Petře (a Lenko),
nebylo by téma "muži do škol" na nové vlákno? Sem chodí docela dost mužů učitelů, možná by bylo zajímavé podiskutovat o tom, proč ve školství zůstali, co je tam drží a jak je to vůbec u vás na školách s poměrem muži - ženy? Jsem si vědoma toho, že MŠMT v poslední době nějaké kroky dělalo, ale jaký to mělo význam, jsou nějaké výsledky...? Odpoví mi někdo?

Dobrý den,
chtěla bych se ještě vrátit k dozorům.... Jsem přesvědčena o tom, že jsou nutností. Už si nejsem tak docela jista, zda to musí být učitel, vychovatel. Docela by se mi líbil model: posluchač pedagogické fakulty na dlouhodobé praxi, učitel (suplent) nebo prostě někdo jiný. Vím, zní to idealisticky, nereálně - nejsou finance - ale víte, kolik by takový člověk ušetřil sil, elánu, nervů učitelům? Co vy na to?
Dana Svobodová

Dano, jako byste mi mluvila z duše. A naprosto souhlasím s tím, že by to nemusel vůbec být vychovatel či učitel. Možná je škoda, že už mladí muži nemusí chodit na náhradní vojenskou službu....

Co třeba asistent placený úřadem práce?

To jsou opravdu zajímavé nápady. To mě nikdy nenapadlo.
A co by ten člověk dělal, když by zrovna nedozoroval?
Třeba o přestávkách je dozor tak 15 min.

A co paní školnice? Třeba u nás jsou ve škole dvě, každá si pohlídá jedno patro. To by nebylo špatné, ale nevím jestli by dokázaly vhodně "pedagogicky" zasáhnout v případě potřeby nebo by děti prostě jen "seřvaly".

Ten asistent, kterého navrhuje pan Luboš, se mi líbí... A co by mohl dělat kromě dozorů? Na škole se najde práce dost. Třeba vedení sbírek - pomůcek, žákovská, učitelská knihovna nebo dohlídávat žáky, kteří v hodinách ohrožují vyučování natolik, že se jedná o poškození zdraví učitele (i ostatních spolužáků) - chápejte v mimořádných situacích (mimochodem: opět jeden z mnohých návrhů APZŠ k novele školského zákona). Myslím, že na velké škole by se takový asistent asi nenudil.
Poznámka navrch: už jste viděli lékaře - operatéra, že by si sám chystal pacienta, operační nástroje...?
Dana

Dobrý večer, neznám současné možnosti škol, tak jen jednu vzpomínku ze školní praxe. Byla jsem na malotřídce, kde kolektiv držel pěkně pohromadě a p. ředitelka měla velké nadšení pro věc. Chtěla svým učitelkám dopřát . Učilo se ve dvouhodinových blocích, kdy mohla být jen malá přestávka ve třídě. Před velkou přestávkou paní uklizečka uvařila p. učitelkám kávu ( aby o přestávce už byla akorát ). P. učitelky se pak sešly ve sborovně , posadily se na měký gauč a křesílka, probraly, co se ve které třídě děje, vypily kávu, snědly svačinu a spojeně se vracely do třídy. DOZOR VYKONÁVALA P. UKLIZEČKA S P. ŠKOLNICÍ. Pěkný příběh ne? Navíc pravdivý. Byla to úžasná pohoda. Jana

Dobrý večer,
na základní škole jsem měla to štěstí učit pouze dva roky. Co pro mě bylo nejhorší, tak to ty přestávky a dozory. Pro mě šílený kravál, pískot, hluk! Pokud by to šlo, měnila bych přestávky za supl. Obdivuji všechny učitelky, jak tu hemžící pištící drobotinu zvládáte?
Irka

Dobrý den! Dozory také nemám příliš v lásce, ale jsou skutečně nutností. Obzvláště pevně stanovená pravidla a důslednost jsou na místě. Také jsem zažila, že dozorovaly paní uklízečky, ale nebylo to nic příjemného. Děti je toiž vůbec neposlouchaly, a tak jsme velmi často řešili nejen děti, ale dělali jsme i poradnu pro "zhroucené" paní uklízečky. Co je tedy lepší? Držet dozor sám nebo asistovat jiné osobě? Zdravím vás Slávka Rolencová

Bohužel, souhlasím s názorem, že jiné dozorující osoby mají /by měly problémy s udržením kázně. Vidím to u nás, kdy v šatnách má průběžně dozor šatnář alias pravá ruka školníka. Už žáci od 3. ročníku si z něj prakticky nic nedělají.
Jediná autorita, která ještě funguje, je (bohužel) učitel. A tak dozoruje nejen šatnář, ale i učitel.

PS: Jsme velká sídlištní škola. Na malotřídce a menší škole by to asi šlo, tam bude asi jiná atmosféra.