Ve vedlejším tématu se rozběhla zajímavá debata o tom, jak přivést ke čtení dítě s dyslexií. Debatu jsem přenesla do samostatného tématu.






Jaké jsou vaše další zkušenosti?
Co používáte ve škole a co by mohli dělat rodiče s dětmi doma?

Děkuji za reakci, paní Dano
Dcera je ve třetí třídě a zkusili jsme už hodně. I společné čtení, i krátkodobá "okénka" i odměny za čtení (chvilku čti a pak můžeš na televizi apod.). Knížky s minimem textů, knížky pro holky, knížky o tématu, o které projevila zájem, komiksy. Problém je patrně v tom, že na rozdíl od televize či počítače, kde je vše hned a na stříbrném podnose, se při čtení musí počkat na finále a ještě k tomu vynaložit úsilí na čtení. A ještě text občas díky dyslektickým přesmyčkám nedává smysl. Žádný text, žádná zápletka dceru prostě nezaujme natolik, aby sama chtěla vědět, co bude dál. (v tom vidím jádro problému)
Zdá se nicméně, že se to zlehounka s narůstajícím věkem lepší, ale stejně je to stále porod ježků.
Já dislexii ve vláknu o definici čtenářské gramotnosti uvedl záměrně jako příklad reálného problému, který určitě řeší množství rodičů s učiteli. a nikdo nemá jednoznačný recept. Definice čtenářské gramotnosti mi přišla trošku odtažitá od reality, takříkajíc sebestředná.

Pane Karle,

díky za reakci, myslím, že rozumím, jak jste definici vnímal. Je dobře, že o tom zde mluvíme.
Váš příspěvek u tématu Je pro vás definice čtenářské gramotnosti smysluplná? zůstal, takže je možné na téma smysluplnosti a opodstatněnosti definice dále hovořit. Díky.

Pěkný den.

Máte pravdu,
není to jednoduché a rodič dítěte s SPU nemůže říct: "Běž si napsat úkoly, běž se učit apod...". Ještě si dovolím Vám poskytnout jednu zkušenost. Využití techniky - v tomto případě diktafon. Rodič (starší sourozenec) namluví na diktafon úryvek textu. Dcera by mohla mluvené slovo vyhledat v textu a sledovat "souběh" (slyším - vidím - ukazuji si). Následně si dcera může sama číst text a zároveň nahrávat svůj hlas na diktafon. Dceři se závěrem nabízí srovnání (poslech) svého čtení se čtením druhého. Pokud záznamy uchováte, máte velmi dobrý vzorek čtenářských úspěchů dcery...I ona to po čase ocení! Tato metoda je také velmi vhodná pro přípravu na prověrky či zkoušení i u starších dětí. Nahrajte téma (s využitím sešitu či učebnice) a dcera může "donekonečna" poslouchat a pamatovat si...Tím neříkám, že by se dyslektici neměli naučit číst. Mějme však na paměti, že pokud dyslektik zvládne techniku čtení, může mu unikat obsah čteného. I toto může být důvod školní neúspěšnosti dyslektika (a nejen jeho). Dyslektika totiž čtení opravdu bolí. Dysgrafika totiž psaní opravdu bolí...
Dana

Diktafon je zajímavý nápad, vyzkoušíme, Díky.

Dobrý den,

pro děti s obtížemi ve čtení se mi osvědčily knížky z nakladatelství Thovt - mají větší písmena a pěkné ilustrace, texty jsou kratší. Knihy jsou různě tematicky zaměřené, takže kluci si vybírali piráty, dinosaury a indiány, holky čarodějnice a medvídky. Společně je zajímaly kouzelnické a upíří příběhy. Protože je knížky zaujali, tak začali číst a povídat o knihách sami od sebe.

Jedne holčička s těžkou poruchou chodí ráda do knihovny a tam si půjčuje knihy od Disneyho - půjčuje si i 3 najednou Mohu si o těchto knihách myslet co chci, ale důležité je, že chodí do knihovny ráda a tam si půjčuje knihy, které ji baví číst.

Zajímavý článek na webu ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST... Z vlastní zkušenosti vím, že právě špatní čtenáři toto mají velmi rádi, obzvlášť ti starší, kterým se to málokdy poštěstí. A co vy? Předčítáte dětem ve škole?

Také nejnovější článek na stejném webu, Dyslektické žáky musíme učit číst, se touto tématikou zabývá.

Lenko, já dětem předčítám každý den (v družině se to po obědě přímo nabízí), baví nás s dětmi hledat významy slov, povídat si o přečteném, "rozebírat" u pohádek podobné motivy, probereme dětské časopisy, předčítáme si s dětmi i vtipy, hrajeme slovní hry atd.

Dyslektické děti nechávám prohlížet nejdříve knihy v knihovně a mohou si vybrat jakoukoliv podle svého zájmu, takže např. si nyní jeden páťák s dys čte knihu o dinosaurech a pak mi sáhodlouze vypráví, co se dočetl (některé pasáže mu čtu na sřídačku i já), jiný čtvrťák si vypůjčil knihu s příběhem o malém fotbalistovi (vysoké literární kvality v knize ovšem příliš nehledejme ), ale chlapec, sám fotbalista, prožívá s hrdinou všechny prohry a touhu po vítězství, srovnáváme jeho reálné zážitky s těmi z příběhu...
První chlapec si čte i doma, ale druhý jenom se mnou.

Tvoje družina (a vlastně celá strážská škola) je určitě moc příjemné místo

Přeji hezké odpoledne, u poslechu nedělní pohádky v rádiu-s dyslektickou dcerou i nedys... zbytkem rodiny. Musím uznat, že jsem se vždy ve své učitelské praxi snažila texty dětem s dys poruchami zpřístupnit, předčítání nevyjímaje a doporučením a odkazy na audioknihy možná nekonče... Technika čtení je však také důležitá a velká trpělivost rodičů, aby to bez újmy na duševním zdraví svém i dítěte přežili a neházeli flintu do žita, je nezbytná. Naše dcera ve třetí třídě, kdy ji čtení stále bolí, ale lepší se to, jenže to jde pomalu a jde to jinak než s "normálně" čtoucími dětmi, mi denně ukazuje, jaká je to pro ni i všechny ostatní zúčastněné dřina. Takže díky za každý podnět a doporučení a diskusi a prostě jen pocit, že v tom nejsme sami... DÍKY!
Nám se moc osvědčilo používání "čítanek" Když dětem nejde čtení I, II.
A co nám jde? Zjistila jsem, že jakmile čteme souvislý text, tedy knihu, nejlépe krátkou, která má pokračování a velmi podobnou strukturu jednotlivých dílů, technika četní se lepší s každou stránkou, dílem, jak se objevují stejná jména postav, podobné příběhy, zažívá dcera obrovskou radost z úspěchu, protože už je to vlastně plynulé čtení, které všude okolo sebe slyší a v těchto případech čte jako ostatní děti - neubrání se srovnávání, nemyslím, že by to bylo na škodu, ví, kam chce směřovat, jak by čtení mělo znít a nestresuje ji to příliš, i když velmi těžce nese, že jí nejdou třeba slovní úlohy v MAT, ona než přelouská, co je v zadání, ostatní už píšou odpověď... Takže shrnu: Velmi se nám osvědčily souvislé texty s příběhem, problém máme s torzy textů v čítankách, s tím, že je každý jiný a nejedná se o ucelený text. Ale prý je takto zkratkovitý celý současný svět, takže i dys děti se musí naučit tohle vnímat a zrychlit "přepínání" vnímání. Pro zvládnutí techniky čtení ale opravdu doporučuji číst celé knihy.