Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 61 ]  Přejít na stránku: Předchozí  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: Konflikty s rodiči
PříspěvekNapsal: pon 17. srp 2009 7:14:42 
Offline
Člen Rady starších
Uživatelský avatar

Registrován: pon 18. kvě 2009 10:59:11
Příspěvky: 1720
Kupodivu se nám to ještě nestalo :) To se spíš stalo, že kolegyně odmítla podepsat zápis z jednání o jejím přestupku .. tam jsme to řešili textem, že odmítla podepsat a protože u toho byli ještě další "svědci" .. tedy přítomní .. podepsali se i oni

Ve škole při jednání s rodiči chceme, aby byl při řešení problému přítomen výchovný poradce, případně někdo z vedení nebo ještě jiný učitel.

_________________
H.


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
 Profil  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Konflikty s rodiči
PříspěvekNapsal: pon 17. srp 2009 8:48:02 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: stř 05. srp 2009 11:11:24
Příspěvky: 54
Mgr. Petra Stanjurová píše:
To jsou hodnotné rady. Souhlasím s vámi, ale co když rodič odmítne takový zápis podepsat. Samozřejmě i to jeho odmítnutí může učitel do zápisu zaznamenat, ale jak pak dokáže ostatním stranám, že si vše nevymyslel, nepřidal si něco, nebyl objektivní apod.?


Samozřejmě, že se to může stát. Pak ale následuje další postup, který jsem výše uvedl. Písemný protokol není jen administrativní akt, ale má zklidnit napětí, přibrzdit rozjetého rodiče a donutit ho normálně přemýšlet. A většinou to velmi dobře zafunguje, takže další jednání proběhne docela normálně a kulturně.


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
 Profil  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Konflikty s rodiči
PříspěvekNapsal: úte 03. lis 2009 19:51:21 
Stejný problém při jednání s rodiči jsem mívala i já. Avšak pomohlo mi uvědomit si ,že rodič je ten, kdo má problém a né já. Většinou problémové dítě ve škole bývá problémové i doma, ikdyž Vám budou různí lidé včetně rodičů tvrdit něco jiného. Tito rodiče již bývají ??unaveni??, proto jednají vznětlivě a podrážděně. Ten, kdo bývá při takovém jednání v pohodě, potom mohu být jenom já. Petru zdraví Pavla.


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Konflikty s rodiči
PříspěvekNapsal: pon 23. lis 2009 13:42:39 
Offline
Člen Rady starších
Uživatelský avatar

Registrován: stř 14. lis 2007 20:20:52
Příspěvky: 961
Ahoj všichni,
pozorně jsem si přečetl vaše názory, které jsou velmi cenné. Bylo by škoda, kdyby zapadly. Proto jsem se pokusil shrnout je do několika bodů:

Konflikty s rodiči a jak se na ně připravit
•Vytvořit dobré podmínky pro rozhovor
•Nenecháme konflikt rozrůst do velkých rozměrů a řešíme jej co nejdříve.
•Pokud nemáme v tomto okamžiku čas nebo se cítíme emočně v nepohodě, požádáme o sjednání schůzky na jiný termín, kdy budete mít na daný problém dostatek času a klid.
•Přivítat se s nimi podáním ruky, vzájemně se představit.
•Důvěrnost (vyhledáme si místo, kde budeme sami)
•Je dobré se posadit, protože tím naznačujeme, že si rodičů vážíme a máme pro ně čas.
•Vysvětlíme, že je zvykem udělat zápis z našeho jednání a poprosíme jej, aby pomohl s formulacemi.
•Pokud je to vážný konflikt, přizveme si výchovného poradce či jinou osobu z vedení školy.
•Sedneme si na stejnou úroveň ale nikdy ne čelem proti sobě (konfrontační pozice)
•Pokud můžeme, nabídneme vodu, čaj, kávu.
•Než začneme hovořit o daném problému oceníme, že rodiče přišli a že si toho vážíme, že mají zájem o své dítě. (Důležité pro navázání kontaktu.)
•Chováme se klidně a přátelsky a s respektem k rodiči.
•Zdůrazníme společný zájem o dítě a potřebu se domluvit tak, aby to prospělo jemu.
•Vždy si najdeme něco, co můžeme na jejich dítěti pochválit.
•Promyslíme své stanovisko k danému problému a připravíme si argumenty.
•Při rozhovoru rodiče „zrcadlíme“. Tím dáváme najevo, že si ho vážíme a že ho posloucháme. Budujeme důvěru.(Zrcadlení je komunikační technika: doplňující otázky, shrnujeme co rodič řekl a ptáme se, zda jsme dobře porozuměli, sledujeme mluvícího rodiče pohledem a občas dáme najevo, že posloucháme, popíšeme a uznáme za legitimní emoce, které rodič projevuje, atd.) Zásadně se neprobíráme v nějakých materiálech, nečteme a neděláme jiné činnosti, které by si rodič mohl vykládat jako nezájem.
•Zdůrazňujeme v rozhovoru to, v čem jsme zajedno.
•Necháme rodiče vypovídat a zbytečně jej nepřerušujeme.
•Ptáme se rodiče jak by daný problém řešil on. (Co byste navrhoval? Jaký navrhujete postup?)
•Domluvené řešení si necháme odsouhlasit a dáme do zápisu.
Pokud vás napadně ještě něco dalšího, připište.

_________________
Zdraví Jenda


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
 Profil  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Konflikty s rodiči
PříspěvekNapsal: pon 23. lis 2009 16:23:19 
Offline
Člen Rady starších
Uživatelský avatar

Registrován: úte 19. kvě 2009 16:16:00
Příspěvky: 721
Jendo, moc děkuji za shrnutí. Určitě mi v mém jednání s rodiči pomůže.
Nedávno jsem ale měla jednání s maminkou, která byla velmi psychicky v nepohodě (chvílemi plakala), ale odmítala cokoli - nápoj, sednout si, ... - jen stále opakovala, že ještě nikdy s nikým neměla konflikt a něco vyžadovala. Mluvily jsme spolu asi půl hodiny, z toho jsem dobrých dvacet minut vůbec nechápala, o co mamince šlo. Nakonec jsme si to snad ujasnily. Mě se nezdálo, že by o nějaký konflikt šlo, ale paní to zjevně vnímala jinak. Nemáte někdo radu, jak takovéhoto rodiče uklidnit?

_________________
Petra


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
 Profil  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Konflikty s rodiči
PříspěvekNapsal: stř 25. lis 2009 10:26:36 
Offline
Člen Rady starších
Uživatelský avatar

Registrován: stř 14. lis 2007 20:20:52
Příspěvky: 961
Ahoj Petro, těžko soudit, ale z toho mála informací to vypadá na to, že má problém hlavně maminka. A ten problém může být někde úplně jinde než u dítěte. S tím asi nic nenaděláš. To by chtělo asi koučování maminky, aby se u ní změnilo vnímání světa a nastavilo nějaké jiné jednání. S osobami, které nemají pořádek v sobě, se těžko jedná. To mi ale zase rezonuje s kompetencemi a jejich rozvíjením u žáků. Pokud člověk ví jak na tom je, má jasno o svých potřebách a umí je sdělit, tak můžeme jednat. Jinak je to těžké. Vidíš to taky tak?

_________________
Zdraví Jenda


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
 Profil  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Konflikty s rodiči
PříspěvekNapsal: stř 25. lis 2009 20:35:32 
Offline
Člen Rady starších
Uživatelský avatar

Registrován: úte 19. kvě 2009 16:16:00
Příspěvky: 721
Ano, Jendo, máš pravdu. Hlavně jsem tam postrádala to ...umění sdělit, co chci...
Jen jsem ještě přemýšlela, jestli tam částečně taky nebyla chyba na mé straně. Přece jen, bylo večer, po třídních schůzkách,...

_________________
Petra


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
 Profil  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Konflikty s rodiči
PříspěvekNapsal: čtv 07. led 2010 16:04:05 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: stř 06. led 2010 16:55:45
Příspěvky: 5
Citace:
Obracím se tedy na studenty....
Je součástí Vaší přípravy na učitelské povolání seminář komunikačních dovedností?
Jana


Ve 3. ročníku máme dvou-semestrální předmět "Komunikační dovednosti". Jeho obsahem bylo: 2 hodiny, kdy nám paní docentka diktovala nějaký souhrn o tom, co to je komunikace; 3 hodiny, kdy si každá z nás připravila referát na část knihy "Strategie školní třídy", J. Cangelosi; 5 hodin, kdy jsme byly na násleších v různých třídách a různých hodinách a měly jsme si zapisovat jaké chyby paní učitelka při komunikaci dělá a co dělá naopak správně.

O komunikaci jsme se tedy nic užitečného ani nového (zatím) nedozvěděly. Kromě toho, co jsem se dočetla i tady. Že se máme na co těšit, až budeme jednat s rodiči.

Opět to je tedy jeden z těch miliónu předmětů, který k ničemu nepotřebujeme a máme ho jen do počtu. I když to docela "zachraňovaly" ty náslechy, protože každá chvilka, kdy se ocitnem ve vyučování mezi dětmi, nám dá víc než sedět týden ve škole.

Miriam


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
 Profil  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Konflikty s rodiči
PříspěvekNapsal: sob 13. úno 2010 23:59:21 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát 12. úno 2010 23:32:01
Příspěvky: 55
:D Docela zajímavé počtení.
Nejsem učitel, ale rodič, možná by vás zajímal i názor druhé strany. Mám totiž také neustálé vády s vedením školy.
Mám zájem o své děti (obě se výborně učí ve 3. a 5. třídě). Zajímá mne, co se ve škole učí, co dělaly. Zajímá mne, kdo je učí (důvěra není zcela slepá, chci vědět, s kým mám tu čest), podle čeho je učí (když přijde s nějakou otázkou, abych byl alespoň rámcově v obraze). Přiznávám, že jsem patrně dost osamocený rodič, většina to má tak zvaně na háku.
Protože mám zájem o své děti, chci pro ně to nejlepší, tedy i nejlepší školu (v rámci možného). Občas se stane, že se mi něco na škole či systému nezdá, občas přinesou děti ze školy tak neuvěřitelné věci, že se to nedá jen tak přejít. Příklady? Syn přinesl informaci, že Pluto je planeta a na námitku žáků učitelka údajně sdělila, že je to tak v učebnici, tak se to tak bude učit. Syn si začal svého času stýskat, že kdyby nebyl ve třídě ten a ten, mohlo by se pokračovat ve výuce rychleji. Dcera nebyla schopná v pololetí první třídy přečíst kloudné (tříslabikové) slovo, natož větu (je dislektik a učila se genetickou metodou), Mě se třeba nepozdávalo, že škola má jen slovní hodnocení (které z podstaty nezohledňuje stav vědomostí ve srovnání s ostatními nebo s požadovanou úrovní znalostí). Hodně se mi nelíbilo, že školní psycholožka požádala rodiče o souhlas s prací ve třídě, a přesto, že jej nedostala, ve třídě bez okolků vyvíjela činnost. Učitelka, která k synovi přišla na 3. a 4. třídu nebyla schopná rozdělit práci podle intelektuální úrovně žáků, takže Ti lepší se ve třídě nudili. A tak podobně.
Problém je ten, že naše škola pohlíží z principu na rodiče, kteří projevují o dítě zájem, jako na nepřítele školy. Odmítá s nimi racionálně argumentovat (jaké pohádky jsem si vyslechl na téma slovní hodnocení... rozvalení sociálního klima ve třídě! aj.). Škola mi odmítla poskytnou nebo aspoň nahlédnout do osnov speciálního předmětu (náboženské tradice) s odkazem, že na to nemám právo. Na písemnou poznámku učitelce k Plutu se mi vrátil 4 stránkový dopis ředitelky s douškem, proč vlastně na škole jsme? Klasifikaci jsem žádal pro své děti přes tři roky, až nakonec vyrostly (nechtěl jsem změnu klasifikačního řádu), na požadavek, aby ve 3. třídě syn nebyl hodnocen razítky s všelijakými zvířátky, takže vyznat se v jejich hierarchii bylo nemožné, se mi dostalo nabídky, ať já sám vymyslím systém hodnocení. Na můj dotaz, jakou váhu má slovo rodičů, když na ně škola nehledí (případ s psycholožkou) vedl jen k letité aversi s ředitelkou.
Nejsou všechny "konflikty" vyvolány jen rodiči. Jsem tvrdohlavý, nenechám se opít rohlíkem. Pokud mi ale škole nejednou naznačuje, že jestliže jsem dal dítě do školy, dál se nemusím o nic zajímat, mám s tím problém, který nemohu jen tak přejít.
Tolik tedy pohled z druhé strany :mrgreen:


Naposledy upravil Karel Fous dne ned 14. úno 2010 21:30:08, celkově upraveno 1

Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
 Profil  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Konflikty s rodiči
PříspěvekNapsal: ned 14. úno 2010 9:36:23 
Offline
Člen Rady starších
Uživatelský avatar

Registrován: stř 27. kvě 2009 19:32:25
Příspěvky: 2431
Milý pane Karle,

velmi děkuji za pohled z druhé strany. Skláním se před Vaší odvahou, když jste ochoten diskutovat s učiteli na "učitelském" portálu. Doufám, že tady s námi zůstanete co nejdéle, s názory rozumného rodiče je užitečné diskutovat.

Vždy, když mne osloví rodiče některého z mých žáků, stáhne se mi žaludek a přemýšlím, co jsem provedla. Stává se to rodiči také?
Pak s rodičem hovořím a stále si musím v duchu říkat, že to, co mi rodič říká, není útok na mou osobu, jen se stará o své dítě. Přiznám se, že jsem k těmto myšlenkám došla teprve pedagogickou praxí a trvalo to docela dlouho. Dřív jsem se stále chystala odporovat, obhajovat. Předpokládám, že se stejnými pocity přichází rodič na schůzku iniciovanou učitelem, že?

Když tedy předpokládám, že máme stejné pocity ve stejných situacích, proč tedy dochází ke konfliktům? Jsme na tom stejně a měli bychom mít i stejný cíl...?!

_________________
Pavlína Hublová
koordinátor referátu pro správu a rozvoj Metodického portálu RVP.CZ


Ohlásit tento příspěvek
Nahoru
 Profil  
Odpovědět s citací  
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 61 ]  Přejít na stránku: Předchozí  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7  Další

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Můžete zakládat nová témata v tomto fóru
Můžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na: