Ahoj kolegové,
se zájmem jsem si pročetla tuto diskusi. Pokouším se uvědomit si, jak to mám nastavené já, protože v současné chvíli to skutečně je o osobním přístupu každého z nás. Politici nám nastavují mantinely a kdybychom se striktně drželi těchto mantinelů a snahy mít i trochu duševní pohody, tak by podle toho naše školství i vypadalo.
Osobně mám zkušenosti s placením kroužků i s provozováním kroužků "na oltář vlasti". Po zkušenostech s různým typem vedení školy i s různým typem odměňování jsem se dopracovala k tomuto postoji: Když se svobodně rozhodnu, že budu nějakou mimoškolní činnost dělat, je mi celkem jedno, jestli za ni dostanu odměnu. Jediným problémem je můj čas... Pokud mi ale jen doporučí mimoškolní činnost vedení školy, považuji za slušné tuto činnost odměňovat, a to nejen formou odměny(ta je za mou ochotu a kvalitu práce), ale také platbou za hodinovou práci. Tento způsob je dán i zákonnými normami. Pokud přistoupím na to, že budu dostávat nějakou odměnu, když to vyjde, je to jen můj problém.
Co si budeme nalhávat, naše školství funguje jen díky nadšení a entuziasmu našich učitelů...
Nicméně souhlasím s požadavkem chovat se tržně.Každá práce má svou hodnotu... i ta naše(Když se mi pokazí něco v domácnosti, zavolám si odborníka a zaplatím mu. Když někomu vzdělávám nebo jen hlídám děti, je to také služba...dokonce možná důlěžitější.). Dokud nebudeme schopni toto jasně deklarovat, nebude o tom nikdo ani uvažovat. Nečekejme, že my budeme hodní a svět to uvidí a odmění nás za to... tak to nefunguje.
