje. Všechny nedostatečné jsou výhradně chybou učitele, žák za nic nemůže.
Ono to vypadá, jako bych chtěl mermomocí dávat pětky, což samozřejmě není pravda, ale jde o ten postoj, kdy všechno se vhodí na mou hlavu.

U nas to dovolene neni. Na prvnim stupni nejhure trojka.Na druhém můžete dát i pětku,ale za ty problémy vam to nestoji. Kam tohle spěje...

Ani u nás se pětky na vysvědčení nedávají

U nás to víceméně také tak je. Pokud někdo dá pětku, je prošetřen, jestli nehodnotí moc přísně, musí dodat napsané testy, jestli nejsou moc těžké, jestli bodování není moc přísné. Je vyvíjen tlak, aby se pětky nedávalo. Pokud hrozí nedostatečná, tak se učitel musí všemocně snažit, aby pětku nedal: vymýšlí referáty (stačí okopírovaná Wikipedie), pokud žák se i na toto vykašle, tak se stejně nějak ta čtyřka vymyslí. Důvody jsou jasné: problém z přeřazením propadlého žáka do nižšího ročníku (komplikace s počty žáků ve třídě), daný pětkař může kvůli tomu odejít ze školy a jít tam, kde se pětky nedává (škola dostává peníze podle počtu žáků), strach z inspekce (prověřuje pětky), touha vedení školy být nejlepší v okolí a tím přilákat další žáky (ukázat, že naši učitelé dokážou vzdělat i jinde nevzdělatelné žáky).
Fakt je ten, že žáci vědí, že nemusí nic dělat pro to, aby dostali dostatečnou (někdy je až komické, jak učitel se všemocně snaží žákům nedat nedostatečnou a těm je to ukradené). Určitě to popírá výchovnou funkci školy. Máme děti učit, že vzdělání je ta nejlepší investice, a přitom nemusí investovat nic a vzdělání jim padá do klína. Jaké návyky si z tohoto přístupu asi odnesou.
P.S. Je tady hodně ředitelů, je zvláštní, že se k této problematice nevyjádřili...

Za dvacet let praxe jsem zažil, že k záverečné zkoužce nepustili přísného zkoušejícího, neb zkoušený byl syn výrobního ředitele spřáteleného podniku. V současnosti se u nás dělá zkouška tak dlouho, než vyučující povolí. Pokud žák neuspěje u jednoho vyučujícího, zkoušku následně vykoná u jiného, pokud ani tam neuspěl, tak ředitel bez udání důvodu zkoušku anuluje a vypíše termín na další den u jiného vyučujícího. Popisuju maturitní či závěrečnou zkoušku. V případě nedostatečné na vysvědčení se prvně udělá komnisonální přezkoušení, nejlépe před pedagogickou radou. Na to dotyčný učitel musí udělat pět různých zadání včetně vypracování a hodnocení. To asi aby si příště rozmyslel takto hodnotit. Samozřejmě v případě neúspěchu je zkouška panem ředitelem anulována a vypsán další termín. Pokud již někdo propadne z více předmětů, tak opakuje ročník. Vyjímkou není ani repetent maturitního oboru s celkově 7 nedostatečnými. Když se jedná o vyloučení, tak ředitel začne o kolik desítek tisíc škola přijde, samozřejmě vždy se z jeho pohledu jedná o selhání učitele. Takže se už ani podmínečné vyloučení za 180 neomluvených hodin nedává. Co kdyby zase nepřišel ....