Nedávno byla paní ředitelka na semináři, který se týkal právě integrace a asistentek .. její závěr "všechno máme špatně" byl asi přehnaný, ale je hodně věcí, které bychom měli mít jinak.

Chci se tedy zeptat, máte-li ve škole integrované dítě, které má více vad a jednou z nich je tělesné postižení a potřebuje tedy jak pomoc při vzdělávání (asistent pedagoga), tak pomoc při sebeobsluze (osobní asistent) .. Jak to řešíte?

Dále jsme žili v bludu, že když má asistentka pedagogické vzdělání (střední pedagogickou školu), je to kvalifikace dostačující .. tak není a pokud nám tu dítě zůstane, půjde asistentka studovat

Dále se ředitelka dozvěděla, že ona je ta, která má stanovit potřebnou výši asistentčina úvazku a předkládat ji Kraji .. naše zkušenost je takové, že jediné, co kraj zajímá je týdenní počet hodin dítěte a podle toho výši úvazku stanoví .. pokud asistentka musí chystat materiály (například zvětšovat či jinak upravovat) už na to úvazek nedostane .. a škola tudíž nedostane příslušné finanční prostředky .. Jakou zkušenost máte vy?

Další, co by mě v této souvislosti zajímalo je, jak ve školách řešíte doporučení PPP nebo SPC vzdělávat žáka podle individuálního plánu, který vychází z "osnov zvláštní školy"?

A ještě .. máte-li ve škole dítě s lehkým či středně těžkým mentálním postižením, má ve svém rozvrhu všechny předměty, které máte v učebním plánu svého ŠVP?

Hani, naše zkušenost je taková, že se řídíme doporučením PPP/SPC, kde je stanoven týdenní počet hodin pro asistenta pedagoga. Tento posudek přikládám k žádosti o schválení AP na Krajský úřad.Ten nám zatím vždy schválil AP právě na takový počet hodin, který byl uveden v doporučení z PPP/SPC.

Dáša

no .. nám právě ne .. pro dívku s těžkou oční vadou musela asistentka zvětšovat a zvýrazňovat texty .. ale stejně nám kraj přidělil finanční prostředky a úvazek jen přímou činnost, ikdyž doporučení SPC bylo jiné

Hanko,
s náplní práce asistenta to asi není jednoznačné. Podobnou věc řešíme i ve speciální vzdělávání.

Jano .. no právě .. jenže s náplní práce by měl souviset druh financování

nehledě na to, že je-li asistentkou žena a má na starost i tu obsluhu vozíčkáře, dostáváme se v některých situacích do rozporu třeba s tím, že by neměly ženy zvedat těžká břemena .. v okamžiku, kdy pomáhá vozíčkáři na WC, tahá třeba 50 kg

ahoj Hanko,

tady jsi "uhodila hřebíček na hlavičku"...my nemáme problém vzdělávat jakkoliv (téměř) postižené dítě, problém je fyzicky zvládnout námahu s tím spojenou...nikomu snad nedochází, že i imobilní dítě s mentálním věkem 1,5 roku roste a těžkne. Jsme ve škole jenom ženy a s těžkými dětmi prostě musí manipulovat 2-3 osoby. Jinak to v současné době bohužel k řešení není. Také málokdy dostaneme finance na potřebný úvazek.

Mrzí mě, že ti nemůžu poskytnout nějakou optimističtější zprávu.

ona další otázka je bezbariérovost budovy

budovu máme poskládanou z různých částí .. nejstarší je víc jak stoletá, nejmladší část byla budována v 60. letech minulého století .. takže o budování výtahů nemůže být řeč

Holčína vozíčkářka je teď v V. třídě .. dosud jsme její pohyb řešili umístěním kmenové třídy v přízemí .. pokud se přemisťovali někam jinam, bylo to většinou v přízemí nebo se do patra přizvali kluci deváťáci a vynesli ji i s vozíkem

následně maminka zajistila i nákup schodolezu (který mám ale dojem, není využíván příliš často) .. schodolez ale prý nemůže být náhradou výtahů a tudíž nesplňujeme podmínku bezbariérovosti (ovšem dotaz na Hygienu v minulých dnech a následná odpověď nás zatím nechávají v klidu, protože novela vyhlášky je prý na spadnutí a řeší se v ní zase jiné věci ..)

v lednu budeme řešit, co s holčinou dál .. pohyb po druhém stupni a do odborných učeben už je celkem náročný a samé schody

Dobrý den, v diskuzi mě zaujala otázka "Co si myslíte o možnosti zřizovat celé integrované třídy ZŠ praktických na běžné ZŠ?", ale nenašla jsem žádné reakce. Aktuálně teď řešíme problém malotřídní vesnické ZŠ praktické (1.-9. roč. -tři třídy), která má být pro malý počet žáků zrušená. Obec, jako majitel školy, chce, aby se žáci přešli do speciálních tříd při zdejší ZŠ. Má někdo takovou zkušenost???A co legislativa ??? Děkuji všem za odpovědi. Pavla

Jitka Gobyová ve svém článku v Učitelských listech přináší zprávu z diskuze u kulatého stolu.
Zabývali se těmito otázkami:
Integrace ano či ne? Je trend integrace zpochybnitelný?
Jak se integrace dnes školy dotýká a zda se chystají podstatné změny?
Jaký je stav integrace v ČR – jde dobrým nebo špatným směrem?
Za jakých podmínek integrovat a kdy raději ne?

Můžete se vyjádřit k některé otázce, která je Vám blízká z vašeho pohledu?

Tak .. teď se pokusím shrnout, co teď řeším a byla bych ráda, aby mi někdo nakopnul správným směrem

Situace: Integrace dítěte s LMP do běžné ZŠ, která jede podle svého ŠVP
Doporučení je, aby bylo dítě vzděláváno současně podle ŠVP ZV a ŠVP školy speciální

1) dítě se bude vzdělávat:
a) podle IVP vycházejícího z ŠVP školy
b) podle vlastního ŠVP vytvořeného na základě RVP ZV s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením
c) podle vlastního ŠVP vytvořeného na základě RVP pro ZŠ speciální
d) jinak?

2) v případě, že platí jedna z variant b) či c) .. má mít škola vypracované dva ŠVP nebo druhý "individuální" může být součástí stávajícího?

3) v případě, že platí jedna z variant b) či c) .. je tento ŠVP pro vzdělávání dítěte závazný nebo z něj lze ještě vytahovat IVP?

vzhledem ke konkrétnímu dítěti, které řešíme mi varianta c) padá .. nejedná se o středně těžké MP

s ohledem na dítě mi přijde nejlepší varianta b) .. ovšem tam mě nenapadá jak skloubit učební plány jinak, že některé hodinu budou probíhat jen pod vedením asistenta

Co je správně?