Navíc je trochu jiná situace na vesnických školách a jiná na městských. Zájmovou činnost ve městech má většinou na bedrech někdo jiný než škola.

A rodiče ve městech jsou za zájmovou činnost zvyklí vynakládat nemalé finance, u nás na vsi leckdy bývá problém i stovka na školní rok.

Nedovedu si představit, že kroužek povede nějaký učitel z donucení a příkazem, když ho to nebude bavit, tak co dá dětem? -ty tam z donucení chodit nebudou.
Prakticky vedu kroužky od svých 14 let (první byl loutkářský pod Místním kulturním střediskem od 1. ročníku SPgŠ) a mám za sebou tři dekády. Také jsem zažila dobu, kdy mně byl nařizován vedením školy obsah a náplň kroužku (... nemáme tu žádný technický,... tak jsem vedla technický, časopis ABC mě věrně provází do nynějška). Většinou mě vedení kroužků naplňovalo, protože se tam sdružovaly děti se zájmem a zažili jsme toho nepopsatelně (nejvíce mě inspirovala činnost v Asociaci malých debrujárů http://www.debrujar.cz). I když byl kroužek nebo činnost pod hlavičkou školy, brala jsem si ji dobrovolně jako dobrovolník, jako koníček. Teď vedu kroužek externě pod DDM. Nařídit vedení kroužku není dobrá cesta, s ohodnocením souhlasím (kolik jenom táborů jsem dělala "z lásky k dětem" bez jakékoliv peněžní odměny, za to těch zážitků!!!! O loňských prázdninách si mne "najalo" jedno mateřské centrum a zaplatilo, horentní suma to nebyla, ale nějak se začít musí

Také já jsem člověk, který dělá svou práci naplno, který počká, až rodinka usne (jako třeba nyní), pak sedá k počítačí a má konečně ten spávný klid na to, aby pracovat, aby uvažoval nad sovu prací, aby vymýšlel, hledal novinky...... Všechno, co píšete, moc dobře chápu. I já jsem ten, který sklopí hlavu a mlčky sleduje ty, kteří si ve škole odbudou své hodiny a co nejrychleji peláší domů. Zamávám jim z okna a jdu do družiny, pak jdu do kroužku, domů narozdíl od kolegů přijdu ve čtyři, v pět. Tam na mě čeká čtyřletá a devítiletá dcera se slovy, mami, kde jsi, a já přemýšlím, co je vlastně pro mě v životě důležitější. Věnovat se cizím dětem, nebo svým dětem?

Rozumím tomu všemu, o čem se zde mluví, chci dělat kroužky, chci být dobrá učitelka a věnovat se těm dětem co nejlépe, ale proč se to nedá spravedlivě rozdělit? Je to dost smutné.

Já jsem si kroužky užívala právě i s mými dětmi. Už když byli předškoláci, jezdili s námi na akce, když už byli "poškoláci" (ze ZŠ na gymnáziu) pomáhali s činností...

Jo, jo, na to se těší i mé děti.

Milá Petro,
takto to vždy bylo a určitě a bude dál . Vždy budou učitelé, kteří budou ochotni obětovat svůj čas škole a dětem a ti kteří takové oběti schopni nejsou. Je pak na řediteli, aby hledal cesty, jak tyto nerovnosti ve sboru nějak srovnat. Ne tím, že bude těm druhým práci nařizovat, ale že ocení (a nemusí jít jen o peníze) činnost těch prvých. Dělal jsem v kroužcích při škole po celých 40 let a většinou zadarmo. Ale vyzkoušel jsem také zařazení pod DDM (s menší odměnou), fungující na své škole. Vše má své plus i mínus. Ale vždy to vychází od samotného člověka, co chce a má dělat. Pro mne třeba byla největší odměnou radost mých dětí, jejich dobré výsledky v činnosti, kterou jsem s nimi dělal. A i když to bylo zadarmo, přesto se mi to někde a nějak vrátilo. Poznal jsem velmi dobře své žáky v jiné situaci a oni poznali takto mně. Rodiče takovou práci také nebrali jako samozřejmost a moc mi to jako učiteli pomohlo i na veřejnosti.

Je to tak jak jsi napsala. Zájmovou práci děláš také proto, že ten zájem máš sama ráda. A společně s jinými se ta radost násobí a přináší mnohem větší uspokojení. Takže nad tím moc dlouho a zbytečně nepřemýšlej. Nic nového se tady ani vymyslet nedá.

děkuji

Dobrý večer,
naprosto Vás, Petro, chápu. Taky pracuji na malé vesnické školičce, dětí máme dokonce o 2méně než vy a také mi přijde někdy nespravedlivé, že někdo zavře dveře školy v jednu hodinu a někdo tam je do tří hodin (ale bez donucení, podotýkám). Ale tak to je a tak to bude, pokud to chci dělat a záleží mi na tom, co všechno si děti ze školy "odnesou", tak to dělat budu. Na naší škole máme kroužky, děti je neplatí a my je máme finančně ohodnocené formou odměn.

Tak mě trochu uniká o čem se diskutuje: o využívání pracovní doby, která je od 8:00 hod do 16:30 hod, nebo o práci ve svém volnu? to jsou dvě odlišné věci. Naplnění racovní doby je záležitostí ředitele, osobní volno je dobrovolnost každého z nás. Tak o čem diskutujeme?

Ahoj, o kroužcích diskutují také v sekci předškolní. Ukazují na pronikání tržních vztahů do této oblasti. To je jediná cesta. Uvědomme si, že pokud nebude zcela transparentně nastaveno co učitel skutečně dělá, nemůžeme se před veřejností ničeho dožadovat. A určitě se mnou souhlasíte, že bychom se zlepšení svých pracovních podmínek měli dožadovat už jen proto, aby tím netrpěli naše děti. Nejen vlastní, ale i ty ve škole. Přepracovaný a naštvaný učitel přenáší tento svůj stav na děti a koná medvědí službu. Už jen vědomí učitle - já vedu kroužek a kolegyně ne - vytváří zbytečné napětí mezi lidmi. Oni to někteří neřeknou, ale mají to v sobě. (Proč učitelské povolání je na jednom z předních míst zdravotní rizikovosti?) Aby nedošlo k omylu: také jsem vedl kroužek zdarma, jezdil s dětmi po soutěžích ve svém volnu, ale pochopil jsem, že tudy cesta nevede. Naříkat, že to jinak nejde, je cesta do pekel. Hledejme nové cesty jak to půjde. Buďmě proaktivní.