[quote="Jana Kneřová"]Dobrý den,
A právě to vede k úvaze nad tím, že jako učitelé bychom měli projít jakýmsi seminářem, který by nám v komunikaci pomohl.

Dobrý den,
já si dokonce myslím, že by komunikace, nástroje komunikace, jak přesvědčit a motivovat, jak si získat autoritu... a mnoho dalších témat mělo být povinnou součástí vysokoškolské přípravy pedagoga!!!!!
Dana

Milá Petro,
naivně jsem si doteď myslela, že jsem měla "takové štěstí" na rodiče jen já. Nyní si s Vámi stoupám do jedné řady...
I já řešila něco podobného. Maminka 14 dní po konzultačních hodinách, kdy jsme se vzájemně ujistily, že naše vztahy jsou v pohodě a že spolupracujeme na maximum, jsem se octla v ředitelně, kde tato maminka žádala o přeřazení svého syna do vedlejší třídy z důvodu "obavy z přechodu na II. stupeň". Mám ve třídě výrazně slabé žáky, a tak možná nevypočítáme takové množství příkladů na písemné dělení ani slovních úloh, jako vedlejší třída - usiluji o kvalitu ne o kvantitu. A tak vše důkladně rozebíráme a používáme opakovaný výklad, učení ve dvojicích atd., abych dala všem žákům šanci pochopit.
Moje argumenty padaly na zeď a kutálely se do kanálu
Po několika minutách mi maminka navrhla, že bych měla častěji psát desetiminutovky a testy, abych ty žáky "donutila" se to naučit. To už jsem málem nerozdýchala a opáčila jsem, že odporníkem na volbu metod z nás dvou budu zcela určitě já!
Bylo to vlastně směšné...
Jak to říkal pan Werich: "Nejhorší je srážka s..."

PS: (Ne)logická větička na závěr z žádosti této maminky... Žádá o přestup "i za cenu zhoršeného prospěchu svého syna." Dává to smysl? Bude pak víc umět??

Dobrý večer Dano,
souhlasím s Vámi. To by bylo určitě přínosné. A dost možná, že takové věci už na fakultách fungují. I když, pak bychom tu neměli asi téma: "To přijde, až budeš učit...". Vzpomínám, že jsme na fakultě seminář komunikace měli, bylo to počátkem 90.let. Bohužel se mi vybavuje jen vzpomínka na návštěvu rádia a na tvoření přednášky o Vlivu slintání žížal na rezavění zemské osy. Obracím se tedy na studenty....
Je součástí Vaší přípravy na učitelské povolání seminář komunikačních dovedností?
Jana

Dobrý večer vespolek,

musím s vámi všemi jen souhlasit. Naše povolání je skutečně velmi těžké a rozhovory s některými rodiči jsou vskutku vysilující, demotivující pro další práci.
I já jsem dnes měla rozhovor s jednou maminkou a vlastně jsem nepochopila, o co jí vlastně šlo. Říkala mi, že v sousední škole budou mít slovní hodnocení do třetí třídy a u nás se známkuje. Její dítě navštěvuje třetí třídu a je výborné. Ne, nevím, nepochopila jsem, o co jí šlo.

Kde je ta pomyslná hranice, kam až rodiče v rámci demokracie a spolupráce s nimi pustíme?
V čem jsou kompetence učitele?

Mgr. Bc. Jaroslava Tenkrátová

Dobrý večer! Souhlasím s vámi, že rodiče jsou dnes jiní - chybí jim pokora, soudnost, ale především úcta k učiteli i k tomu povolání. Ale co s tím? Slávka

No jo, Jarko, a kdo nám odpoví, kde se ta chyba se ? Kde došlo ke zlomu? Nevěřím tomu, že se to někdy vrátí, že si zase rodiče budou učitelů opravdu vážit. Samozřejmě nemluvím o všech. Všechny do jednoho pytle házet nechci.
Vlastně s rodiči problémy nemám. Vycházím s nimi výborně, ale znám mínění některých. Vím také od svých známých, co si o učitelích myslí.

Máte někdo nějaké "spolehlivé" techniky, jak si při konfliktu s rodiči počínat? Počítat do pěti? Zásadně se nepřít? Zásadně souhlasit?
Záměrně zlehčuji, omlouvám se.
Lenka

Neni jich mnoho, ale presto. Doslova odzbrojujicim se mi jevi podani ruky a konstatovani, ze rodice rada vidim. Slova doplnuji milym usmevem a pozvanim do kabinetu, tridy, pripadne nekam, kde budeme mit na "vrelou" diskusi klid. (Lepe je vybrat vzdalenejsi kabinet, rodice cestou malinko zchladnou). Pokud si dotycny rad sedne, sedam si tez, ovsem na zidli, ktera je vyssi nez jeho. Coz obnasi predem si ocima preletnout, ktera z zidli to je . No a posledni, i toho nejvetsiho darebu nejdrive pochvalim, nebot v kazdem je ta jiskricka dobreho.

Martino!
Rozhodně si myslím, že v mnohém máte pravdu. Určitě na rodiče funguje pochvala i vřelé slovo. Myslím, že učitel musí být mnohdy taktik, aby zažehnal problém a také jedním vstřícným, ale věcným jednáním může na vždy vzdudit v rodičích důvěru a zasít tak semínko pro dobrou spolupráci. Slávka

Dobrý den všem.
Já rozhodně souhlasím s tím, co Martina napsala, ale na jednu věc bych ráda upozornila. Ne však ve zlém .
Nedávno jsem byla na kurzu neverbální komunikace a tam nás učitele paní lektorka upozorňovala na to, že u jednání s rodiči nikdy nemáme sedět výše než oni a už vůbec ne stát. Údajně se mohou cítít, jako že se nad nimi povyšujeme a nejsme si rovni a nezískáme si je na svou stranu. Nevím, jak je to s tou zvýšenou židlí, asi to nebude tak horké, ale řeknu Vám, já když přijdu na třídní schůzky, paní učitelka nade mnou stojí jako soudce nebo kat a moc příjemné to teda není. A to mám dceru premiantku.

Já jako učitelka sedím naproti rodiče v pohodlném křesílku stejně jako on. Povídáme si a popíjíme kávičku.